Lubbe v. Volkskas - Lubbe v Volkskas

Lubbe v. Volkskas je důležitým případem v Jihoafrické právo pronájmu. V říjnu 1987 navrhovatelka přinesl naléhavou žádost před jedinou soudce ve kterém žádal o objednávku

  1. prohlašuje, že založil zástavní právo přes pšenice oříznutí na určité části farmy T; a
  2. instruování zástupce šerifa prodat uvedenou farmu na základě jeho zástavního práva.

Běžnou příčinou byl záměr respondenta, as hypotéka, měla prodat pozemek, který je předmětem nájmu, a pokud by nemovitost neuvědomila částku soudní dluh, poté bez pronájmu.

Odpůrce vynesl rozsudek proti majiteli v lednu 1986 ohledně hypotečního zástavního listu registrovaného na farmě v roce 1983 a majetek byl zabaven v březnu 1986. V květnu 1987 vstoupil majitel do nájemní smlouva s navrhovatelem, v jehož rámci získal zaměstnání v části farmy, a na kterém následně pěstoval úrodu pšenice.

Návrh navrhovatelky byl zamítnut, mimo jiné, z důvodu, že navrhovatelka neměla zástavní právo k výnosům z prodeje v exekuci. Prodej se uskutečnil v říjnu 1987.

Navrhovatel pozemek koupil sám, aby chránil svá práva. Jeho odvolání k Full Bench bylo zamítnuto, načež se odvolal k Odvolací divize.

Soud rozhodl, že v době původní žádosti navrhovatelky bylo běžným důvodem, že šlo o úmysl odpůrce nejprve prodat pozemek s výhradou nájmu, a to pouze v případě, že by nebyla dosažena výše soudního dluhu bez tohoto a že to bylo v úplném souladu s obecným právem i se zavedeným právním postupem při prodeji v exekuci.

Soud dále rozhodl, že pokud by byl pozemek prodán bez smlouvy o částečném nájmu, zaniklo by záložní právo navrhovatele a držitelé skutečných bezpečnostních práv k pozemku by se stali přednostními věřitelé pokud jde o výnosy z prodeje.

Pouze tehdy, když se navrhovatelka jako zástavní právo rozhodla uplatnit nárok na část výtěžku a zástupce šerifa musel rozhodnout, zda to povolí nebo ne, podala žádost o deklarativní příkaz k existenci zástavního práva (jak se modlil neboť v modlitbě 1) se stalo nezbytným.

Soud rozhodl, že je zřejmé, že modlitba (1) měla sloužit jako předchůdce modlitby (2). Obsah modlitby (2) byl však v rozporu s výše uvedeným zvykové právo zásady a postupy použitelné při prodeji při realizaci. Kasační opravný prostředek tedy musel být zamítnut s náklady řízení.

Viz také

Reference