Luis Alarcón - Luis Alarcón - Wikipedia
Luis Alarcón | |
|---|---|
 | |
| narozený | Luis Alfonso Alarcón Mansilla 23. října 1929 Puerto Natales, Chile |
| Ostatní jména | Lucho Alarcón |
| Alma mater | University of Chile |
| obsazení | Herec, divadelní režisér |
| Aktivní roky | 1951 – dosud |
| Manžel (y) |
|
| Ocenění |
|
Luis Alfonso Alarcón Mansilla (narozený 23 října 1929), populárně známý jako Lucho Alarcón, je chilský herec, divadelní režisér a aktivista s vynikající filmovou, televizní a divadelní kariérou.[1]
V roce 1957 Alarcón začal pracovat jako divadelní herec účastnící se univerzitních divadel - University of Chile, katolík, Concepción, Státní technický - a v nezávislých společnostech. Později zahájil svou kariéru jako filmový herec a objevil se v emblematických filmech jako např Tři smutní tygři, Šakal Nahueltoro, Vyvlastnění, Julio comienza en julio, Nadie dijo nada, Malá bílá holubice, Caluga o menta, a Ztroskotal.
V 80. letech měl role v několika telenovelas, ale v tisku si získal pozornost až v roce 1983, kdy v něm hrál zlého Roberta Betancourta La represa. V roce 1993 se podílel na vzniku ChileActores, jehož by se stal zakládajícím prezidentem. Alarcón byl označen za „hvězdného herce Sabatiniho“, a to s odkazem na jeho mnoho vystoupení ve velkolepých inscenacích Vicente Sabatini v televizi, které byly díky svému sociálnímu obsahu velmi úspěšné. V roce 1999 si zahrál v telenovele La Fiera, hrát herečku Claudia di Girolamo, která se stala chválenou a oceněnou telenovelou. V letech 1995 až 2008 byl součástí stabilního obsazení Sabatiniho. Díky úspěchu producenta Alarcón pokračoval v práci s významnými osobnostmi v kině, divadle a televizi.
Objevil se také v televizních seriálech jako Marta a las ocho, Estúpido Cupido, Romané, La noche del cobarde, Marrón Glacé, Puertas adentro, Pampa Ilusión, El circo de las Montini, a El Señor de la Querencia.
Je tvůrcem filmového festivalu Patagonia, galavečera vyvinutého v Cueva del Milodón.[2] V současné době je oficiálně uznáván jako herec s nejdelší kariérou v chilském kině, příležitostně s ním spolupracuje Raúl Ruiz, Helvio Soto, Miguel Littín, Emilio Gómez Muriel, a Silvio Caiozzi.[3]
Kariéra
Vnuk herce a režiséra Justo Alarcón, Luis miloval filmové umění od útlého věku. v Puerto Natales, kde se narodil, se spřátelil s dcerou správce kina a tam se naučil řemeslu. Jeho otec - který pracoval v ledničce - byl navíc amatérským dokumentaristou.
V chilském kině není žádný jiný umělec, který by se jako Alarcón objevil v tak velkém počtu filmů.[4] Jeho herecký původ však spočívá v divadle, činnosti, která oficiálně začala (dříve působil ve školních funkcích) v roce 1951 a od té doby účinkoval v přibližně 90 divadelních dílech. Vypráví, že jeho povolání bylo definováno po účasti na výstavě Smrt prodavače Arthurem Millerem. Studoval tělesný výraz a pantomimu na Alejandro Jodorowsky, a Enrique Gajardo a Pedro de la Barra v Centru dramatických umění Pedagogického institutu Univerzity Karlovy University of Chile, mezi ostatními.
Jeho první vpád na velkou obrazovku byl natočen ve filmu z roku 1957 Tres miradas a la calle podle Naum Kramarenco.[5] Pedro Chaskel, který na filmu pracoval jako asistent režie, se o několik let později stal ředitelem experimentálního filmu na chilské univerzitě.
