Märchenerzählungen - Märchenerzählungen
Märchenerzählungen | |
---|---|
Klavírní trio podle Robert Schumann | |
Katalog | Op. 132 |
Rok | 1853 |
Obětavost | Albert Dietrich |
Publikováno | 1854 Lipsko : |
Pohyby | čtyři |
Bodování |
|
Märchenerzählungen (Pohádka vyprávění), Op. 132, je a složení tria podle Robert Schumann ve čtyřech pohyby pro klarinet (housle ad libitum), violu a klavír. Složil klarinet-viola-piano trio v B-dur, mezi 9. a 11. říjnem 1853. Pohyby spojuje a motiv (Kernmotiv). Práce je věnována Schumannově žákovi Albert Dietrich, a byla vydána v roce 1854 autorem Breitkopf & Härtel.
Dějiny
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Clara_Schumann_1853.jpg/170px-Clara_Schumann_1853.jpg)
Skladba, jedno z posledních Schumannůvch děl, používá stejnou kombinaci nástrojů jako Mozartova Kegelstattské trio. Skladatel se zajímal o „malebné a fantazijní“, ale nezanechal žádný odkaz na konkrétní pohádky, jako u jeho dřívějších Märchenbilder, Op. 113.[1] Skladba byla dokončena za několik dní. Clara Schumann poznamenala do svého deníku: „Heute vollendete Robert 4 Stücke für Klavier, Klarinette und Viola und war selbst sehr beglückt darüber. Er meint, diese Zusammenstellung werde sich höchst romantisch ausnehmen.“ (Dnes Robert dokončil 4 skladby pro klavír, klarinet a violu a byl z toho velmi šťastný. Myslí si, že tato kompilace bude vypadat velmi romanticky.)[2] Kousky nejprve provedla soukromě Clara jako pianistka, violistka Ruppert Becker a klarinetista Johann Kochner. O trochu později, Joseph Joachim představil je na veřejnosti.[2] Skladby vydalo nakladatelství Breitkopf & Härtel krátce nato mohl Schumann v únoru 1854 předložit první kopii zasvěcenci Albertu Dietrichovi.[2]
Struktura
Skladba je strukturována do čtyř vět:[1]
- "Lebhaft, nicht zu schnell", 2
4 - "Lebhaft und sehr markiert", 2
4, G moll - "Ruhiges Tempo, mit zartem Ausdruck", 3
4, G dur - "Lebhaft, sehr markiert",
společný čas
První věta je označena jako „živá, ne příliš rychlá“.[1] Střídá pochodovou hudbu a snové sekce. Druhá věta, která má být hrána „živými a silně zdůrazněnými rytmy“, rámuje lyrickou část s pochodovou hudbou „výrazné rustikální chuti“.[1] Třetí věta, označená jako „klidné tempo s něžným výrazem“, je milostný duet klarinetu a violy s neustálým pohybem v klavíru.[1] Čtvrtá věta je označena jako druhá, má ve svém středu další duet a na konci cituje téma z první věty.[1]
Reference
- ^ A b C d E F Wigmore, Richard (2012). „Märchenerzählungen, op 132- Notes“. Hyperion Records. Citováno 10. dubna 2018.
- ^ A b C „Robert Schumann /„ Märchenerzählungen “, op. 132“ (v němčině). Villa Musica. Citováno 17. dubna 2018.