Aco Šopov - Aco Šopov - Wikipedia

Aco Sopov Aco Šopov Ацо Шопов
Portrét Aca Šopova
narozený	Александар Шопов (1923-12-20)20. prosince 1923 Štip, Království Jugoslávie
Zemřel	(1982-04-20)20.dubna 1982 Skopje, SFR Jugoslávie
obsazení	básník, překladatel, redaktor, diplomat
Žánr	Současná jihovýchodní Evropa poezie
Manželka	Svetlana Šopova

Aco Šopov (Makedonština: Ацо Шопов [ˈAt͡sɔ ˈʃɔpɔf]; 1923 v Štip - 1982 v Skopje ) byl Makedonština básník. Byl považován za jednoho z nejdůležitějších básníků Jugoslávie.^[1] Zúčastnil se Druhá světová válka v Jugoslávii (1941–45) a jeho v té době psané básně byly publikovány jako Pesni (Básně) v Bělehradě a Kumanovu v roce 1944 a ve Štipu v následujícím roce. Pesni byla první básnická sbírka publikovaná v Makedonský jazyk po válce v Makedonii.

Šopov byl členem Makedonské akademie věd a umění (1967) a odpovídajícím členem Srbské akademie věd a umění (1968).

Vystudoval filozofické oddělení Ss. Cyrilometodějská univerzita ve Skopje a Vyšší politická škola v Ostravě Bělehrad. V 50. a 60. letech byl prezidentem Svazu překladatelů a Svazu spisovatelů Socialistické republiky Makedonie a Svazu spisovatelů Jugoslávie v letech 1965 až 1969. V letech 1970 až 1977 působil jako diplomat.^[2]

Životopis

Pomník Aca Šopova. Most umění, Skopje, Makedonie

Jeho dětství pronásledovalo strašidlo nevyléčitelné nemoci, smrti, smutku a osamělosti - témata, která později pronikla do jeho poezie. O svém mládí hovořil jako o „stověžaté příšerce“. Když mu bylo pouhých jedenáct let, jeho matka, o kterou se staral sám, zemřela předčasně na vážnou nemoc.^[3] Ve čtrnácti letech začal psát poezii do školního sešitu.

V roce 1943, ve věku 19 let, se Aco Šopov zasnoubil Jugoslávští partyzáni „odpor proti nacistickým okupačním silám. Během tohoto období pokračoval v psaní poezie a své učivo našel ve své vlastní zkušenosti. Ukázal jako velmi osobní básník, i když zaznamenával události sociální nebo vlastenecké povahy, jako když popisoval smrt milované ženy a kolegy z partyzána, Věra Jocić.

S jeho knihou poezie Stihovi na makata i radosta (Verše utrpení a radosti) se Šopov vzdálil socialistický realismus. Kvůli tomuto odchodu na počátku 50. let byla Šopovova poezie zpočátku kritizována, ale začala být uznána o několik let později.^{[Citace je zapotřebí ]}

Mluvil svým vlastním hlasem a mapoval svůj vlastní směr poezie,^[4] aniž by byl disidentem. „Největší výzvou a největší morální odpovědností básníka,“ řekl v rozhovoru, „je najít správná slova k obsahu a myšlenkám, které chce vyjádřit autentickým a nenapodobitelným způsobem. Pokud selže, báseň je vytáhl ze zásuvky, slovo se stalo lež. “

V roce 1967 se Aco Šopov stal jedním ze zakládajících členů Makedonská akademie věd a umění, a byl oceněn AVNOJ v roce 1970.^[5] Cena AVNOJ je nejvyšším uznáním v oblasti vědy a umění v rámci bývalé Jugoslávie.