Alarcón se zúčastnil Luis Cornejoprvní film, La Universidad en la Antarctica (1962), který vyprávěl. Později, spolu s velkou částí své divadelní společnosti, si zahrál v prvním celovečerním filmu Raúla Ruize El tango del viudo (1967).[5] Spíše než končit, střelba vedla přímo k natáčení Tři smutní tygři (1968), považovaný za jeden z nejdůležitějších filmů chilské kinematografie.[6]
Téhož roku byl povolán do experimentálního filmového týmu na chilské univerzitě, který produkoval jeho první celovečerní filmový projekt s názvem Šakal Nahueltorona základě skutečných událostí v EU San Carlos region, kde negramotný zavraždí celou rodinu a později je po vzdělání ve vězení odsouzen k smrti. Alarcón by zpočátku hrál novináře, ale poté se podílel na výrobě filmu se samotným Luisem Cornejem. Šakal Nahueltoro lámal rekordy veřejné návštěvnosti, překonaný pouze hitem televize přizpůsobeným pro velkou obrazovku, Germánem Beckerem Ayúdeme usted compadre.[7]
Později se Luis Alarcón podílel na velké části filmů Raúla Ruize, jako např Nadie dijo nada (1970), Trestní kolonie (1970), Vyvlastnění (1971) a Malá bílá holubice (1973).
V televizi hrál emblematické postavy TVN Série dramatických oblastí, jako je například Pedro Chamorro La Fiera, který se za každou cenu chce oženit se svou nejstarší dcerou kvůli slibu své umírající manželky. On je také dobře známý pro jeho roli jako Roberto Betancourt v televizním seriálu La represa, velmi zlý a urážlivý majitel.
On je také známý pro jeho indický charakter v reklamě pro Firestone značka pneumatik. Za jednu takovou reklamu, kterou natočil režisér Silvio Caiozzi, získal Alarcón a Zlatý lev Cena na filmovém festivalu v Cannes 1986.[8]
V roce 2017 obdržel od Institutu vyšších komunikačních studií cenu Golden Spike za vynikající uměleckou kariéru v chilském kině.[9]
Filmografie
| Filmy | |||
|---|---|---|---|
| Rok | Titul | Role | Ředitel |
| 1957 | Tres miradas a la calle | Pachatel | Naum Kramarenco |
| 1961 | La Novia | Ernesto Arancibia | |
| 1962 | La Flor de Irupé | Roberto | Alberto Du Bois |
| 1967 | Vymazat un niño, un guerrillero, un caballo | Helvio Soto | |
| El tango del viudo | Raúl Ruiz | ||
| 1968 | Tři smutní tygři | Luis Úbeda | Raúl Ruiz |
| 1969 | Šakal Nahueltoro | Soudce | Miguel Littín |
| 1970 | ¡Qué hacer! | Osvaldo Alarcón | Raúl Ruiz |
| Trestní kolonie | Hlava státu | Raúl Ruiz | |
| La Buscona | Emilio Gómez Muriel | ||
| Rosas blancas para mi hermana negra | Abel Salazar | ||
| Flor de durazno | Emilio Gómez Muriel | ||
| 1971 | Jesús, el niño Dios | Voltigo | Miguel Zacarías |
| Los testigos | Charles Elsesser | ||
| Nadie dijo nada | Braulio "Básník" | Raúl Ruiz | |
| Dos mujeres y un hombre | Alfredo B. Crevenna | ||
| 1972 | Hej on soñado con Dios | Octavio | Julián Soler |
| Doña Macabra | Roberto Gavaldón | ||
| 1973 | Malá bílá holubice | Mariin nevlastní otec | Raúl Ruiz |
| 1974 | A la sombra del Sol | Carrillo | Silvio Caiozzi |
