Luigi Guido Grandi - Luigi Guido Grandi


Dom Guido Grandi, OSB Vačka. (1. října 1671 - 4. července 1742) byl italština mnich, kněz, filozof, teolog, matematik, a inženýr.
Život
Grandi se narodil 1. října 1671 v Cremona, Itálie a pokřtěn Luigi Francesco Lodovico. Když byl plnoletý, byl vzděláván u jezuita vysoká škola tam. Poté, co tam v roce 1687 ukončil studium, vstoupil do noviciát z Kamaldulština mniši v Ferrara a vzal si jméno Guido. V roce 1693 byl poslán do Klášter sv. Řehoře Velikého, kamaldolský dům v Římě, aby dokončil svá studia v filozofie a teologie v rámci přípravy na Svěcení. O rok později byl Grandi přidělen jako profesor obou oborů na kamaldolštinu Klášter Panny Marie Andělské v Florencie. Zdá se, že o toto období svého života se zajímal matematika. Výzkumu se věnoval soukromě, protože byl v roce 1700 jmenován profesorem filozofie v klášteře sv. Řehoře, poté zastával místo ve stejném oboru v Pisa.
Do roku 1707 si však Dom Grandi vytvořil takovou reputaci v oblasti matematiky, že byl jmenován dvorním matematikem Velkovévoda Toskánska, Cosimo III de Medici. V této funkci pracoval také jako inženýr a byl jmenován dozorcem vody pro Vévodství, a v této funkci se podílel na odvodnění Údolí Chiana. V roce 1709 navštívil Anglie kde tam jasně udělal dojem na své kolegy, protože byl zvolen a Člen Královské společnosti. The Univerzita v Pise v roce 1714 ho jmenoval profesorem matematiky. Právě tam 4. července 1742 zemřel.
Matematické studie
V roce 1701 Grandi zveřejnil studii o kuželovitý loxodrom, následovaná studií v roce 1703 křivky, kterou pojmenoval versiera, od latinský: vertere (otočit). Tuto křivku později studovala jedna z mála vědkyň, aby dosáhla stupně, Maria Gaetana Agnesi. Chybným překladem překladatele její práce do angličtiny, který si spletl výraz „čarodějnice“ (italština: avversiera) pro Grandiho termín byla tato křivka v angličtině známá jako čarodějnice z Agnesi.[1] Grandi pomohl představit jeho studia této křivky Leibniz 'nápady na počet do Itálie.
V matematice je Grandi nejlépe známý svou prací Flores geometrici (1728), studuje růžová křivka, křivka, která má tvar okvětního lístku, a pro Grandiho série. Pojmenoval křivku růže rhodonea. Přispěl také do Poznámka k pojednání o programu Galileo týkajícím se přirozeného pohybu v prvním florentském vydání Galileo Galilei díla.
Seznam prací
- Geometrica demonstratio Vivianeorum problematum. Florentiae: ex Typographia Iacobi de Guiduccis propè Conductam. 1699.
- De infinitis infinitorum, et infinite parvorum ordinibus disquisitio geometrica. Pisis: ex Typographia Francisci Bindi zapůsobit. archiepisch. 1710.
- Epistola mathematica de momento gravium in planis inclinatis. Lucae: typis Peregrini Frediani. 1711.
- Dialoghi circa la controversia eccitatagli contro dal sig. Alessandro Marchetti. V Lucce: ad istanza di Francesco Maria Gaddi librajo v Pise. 1712.
- Prostasis ad exceptiones clari Varignonii libro De infinitis infinitorum ordinibus opozitas circa magnitudinum plusquam-infinitarum Vallisii defensionem et anguli contactus. Pisis: ex Typographia Francisci Bindi zapůsobit. archiepisch. 1713.
- Del movimento dell'acque trattato geometrico. Firenze.
- Relazione delle operazioni fatte circa il padule di Fucecchio. V Lucce: za Leonarda Venturiniho. 1718.
- Trattato delle resistenze. Firenze: za Tartini e Franchi. 1718.
- Compendio delle Sezioni coniche d'Apollonio con aggiunta di nuove proprietà delle medesime sezioni. Ve Firenze: Nella Stamperia di S.A.R. per gli Tartini e Franchi. 1722.
- Instituzioni meccaniche. Ve Firenze: Nella Stamperia di S.A.R. za Gio: Gaetano Tartini e Santi Franchi. 1739.
- Istituzioni di aritmetica pratica. Ve Firenze: Nella Stamperia di S.A.R. za Gio: Gaetano Tartini e Santi Franchi. 1740.
- Sectionum conicarum synopsis. Florentiae: ex typographio Ioannis Paulli Giovannelli. 1750.
Reference
- ^ „Maria Agnesi a její čarodějnice“ Archivováno 09.10.2011 na Wayback Machine