Lugbarské přísloví - Lugbara proverbs

Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Srpna 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Tato stránka je kandidátem zkopírován na Wikiquote za použití Transwiki proces. Pokud stránka může být rozšířený do encyklopedického článku, nikoli do seznamu citací, prosím, udělejte to a odstraňte tuto zprávu.

Lugbarské přísloví místně známý jako E'yo O'beza odkazuje na moudrost z Lugbarští lidé předávané prarodiči, rodiči a dalšími příbuznými mladším generacím od nepaměti prostřednictvím příběhů, podobenství, idiomy a jednoduché fráze, obvykle kolem a dobrý oheň. V moderní době to ale kvůli formálnímu vzdělání není oslavovaná aktivita, ale starší stále učí a radí mladým v jejich každodenních setkáních. Níže jsou uvedeny některé příklady (anglický překlad) a: význam.

Moudrá slova

Afa eii ma drikulu (Majitel má velkou hlavu): Majitel má největší slovo v tom, co dělat se svým majetkem.

Aparaka ma tibi agobi / Eka eyo du aparakasi, mi isu afazi ku (Serióznost se živí dýňovými listy / Pokud berete věci žertem, nic nedostanete): Serióznosti chybí dobré věci!

Ata abu-a ri, le mima nga azi raka mima nya ndo (I na údolní plantáži musíte nejprve pracovat, než budete jíst): Žádná práce, žádné jídlo!

Awoko tak ti andre (Hněv probodl jazyk krávy): Nezlob se, jinak se zraníš!

Ayia ma ndu yo (Neexistuje žádná jiná matka): Vážte si své matky, není žádná jiná žena, která by ji mohla nahradit!

Ayia nduri ozuku fi ni (Macecha je [jako] dikobrazova střeva): Nevlastní matky jsou obvykle hořké.

Ba azini ma afasi ba ze oli oli (Kvůli věcem někoho jiného vyprazdňujete vzduch): Pokud se spoléháte na věci jiného muže, nebudete si plně užívat ani nebudete mít klid!

Ba je obuka mva alea si ku (Dětský řemínek si nemůžete koupit kvůli nenarozenému dítěti): Podobně jako anglické přísloví: Nepočítejte svá mláďata, než se vylíhnou!

Ba yori ni ba je oku ku (Pro nepřítomnou osobu si nemůžete koupit manželku)

Ebu / Aco si aza oye ku (Používání motyky není šílenství pro nic za nic): Když se kultivujete, něco sklízíte. Ať tedy uděláte cokoli, očekávejte výhodu!

Embeleke ka i-agi ma iti ne, eri gu sibe inve (Když lidoop vidí přítele za sebou, směje se s bílými zuby): Nesměj se nedostatkům ostatních! Koneckonců, máte také svůj.

Eri mi te era liri etia (Čeká na vás pod vysokou sýpkou): Pokud teď neposloucháte, setkáte se s problémy později v budoucnu.

Ezo anzi inguleni-i angu vo re (Dívky sekají velmi daleko): Pokud jsou dívky nalezeny a vdané, nezůstanou; jsou odvedeni, ale připravují způsob, jak mohou jejich příbuzní odejít na nové místo. Dívky jsou jako sekery a může se vzít kdekoli.

Mi owu lesu i-adapibori si ku (Neplač kvůli rozlitému mléku): Ať už se stalo cokoli, to se nedá změnit, ať jsou minulé minulé!

Nyatu li odji (Příliš mnoho jídla uřízlo paviána): Odji seděl na větvi stromu a mravenci létali v kruzích. Jeden po druhém sbíral mravence, ale chamtivost ho v mysli přiměla skočit, aby chytil celý kruh, a padl. To nás učí dělat vše střídmě a ne chamtivě.

Obibiasi etto ma jo ve ra (Z důvodu kopírování zajíc dům shořel): Buďte sami sebou!

Ocoo ini ri atuluku dria (Černý pes sedí na sporáku): Dnes večer se nebude vařit ani jíst žádné jídlo.

Odidia nya puro ibi (Novinka jedla drsný kobylky ): Cizinec nebo někdo nový v místě může být přinucen dělat cokoli.

Odru fu Anira ni te (The buvol zabil muže, který si myslel, že to všechno ví) / Ajobe odru fu ni (Ajobe byl zabit buvolem) / And (r) era ni odru fu ra (Ten, kdo tvrdil, že viděl, byl zabit buvolem): Poslouchejte rady!

Okuku dra drinza si / Drinza si, okuku dra oboa (The želva zemřel na plachost / Kvůli plachosti želva uhynula ve skořápce: Příležitosti k záchraně života vás plachostí projdou.^[1]

Pati ifi i-deni re ku (Semeno stromu neklesá příliš daleko): Chování rodičů se může odrazit na jeho dětech.

Sindani tokoa bongo sozuri ka di tajiri nde (Pouhá jehla na šití látky může porazit bohatého člověka): Chudí lidé jsou ve skutečnosti v určitých aspektech bohatší než bohatí lidé.

Viz také

• Lugbarský jazyk
• Lugbarští lidé

Reference

Další čtení

• Dalfovo, A. T. (1990). Lugbarská přísloví. Řím: Comboni misionáři. Sbírka 904 přísloví v jejich původní lugbarské verzi s překladem a poznámkami v angličtině. Získané z oblasti pokrývající Súdán, Konžskou republiku a severní Ugandu. Rejstřík podle tématu a lugbarských slov.
• Saayman, Willem A. (1997). Objetí stromu Baobab: Svazek 5: Africké přísloví v 21. století. University of South Africa. p. 46.
• Coetzee, Pieter Hendrik; Roux, A. P. J., eds. (2003) [1998]. Čtenář africké filozofie: Text s četbami (2. vyd.). Routledge. p. 316.
• Long, W. Meredith (2000). Zdraví, uzdravení a Boží království. Regnum Books. p. 146.
• Maccagnan, A., Logbarská přísloví, hádanky, fráze atd. (Nepublikovaný rukopis) | formát = vyžaduje | url = (Pomoc), Řím: Archiv misionářů Comboni, A-143