| Vyvlastnění | Capataz Lucho | Raúl Ruiz | |
| 1975 | Vías paralelas | Cristián Sánchez | |
| 1977 | Arrecife smrtelník | John Randall | |
| 1979 | El amor de mi vida | Gene Curtis | Joselito Rodríguez |
| Julio comienza en julio | Alberto García del Castaño | Silvio Caiozzi | |
| 1980 | El zapato chino | Félix | Cristián Sánchez |
| 1987 | Sussi | Mario | Gonzalo Justiniano |
| 1990 | Caluga o menta | Marcial | Gonzalo Justiniano |
| Hay algo allá afuera | Pepe Maldonado | ||
| 1992 | Los agentes de la KGB también se enamoran | Don Pedro | Sebastián Alarcón |
| 1993 | Johnny 100 pesos | Juez Gastón Mora | Gustavo Graef-Marino |
| Derecho de asilo | Octavio Cortázar | ||
| 1994 | Ztroskotal | Sebastián Mola | Miguel Littín |
| 1997 | La Huella | Juan Diego Garreton | |
| 1998 | Aventureros del fin del mundo | Dobrodruh | Miguel Littín |
| 1999 | Cinco marineros y un ataúd verde | Hansi | Miguel Littín |
| El duelo | Don Faustino | Miguel Littín | |
| 2000 | Tierra del Fuego | Alexis | Miguel Littín |
| Chilská gotika | Ricardo Harrington | ||
| 2002 | Estación de invierno | Pamela Espinoza | |
| 2003 | El nominado | Hlava státu | Gabriel López |
| 2004 | La Isla | Alex Leyton | |
| 2006 | Kiltro | Farah | Ernesto Díaz |
| 2008 | Secretos | Valeria Sarmiento | |
| 2009 | Mandril | Don Mario | Ernesto Díaz |
| 2011 | Gente mala del norte | Abelardo de la Puente | Patricio Riquelme |
| 2013 | La gravedad del púgil | Jorge Mella | |
| 2014 | Mamá ya crecí | Clemente Correa | Gonzalo Badilla |
| Maldito Amor | Señor Ossandón | Gonzalo Badilla | |
| La invención de la Patria | Galut Alarcón | ||
Televize
| Televizní seriál | |||
|---|---|---|---|
| Rok | Série | Role | Kanál |
| 1966 | Historia de los lunes | Chilevisión | |
| 1967 | Juani en Sociedad | ||
| 1975 | J. J. Juez | El Capataz | Kanál 13 |
| 1981 | Casagrande | Humberto Martínez | Kanál 13 |
| 1982 | Anakena | Mariano Balcarce | Kanál 13 |
| La señora | Marcial | Kanál 13 | |
| 1983 | La noche del cobarde | Alamiro Villarrobles | Kanál 13 |
| 1984 | La Represa | Roberto Betancourt | TVN |
| La Torre 10 | Ramón Oyarce | TVN | |
| 1985 | Marta a las ocho | René Barrientos | TVN |
| Morir de amor | Emiliano Cardoso | TVN | |
| 1986 | La dama del balcón | Domínguez | TVN |
| La Villa | Rafael López "El Coyote" | TVN | |
| 1988 | Semidiós | Albino Vega | Kanál 13 |
| 1989 | La Intrusa | Adolfo Tropero | Kanál 13 |
| 1990 | El milagro de vivir | Marcial Ríos | TVN |
| Crónica de un hombre santo | Monseñor Sergio Valech | Kanál 13 | |
| 1991 | Volver a empezar | Gastón de la Force | TVN |
| 1992 | El palo al gato | Jaime | Kanál 13 |
| 1993 | Marrón Glacé | Waldo | Kanál 13 |
| 1994 | Champaña | Camilo Zamudio | Kanál 13 |
| Rojo y miel | Alcides Mainardi | TVN | |
| 1995 | Estúpido Cupido | Octavio Dublé | TVN |
| 1996 | Sucupira | Ambrosio Campos | TVN |
| 1997 | La Buhardilla | José María | TVN |