Veřejná kariéra

V roce 1971, po mnoha letech žurnalistiky a publikační činnosti, byl Aco Šopov nominován za jugoslávského velvyslance v Senegal. Knihu inspiroval Šopovův čas v Senegalu Báseň pro černé ženy, který vyhrál Miladinov Brothers Cena^[6] na Večer poezie Struga v roce 1976. Tento mezinárodní festival, který se každoročně koná na jihu Makedonie, založil v roce 1961 sám Šopov se skupinou makedonských básníků.

V roce 1975, po návratu ze Senegalu, byl Aco Šopov jmenován předsedou Komise pro kulturní vztahy se zahraničními zeměmi Makedonské republiky. O pouhé tři roky později však nemoc předznamenala jeho básně a přinutila ho odejít z aktivního života. Po dlouhé nemoci zemřel 20. dubna 1982 ve Skopje.

Bibliografie

Sbírka poezie Aca Šopova v angličtině

• Narození slova/ Aco Šopov. Upravila Katica Kulavkova. Skopje: Národní a univerzitní knihovna sv. Klimenta Ochridského, 2011. 196 s.

Básně Aca Šopova v různých antologiích v angličtině

Pomník Aca Šopova v Struga

• Antologie moderní jugoslávské poezie v anglických překladech / Janko Lavrin. - London: John Calder, 1962.
• Textová kniha makedonského jazyka / Krum Tošev a Dragi Stefanija. - Skopje: Matica na iselenicite od Makedonija, 1965. - 185 s.
• Reflexe bolesti a neposlušnosti: výběr makedonské poezie od raných počátků po náš den.- Skopje, 1972
• Úvod do jugoslávské literatury: antologie fikce a poezie / vyd. Branko Mikasinovich, Dragan Milivojevich a Vasa D. Mihailovich. - New York: Twayne, 1973. - 647 s.
• Současná jugoslávská poezie / Vasa D. Mihailovich. - Iowa City: University of Iowa Press, 1977.
• Čtení popela: antologie poezie moderní Makedonie/ Milne Holton, Graham W. Reid. - Pitsburg: University of Pitsburg Press, 1977.
• Večery makedonské poezie: Dny makedonské kultury.- Skopje: Republiková komise pro kulturní vztahy Socialistické republiky Makedonie, 1979.- [68] s.
• Bílé kameny a ohnivé stromy: antologie současné slovanské literatury / Vasa D. Mihajlovich. - London: Associated University Presses, 1977.
• Struga s láskou / Stanley H. Barkan. - Merrick - New York: Cross kulturní komunikace, 1978.
• Touha po jihu: Antologie současné makedonské poezie / Sitakant Mahapatra, Jozo T. Boškovski. - New Delhi: A. K. Dash, Prachi Prakasan, 1981.
• Makedonská poezie / překlad N. Kuhner, G. Reid. - Aligarh - Indie: editor Baldev Mirza, 1983.

Makedonské básnické sbírky Aca Šopova (originály)

• Pesni (Básně). Okoliski NOMSM. 1994.
• Pruga na mladosta (Železnice mládeže) (se Slavkem Janevskim). Skopje. Hlavní rada Lidových sil mládeže v Makedonii. 1946.
• Na Gramos (Na Gramosu). Skopje: NAPOK. 1950.
• Takže naši závod (S našimi rukama). Skopje: Státní knižní vydavatel Makedonie. 1950.
• Stihovi na makata i radosta (Verše utrpení a radosti). Skopje. Kočo Racin. 1952.
• Slej se tak tišinata (Sloučit s tichem). Skopje: Kočo Racin. 1955.
• Vetrot nosi ubavo vreme (Winds Bring Nice Weather). Skopje: Kočo Racin. 1957.
• Nebidnina (Nebýt). Skopje: Kočo Racin. 1963.
• Ragjanje na zborot (Narození slova). Skopje: Misla. 1966.
• Jus-univerzum (Yus-Universum). Skopje: Misla. 1968.
• Gledač vo pepelta (Čtení popelu). Skopje: Makedonska Kniga. 1970.
• Pesna za crnata žena (Píseň pro černošku). Skopje: Misla. 1976.
• Drvo na ridot (Strom na holém kopci). Skopje. Misla. 1980.

