Luisa Futoranská - Luisa Futoransky - Wikipedia

Luisa Futoransky v roce 1993

Luisa Futoranská (narozen 5. ledna 1939) je argentinský spisovatel, vědec a novinář žijící ve Francii.[1]

Časný život

Dcera Alberta Futoranského a Sonie Saskin de Milstein se narodila v roce Buenos Aires. Futoransky studoval hudbu u Cátulo Castillo a pracoval v Národní knihovně pod Jorge Luis Borges před odchodem z Argentiny v roce 1971[1] účastnit se Mezinárodní psací program na University of Iowa.[2] Žila v Itálii, Španělsku, Japonsku, kde učila operu na Národní hudební akademii a v Číně; od roku 1981 žije ve Francii. Na konci roku 1975 se její rodina přestěhovala do Izraele.[3]

Životopis

Luisa Futoranská žila v Itálii, Španělsku, Japonsku, kde učila operu na Národní hudební akademii a v Číně; od roku 1981 žije ve Francii. Její rodina se přestěhovala do Izraele na konci roku 1975. [3] Její první kniha poezie Trago fuerte (silný nápoj) byla zveřejněna v roce 1963. To bylo následováno El corazón de los lugares (Srdce míst) v roce 1964, Babel Babel v roce 1968 a Lo regado por lo seco (Napuštěno pro suché) v roce 1972.[3]

Futoransky byl prvním příjemcem Cena poezie žen Carmen Condeové v roce 1984.[4] Ve francouzštině byla jmenována Chevalier Ordre des Arts et des Lettres v roce 1990[1] a v roce 1991 mu byla udělena a Guggenheimovo společenství.[5]

Její psaní bylo přeloženo do angličtiny, francouzštiny, hebrejštiny, portugalštiny, japonštiny a němčiny. Její práce se objevily v časopisech Hispamérica, Světová fikce, El Universal a Taifa a vybraná díla se objevila v antologiích Dům paměti: Příběhy židovských spisovatelek z Latinské Ameriky a Miriamovy dcery: židovské latinskoamerické básničky.[1]

Bibliografie

Vybraná díla

  • Babel, Babel. Buenos Aires: Vyd. La Loca Poesía, 1968 (poezie)
  • Lo regado por lo seco. Buenos Aires: Vyd. Noé, 1972 (poezie)
  • El nombre de los vientos. Zaragoza: Aljafería, 1976 (poezie)
  • Partir, digo (Říkám, abych odešel), Valencie: Ed. Prometeo, 1982 (poezie)
  • Syn cuentos chinos (To jsou čínské příběhy), Madrid: Ed. Albatros, 1983 (román)
  • El diván de la puerta dorada, Madrid: Ed. Torremozas, 1984 (poezie), získala cenu Carmen Conde[6]
  • De Pe a Pa (Z Pekingu do Paříže), Barcelona: Redakční Anagrama, 1986 (nový)
  • La sanguina, Barcelona: Ed. Taifa, 1987 (poezie)
  • Urracas (Straky), Buenos Aires: Planeta, 1992 (nové)
  • La parca, enfrente, Buenos Aires: Libros de Tierra Firme, 1995 (poezie)
  • Cortezas y fulgores„Albacete: Editorial Barcarola, 1997 (poezie)
  • De dónde syn las palabras, Barcelona: Plaza & Janés, 1998 (poezie)
  • Paříž, desvelos y quebrantos, New York: Pen Press, 2000 (poezie)
  • Ústí, Buenos Aires: Ediciones del Mate, 2001 (poezie)
  • Prender de gajo, Madrid: Redakční Calambur, 2006 (poezie)
  • Inclinaciones, Buenos Aires: Editorial Leviatán, 2006 (poezie)
  • Seqüana Barrosa, Jerez: EH, 2007 (poezie)
  • El Formosa, Buenos Aires: Leviatán, 2010 (nový)
  • 23:53 - Noveleta, Buenos Aires: Leviatán, 2013 (román)
  • Ortigas (Kopřivy), Buenos Aires: Leviatán, 2014 (poezie)[3][5]
  • Marchar de día, Buenos Aires: Editorial Leviatán, 2017 (poezie)

Překlady

  • Doba plavby. Vybrané básně. Upravil a přeložil Jason Weiss. San Diego: Junction Press, 1997
  • Kopřivy. Přeložil Philippa Pag. London: Shearsman, 2016

Překlady poezie jiných autorů do španělštiny

  • Sol Negro, Aco Šopov, poeta macedonio, en colaboración con Jasmina Šopova. 2011. Redakční Leviatán, Bs As.
  • Poesía contemporánea en lengua hebrea - Antología 2012, Libros del aire, Madrid. Traducción del hebreo por Luisa Futoransky y Marta Teitelbaum.

Reference

  1. ^ A b C d „Luisa Futoranská“. Archiv židovských žen.
  2. ^ „Luisa Futoranská“. University of Iowa.
  3. ^ A b C Weiss, Jason (2014). Světla domova: Století latinskoamerických spisovatelů v Paříži. str. 188–90. ISBN  978-1317971443.
  4. ^ „El diván de la puerta dorada“. ABC (ve španělštině). 7. července 1984. str. XI. Citováno 24. října 2018.
  5. ^ A b Balderston, Daniel; Gonzalez, Mike (2004). Encyklopedie latinskoamerické a karibské literatury dvacátého století. p. 215. ISBN  113439960X.
  6. ^ Agosin, Marjorie; Horan, Elizabeth (1999). Dům paměti: Příběhy židovských spisovatelek z Latinské Ameriky. Feministická tiskárna na CUNY. p.242. ISBN  1558612092.