| Brigada Escorpión | Anselmo Marín | TVN | |
| 1998 | Borrón y cuenta nueva | Reynaldo Paz | TVN |
| Mi abuelo, mi nana y yo | Nicanor Barros Jarpa | TVN | |
| 1998–1999 | Sucupira, la comedia | Ambrosio Campos | TVN |
| 1999 | La Fiera | Pedro Chamorro "El Guata de Sandía" | TVN |
| 2000 | Romané | Baldomero Lillo / Spiro Antich | TVN |
| 2001 | Pampa Ilusión | Emilio Fuenzalida | TVN |
| 2002 | El circo de las Montini | Juan Lorenzo "El Capitán" | TVN |
| 2003 | Puertas adentro | Efraín Gallegos | TVN |
| 2004 | Los Pincheira | Padre Antonio Ortúzar | TVN |
| 2005 | Los Capo | Giorgio Capo "El Nono" | TVN |
| 2006 | Disparejas | Adolfo Duarte | TVN |
| 2007 | Corazón de María | Pedro Lamarca | TVN |
| 2008 | Viuda Alegre | Edgardo Mansilla | TVN |
| El Señor de la Querencia | Renato Echeñique | TVN | |
| 2009 | El vuelo del poeta | Vicente García-Huidobro | TVN |
| 2010 | Martin Rivas | Pedro San Luis | TVN |
| La familia de al lado | Igor Mora | TVN | |
| 2011 | Témpano | Francisco Grau | TVN |
| 2013 | Somos los Carmona | Rosendo Carmona | TVN |
| 2014 | Caleta del sol | Nicasio Mardones "Don Lobo" | TVN |
| 2015 | Los años dorados | Manuel | UCV televize |
| El bosque de Karadima | Arzobispo | Chilevisión | |
| 2016 | El camionero | Emeterio Pérez | TVN |
| 2017 | Dime quién fue | Humberto Rodríguez | TVN |
Ocenění a uznání
- Zlatý lev filmového festivalu v Cannes (1986)[8]
- Uznání filmového průmyslu na 7. místě Mezinárodní filmový festival ve Viña del Mar. (1994)[10]
- Asociace novinářů zábavy (APES) Award (1995) - Nejlepší hlavní mužský herecký výkon ve filmu Estúpido Cupido
- Cena APES (1999) - Nejlepší hlavní mužský herecký výkon ve filmu La Fiera[8]
- Cena Altazor (2000) - Nejlepší herec ve filmu La Fiera[8]
- Cena APES (2000) - nejlepší herecká kariéra[8]
- Příslušný příspěvek pro národní kino z EU Ministerstvo školství Chile (2001)
- Řád uměleckých a kulturních zásluh Pabla Nerudy (2007)[11]
- Čestná medaile České republiky Senát Chilské republiky (2008)[12]
- Pocta 50leté kariéře u korporace herců Chile (ChileActores)
- Medaile Pedra de la Barra za šest desetiletí herecké práce, kterou uděluje University of Chile[13]
- Čestná cena za hereckou kariéru na filmovém festivalu Quilpué (2010)[14]
- Orgány města pojmenovány Illustrious Son of Puerto Natales[15][16]
- Cena Pudú za filmovou kariéru na festivalu Filmový festival Valdivia
- Cena Golden Spike z Institutu vyšších komunikačních studií (2017)[9]
- Cena za celoživotní dílo na Ocenění Caleuche (2018)[17]
Reference
- ^ „Ciclo en homenaje a Luis Alarcón“ [Cycle in Homage to Luis Alarcón] (ve španělštině). Portal de Arte. 2007. Citováno 7. února 2018.
- ^ „Luis Alarcón: es un orgullo inaugurar Muestra de Cine de la Patagonia con 'Machuca'" [Luis Alarcón: Je mi ctí zahájit filmový festival Patagonia filmem „Machuca“] (ve španělštině). Rádio Cooperativa. 2. února 2005. Citováno 7. února 2018.