Výběr poezie Aca Šopova v makedonštině

• Pesni (Básně). Skopje: Kočo Racin. 1963.
• Pesni (Básně). Skopje: Makedonska kniga & Detska radost. 1967.
• Izbor (Výběr). Upravil Georgi Stardelov. Skopje: Makedonska kniga. 1968.
• Zlaten krug na vremeto (Zlatý kruh času). Skopje: Misla. 1969.
• Odbrani dela (Vybraná díla). Editoval Slobodan Micković. Skopje: Misla. 1976.
• Okeanot e mal, čovekot e golem (Oceán je malý, muž je obrovský). Upravil Georgi Stardelov. Skopje: Centar za kulturou i informacemi. 1977.
• Luzna (Jizva). Skopje: Misla (Předmluva Eftimu Kletnikovi). 1981.
• Izbor od poezijata (Výběr poezie) Upravil Rade Siljan. Skopje, Makedonska kniga, 1987.
• Pesni (Básně). Upravil Rade Siljan. Skopje: Združeni izdavači. 1988.
• Nebo na tišinata (Sky of Silence). Upravil Vele Smilevski. Skopje: Kultura. 1990.
• Gledač vo pepelta (Reader of Ashes). Upravil Georgi Stardelov. Skopje: Misla. 1991.
• Dolgo doagjanje na ognot (Dlouhý příchod ohně). Upravila Svetlana Šopova. Skopje: Liber-M.1993.
• Poezija (Poezie) Výběr poezie Aca Šopova. Upravila Katica Kulavkova. Skopje: Makedonska Kniga. 1993.
• Rađanjeto na zborot (Narození slova). Upravila Katica Kulavkova. Bitola: NID MIKENA, 2008.

Výběr poezie Aca Šopova v jiných jazycích

• Zlij se s tišino. Prepev Ivan Minati. Ljubljana: Državna založba Slovenije, 1957. 72 s.
• Örök várakozó. Foditotta: Fehér Ferenc, Novi Sad, Forum, 1964. 78 s.
• Ветер приносить погожие дни. Перевод Александар Романенко. Москва: Прогресс, 1964. 64 s.
• Предвечерје. Избор, превод и препјев Сретен Перовиć. Титоград: Графички завод, 1966. 115 s.
• Ugnus-milestiba: dzeja. Sakartojis Aleksandar Romanenko. Riga: Liesma, 1974. 103 s.
• Песме. Избор и предговор Георги Старделов; превод и препјев Сретен Перовић, Београд: Народна књига, 1974. 277 s.
• Pjesma crne žene. Prevela Elina Elimova, Záhřeb, August Cesarec, 1977. 39 s.
• Дуго долаженје огња: изaбране песме. Превод Сретен Перовић, Београд: Рад, 1977. 105 s.
• En chasse de ma voix. Choix et adaptace Djurdja Sinko-Depierris, Jean-Louis Depierris, Paříž, Editions Saint-Germains-des-Prés, 1978. 60 s.
• Naşterea cuvéntului. Selectiesi traducere de Ion Deaconesvu; prefatâ si note Traian Nica. Cluj-Napoca: Dacia, 1981, 91 s.
• Lector de cenizas. Presentación selectión i traucción por Aurora Marya Saavedra. Mèhico: Cuadernos Cara a Cara, 1987, 93 s.
• Шопов во светот, Шопов од светот. Избор и предговор Милош Линдро. Скопје: Македонска книга, 1994 (Избор, кн. 2).
• Anthologie Personnelle. Poésie traduite du macédonien par Jasmina Šopova; úvod d’Ante Popovski; adaptace a postface d’Edouard Maunick. Paris: Actes Sud / Editions UNESCO, 1994, 143 s.
• Stigmate. Edité par Jasmina Šopova. Skopje: Matica makedonska, 2001. 253 s. (macédonien et français)
• Senghor-Šopov: Parallèles. Edité par Jasmina Šopova; Představení: Jasmina Šopova, Hamidou Sall, Risto Lazarov. Ilustrace: Hristijan Sanev. Skopje: Sigmapres, 2006. 206 s. (français et macédonien).
• Sol negro. Traducción de Luisa Futoranská. Prólogo y selección por Jasmina Šopova. Buenos Aires: Leviatán, 2011. 98 s.
• Geburt des Wortes = Naissance de la parole. Gedichte übersetzt aus dem Makedonischen von Ina Jun Broda; Traduit du macédonien par Jasmina Šopova et Edouard J. Maunick. Struga: Sruga Poesieabende / Soirées poétiques de Struga, 2010. 92 s.
• Soleil noir = Schwarze Sonne. Předmluva = Vorwort: Jasmina Šopova. Differdange: Editions PHI, 2012. 121 s.
• „Раждание на словото“. Подбор, превод, предговор: Роман Кисьов; Русе: Авангард принт, 2013. 110 s.

