Případ ztraceného bilionu - Lost Trillion Case

Skandály v krocan
Časová osa
1996 Susurluk skandál Případ ztraceného bilionu z roku 1998 Skandál Türkbank z roku 1998 Zkoušky Deniz Feneri 2008 Skandál sportovní korupce z roku 2011 Vládní skandál z roku 2013 Skandál nákladních vozidel MIT z roku 2014

The Případ ztraceného bilionu, také známý jako Chybějící bilionový případ, (turečtina: Kayıp Trilyon Davası) byl zpronevěra skandál v krocan zahrnující použití padělaných dokumentů Sociální strana (turečtina: Refah Partisi, RP) vedoucí pracovníci zabraňující vrácení dotací státní pokladny ve výši přibližně jednoho bilionu liry, tj. Jednoho milionu ₺ v dnešní měně (přibližně 477 000 EUR) po zákazu strany v roce 1998. Předseda strany a bývalý předseda vlády Necmettin Erbakan stejně jako 68 úředníků strany bylo po soudním procesu odsouzeno k trestu odnětí svobody, ačkoli první byl zmírněn do domácího vězení.

Pozadí

Welfare Party, an Islamista politická strana v Turecku, kterou založil a vedl Necmettin Erbakan (1926–2011), obdržela granty od státní pokladny v souladu s platnými zákony. V červnu 1998 koaliční kabinet Erbakanu byl nucen rezignovat po předložení a memorandum armády 28. února 1998.^[1] Ve stejném roce Ústavní soud zakázal Stranu sociální péče z toho důvodu, že se pokusila svrhnout Sekulární systém Turecka a propagovat Islámský fundamentalismus.^[2] Erbakan byl pozastaven z aktivní politiky na dobu pěti let.^[3] Zákazy byly potvrzeny Evropský soud pro lidská práva také.^[4]

Ministerstvo financí požadovalo vrácení finanční pomoci v hodnotě přibližně jednoho bilionu liry, tj. Jednoho milionu ₺ v dnešní měně (přibližně 477 000 EUR) z tehdy uzavřeného RP. Vedení strany prohlásilo, že finanční prostředky byly vynaloženy na stranické činnosti. Šetřením však bylo zjištěno, že částka byla převedena na 10 milionů Deutsche Mark a poté byl uložen v Yapı ve Kredi Bankası. Na začátku roku 1997 byla částka z banky vybrána.^[5]

Soud a přesvědčení

Na začátku roku 1999 byl Erbakan a 78 členů strany stíhán Nejvyšším trestním soudem v Sincan v Ankara. Byli obviněni ze zpronevěry bilionů paděláním 139 oficiálních stranických dokumentů s úmyslem skrýt granty, které ministerstvo financí objednalo zpět. Případ se stal známým jako „případ ztraceného bilionu“ nebo „případ chybějícího bilionu“ (turečtina: Kayıp Trilyon Davası).^[6][7][8] Mezi obžalovanými byli prominentní politici jako Şevket Kazan, bývalý Ministr spravedlnosti, a Ahmet Tekdal, spoluzakladatel a první vůdce strany.^[5]

V březnu 2002 Erbakan dostal trest odnětí svobody na dva roky a čtyři měsíce. Soud odsoudil 68 funkcionářů strany k trestům odnětí svobody až na jeden rok a dva měsíce. Rozhodnutí soudu bylo schváleno Nejvyšší odvolací soud.^[5][9]

Abdullah Gül, který byl místopředsedou strany odpovědné za zahraniční věci, se připojil k další islamistické straně, k Ctnost Party (turečtina: Fazilet Partisi, FP), v roce 1998. Byl znovu zvolen do parlamentu v roce 1999. Jeho parlamentní imunita v době soudu ho ušetřil stíhání.^[5]

Erbakanovo uvěznění bylo čtyřikrát odloženo, když podával lékařské zprávy o svém špatném zdravotním stavu. Poslední odročení proběhlo v červenci 2005 na šest měsíců. Po skončení funkčního období požádal o opětovné otevření svého případu, který byl v prvním a druhém stupni zamítnut. V dubnu 2006 zrušil Nejvyšší odvolací soud rozhodnutí soudu z března 2002. V souladu s mezitím novelizovaným zákonem soud snížil trest Erbakana na jedenáct měsíců a dva dny v domácím vězení.^[7]

Erbakan začal vykonávat trest ve svém letním sídle v Altınoluk z Edremit, Balıkesir v domácím vězení v květnu 2008. Na základě žádosti o prominutí Abdullah Gül v té době Prezident Turecka, prominul Erbakan za trvalé zdravotní důvody v srpnu 2008.^{[5][7][10][11]}

Svědectví bývalého tureckého prezidenta

Abdullah Gül byl z procesu vyloučen kvůli své poslanecké imunitě. Později, když se stal prezidentem státu v srpnu 2007, nemohl být postaven před soud, protože podle ústavy prezidenti nemohou být souzeni za jiná obvinění než za velezradu. Znovuotevřený případ v roce 2008 ho označil za „podezřelého“. Vyjádřil ochotu předstoupit před soud. Případ mu však zůstal zmrazený až do konce jeho prezidentského období v srpnu 2014.^{[2][5][8][12][13]}

Trestní soud v Ankara rozhodl, že Gül svědčí o obviněních z padělání úředních dokumentů, protože trestný čin byl spáchán před jeho prezidentováním. Soudní znalci jsou toho názoru, že by byl zproštěn viny, i kdyby byl souzen, protože jeho odpovědnost ve straně nebyla finanční povahy. Například úředníci RP Şevket Kazan, Recai Kutan, Oğuzhan Asiltürk, místopředseda a dokonce i hlavní účetní byli v minulosti osvobozeni.^[12]

Gül oznámil, že je připraven svědčit v „Ztraceném bilionu“ hned poté, co koncem srpna předal svůj post státního prezidenta. V listopadu 2014 vypovídal před soudem s motivem „zajistit, aby spravedlnost fungovala bezchybně a bezproblémově“ a „aby v jakékoli otázce nezůstaly žádné pochybnosti“.^[8]

Dne 6. prosince 2014 oznámil hlavní státní zástupce v Ankaře svůj závěr ve věci jako nolle prosequi („neochotný pokračovat“) kvůli chybějícím důkazům požadovaným pro veřejnou žalobu.^[14]

Reference