- ^ „Luis Alarcón“. La Tercera (ve španělštině). 9. ledna 2013. Citováno 7. února 2018.
- ^ González, Gabriela (2. listopadu 2009). „Entrevista a Luis Alarcón“ [Rozhovor s Luisem Alarcónem] (ve španělštině). Cinechile. Archivovány od originál dne 10. března 2016. Citováno 7. února 2018.
- ^ A b Cultura, vydání 4-9 (ve španělštině). Tajemník pro komunikaci a kulturu. 1992. Citováno 7. února 2018 - prostřednictvím Knih Google.
- ^ Olave, Daniel (1. ledna 1997). Chile v / s Hollywood. Grijalbo. p. 175. ISBN 9789562580519. Citováno 7. února 2018 - prostřednictvím Knih Google.
- ^ Barnard, Timothy; Rist, Peter, eds. (28. června 2010). Jihoamerické kino: kritická filmografie, 1915-1994. University of Texas Press. ISBN 9780292792104. Citováno 7. února 2018 - prostřednictvím Knih Google.
- ^ A b C d E „Herec Luis Alarcón es elegido Personaje Magallánico del Año“ [Herec Luis Alarcón je Vyvolenou Magallánicovou osobností roku]. La Prensa Austral (ve španělštině). 30. listopadu 2014. Citováno 7. února 2018.
- ^ A b „Instituto de Altos Estudios Comunicacionales entregó 'Premio Espiga de Oro' a Luis Alarcón" [Institute of Higher Communication Studies Grants 'Golden Spike Award' to Luis Alarcón] (ve španělštině). ChileActores. Citováno 7. února 2018.
- ^ Ercilla, čísla 2955-2976 (ve španělštině). Sociedad Editora Revista Ercilla. 1994. s. 56. Citováno 7. února 2018 - prostřednictvím Knih Google.
- ^ Morales, Karina (26. září 2007). „Luis Alarcón corona 50 años de carrera con la Orden al Mérito Pablo Neruda“ [Luis Alarcón korunuje 50letou kariéru se záslužným řádem Pabla Nerudy]. El Mercurio (ve španělštině). Santiago. Citováno 7. února 2018.
- ^ „Luis Alarcón: Un herec de larga y exitosa trayectoria“ [Luis Alarcón: Herec s dlouhou a úspěšnou kariérou] (ve španělštině). Senát Chile. 16. ledna 2008. Archivovány od originál dne 24. dubna 2011. Citováno 7. února 2018.
- ^ „Universidad de Chile premia a Luis Alarcón por su aporte kultúrní“ [University of Chile Awards Luis Alarcón for His Cultural Contribution]. La Tercera (ve španělštině). 16. dubna 2010. Citováno 7. února 2018.
- ^ 9º verze (ve španělštině). Filmový festival Quilpué. 2017. str. 12. Citováno 7. února 2018 - prostřednictvím vystavení.
- ^ „El herec natalino Luis Alarcón sera nombrado hijo ilustre“ [Natalanský herec Luis Alarcón bude jmenován Illustrious Son] (ve španělštině). Radio Natales. 29. května 2012. Citováno 7. února 2018.
- ^ "Distinguen en Puerto Natales a herec Luis Alarcón" [Herec Luis Alarcón oceněn v Puerto Natales] (ve španělštině). Rádio Polar. 1. června 2012. Citováno 7. února 2018.
- ^ „Andrew Bargsted y Luis Alarcón son reconocidos en Premios Caleuche 2018“ [Andrew Bargsted a Luis Alarcón jsou oceněni na Caleuche Awards 2018] (ve španělštině). TVN. 24. ledna 2018. Citováno 7. února 2018.
externí odkazy
- Luis Alarcón na IMDb