Překlady do makedonštiny Aco Šopov

• Eduard Bagricki, Pesna za Apanasa, překládali Šopov a Slavko Janevski. 1951.
• Oton Zupančič, Ciciban. 1951.
• I. A. Krilov, Basani. 1953.
• Gustav Krklec, Telegrafski basni. 1954.
• Jovan Jovanović Zmaj, Pesni. 1954.
• Pierre Corneille, Le Cid. 1958.
• Grigor Vitez, Pesna na čučuligata. 1959.
• William Shakespeare, Osada. 1960.
• Miroslav Krleža, Pesni / Izbor. 1963.
• Izet Sarajlić, Poezija. 1965.
• Dragutin Tadijanović, Večer nad gradot. 1966.
• William Shakespeare, Sonety. 1970.

Knihy o Aco Šopovovi

• Aco Šopov (1923–1982): Festschrift představen jako památník Aca Šopova: člena Makedonské akademie věd a umění.^[7]
• Ivanović Radomir: Poetikata na Aco Šopov,^[8] prevod od srpskohrvatski rakopis Milan Trajkov, Skopje, Makedonska revija, 1986.
• Ivanović Radomir: Reč o reči: poetika Ace Šopova,^[9] Beograd, Novo Delo, 1986.
• Tvoreštvoto na Aco Šopov (simpozium po povod 70-godišninata od rađanjeto na Aco Šopov), Skopje, Filološki fakultet, Institut za makedonska literatura, 1993.
• Kitanov Blaže: Aco Šopov, Život i delo, Skopje, Kultura, 1998.
• Stardelov Georgi, Nebidninata: poezijata i poetskoto iskustvo na Aco Šopov, Skopje, Matica makedonska, 2000.
• Aco Šopov: svečen sobir po povod 20-godišninata od smrtita na Aco Šopov,^[10] Skopje, 24.IV 2002 godina.
• Šopova Jasmina: Po-tragit na Aco Šopov, Skopje, Sigmapres, 2003.
• Životot i deloto na Aco Šopov (međunaroden naučen sobir po povod osumdesetgodišninata od rađanjeto na Aco Šopov), Skopje, Makedonska Akademija na naukite i umetnostite, 2005
• Narození slova. Upraveno uživatelem Katica Kulavková. Skopje: Národní a univerzitní knihovna sv. Klimenta Ochridského, 2011. 196 s.

Reference

externí odkazy

• Oficiální vícejazyčný web autora
• Setkání na večerech poezie Struga: Jovan Strezovski - Vzpomínky na Aca Sopova
• Aco Sopov poezie (Youtube)
• Portál: Makedonská republika / UNESCO
• Kulturní centrum "Aco Šopov" v Štipu (Makedonii), rodišti Aca Šopova