Malý lorde Fauntleroyi - Little Lord Fauntleroy

Tento článek je o románu. Filmové, televizní a operní adaptace viz Malý lord Fauntleroy (disambiguation).
„Fauntleroy“ přeadresuje tady. Pro další použití viz Fauntleroy (disambiguation).

Malý lorde Fauntleroyi
Fauntleroy-FC-1886.jpg
Obálka prvního vydání
AutorFrances Hodgson Burnett
IlustrátorReginald B. Birch[1]
ZeměSpojené státy
JazykAngličtina
ŽánrDětský román
VydavatelScribner's
Datum publikace
Listopad 1885 - říjen 1886 (časopis)
1886 (román)
Stránkyxi + 209 + [17][1]
LC ClassPZ7.B934 L[1]

Malý lorde Fauntleroyi je román anglicko-amerického spisovatele Frances Hodgson Burnett, její první dětský román. To bylo vydáváno jako seriál v Časopis Sv. Mikuláše od listopadu 1885 do října 1886, poté jako kniha Scribner's (vydavatel Svatý Mikuláš) v roce 1886.[2] Ilustrace od Reginald B. Birch nastavit módní trendy a román vytvořil precedens v autorský zákon když Burnett vyhrál v roce 1888 soudní spor proti E. V. Seebohmovi ohledně práv na divadelní adaptace díla.[3]

Spiknutí

Ošumělý New York City v polovině 80. let 18. století žije mladý Cedric Errol se svou matkou (známou jako „nejdražší“) v nóbl chudobě po smrti svého otce, kapitána Cedrica Errola. Jednoho dne je navštíví anglický právník jménem Havisham se zprávou od mladého Cedrikova dědečka, hraběte z Dorincourtu, neposlušného milionáře, který pohrdá Spojené státy a byl velmi zklamaný, když se jeho nejmladší syn oženil s americkou ženou. Se smrtí starších bratrů svého otce nyní Cedric zdědil titul Lord Fauntleroy a je dědicem hrabství a obrovského majetku. Cedricův dědeček chce, aby žil v Anglii a byl vzděláván jako Angličan aristokrat. Nabídne vdově po synovi dům a zaručený příjem, ale odmítá s ní mít cokoli společného, ​​i když ona jeho peníze odmítne.

Hrabě je však ohromen vzhledem a inteligencí svého amerického vnuka a je okouzlen svou nevinnou povahou. Cedric věří, že jeho dědeček je čestný muž a dobrodinec, a hrabě ho nemůže zklamat. Hrabě se proto k své radosti stává dobrodincem svých nájemníků, i když se stará o to, aby věděl, že jejich dobrodincem je dítě, lord Fauntleroy.

Mezitím, v New Yorku, bezdomovec cídič bot jménem Dick Tipton říká Cedricovu starému příteli panu Hobbsovi, newyorskému obchodníkovi s potravinami, že několik let před, po smrti jeho rodičů, se Dickův starší bratr Benjamin oženil s příšernou ženou, která se po jeho narození zbavila jejich jediného společného dítěte a pak odešel. Benjamin se přestěhoval do Kalifornie, aby otevřel dobytčí farmu, zatímco Dick skončil v ulicích. Současně opomíjené uchazeč k Cedricovu dědictví se objeví v Anglii, matka uchazeče tvrdí, že je potomkem hraběteho nejstaršího syna, Bevise. Tvrzení vyšetřují Dick a Benjamin, kteří přicházejí do Anglie a uznávají ženu jako Benjaminovu bývalou manželku. Uteče a bratři Tiptonovi a uchazeč, Benjaminův syn, ji již nevidí. Poté se Benjamin vrací na svůj dobytčí ranč v Kalifornii, kde sám šťastně vychovává svého syna. Hrabě je smířen se svou americkou snachou, protože si uvědomil, že je mnohem lepší než podvodník.

Hrabě plánoval učit svého vnuka, jak být aristokratem. Místo toho to Cedric učí svého dědečka aristokrat by měl praktikovat soucit vůči těm, kdo jsou na něm závislí. Z hraběte se stal muž, o kterém Cedric vždycky nevinně věřil. Cedric se šťastně sešel se svou matkou a panem Hobbsem, který se rozhodl zůstat, aby pomohl postarat se o Cedrica.

Dopad na módu

Ilustrace od Bříza z roku 1886
Lobby karta z filmové adaptace z roku 1921 v hlavní roli Mary Pickford

Fauntleroyův oblek[4] (viz také Buster Brown oblek ), tak dobře popsaný Burnettem a realizovaný v podrobných kresebch pera a inkoustu Reginalda Birche, vytvořil výstřelek formálních šatů pro americké měšťácké děti:

Hrabě viděl půvabnou dětinskou postavu v černém sametovém obleku s krajkovým límcem a milenci zamával hezkým mužným obličejem, jehož oči se setkaly s pohledem nevinného dobrého přátelství.

— Malý lorde Fauntleroyi

Fauntleroyův oblek se objevil také v Evropě, ale nikde nebyl tak populární jako v Americe. Klasický oblek Fauntleroy byl samet odříznutá bunda a odpovídající kolenní kalhoty, nosí se s luxusní halenka a velkou krajkou nebo volánovým límcem. Tyto obleky se objevily hned po vydání Burnettova příběhu (1885) a pro chlapce byly hlavní módou až po přelomu 20. století. Mnoho chlapců, kteří nenosili skutečný oblek Fauntleroy, nosili obleky s prvky Fauntleroy, jako je luxusní halenka nebo floppy luk. Nosila jen menšina chlapců prstýnek kudrlinky s těmito obleky, ale fotografický záznam potvrzuje, že mnoho chlapců ano.[je třeba další vysvětlení ]

Nejoblíbenější byl u chlapců ve věku 3–8 let, ale nosili je i někteří starší chlapci. Spekulovalo se, že popularita stylu povzbudila mnoho matek závěrem jejich chlapci dříve než dříve a byl to faktor úpadku módy oblékání malých chlapců šaty a další obcházel oděvy.[5] Oděvy, které popularizovala Burnett, vycházely z kostýmů, které si šila na míru svým dvěma synům, Vivian a Lionel.[3]

Recepce

To píše Polly Hovarth Malý lorde Fauntleroyi "byl Harry Potter své doby a Frances Hodgson Burnett byl pro jeho vytvoření stejně slavný J.K.Rowling je pro Pottera. “Během serializace v Svatý Mikuláš časopis, čtenáři se těšili na nové splátky. Móda v knize se stala oblíbenou u sametových obleků lorda Fauntleroye, které se prodávaly, stejně jako u dalšího zboží Fauntleroy, jako jsou sametové límce, hrací karty a čokolády. Během období, kdy byla standardem sentimentální fikce, a ve Spojených státech populární příběh „hadry k bohatství“, Malý lorde Fauntleroyi byl hit.[6]

Edith Nesbit obsažen v její vlastní dětské knize The Enchanted Castle (1907) poměrně nelichotivý odkaz:

Gerald vždy dokázal na okamžik vypadat zajímavě (...) otevřením svých šedých očí poměrně širokým, umožněním sklouznutí koutků úst a předpokládáním jemného, ​​prosebného výrazu, podobného výrazu zesnulého malého lorda Fauntleroye, který mimochodem, teď musí být docela starý a strašná prig.

Adaptace

Etapa

Elsie Leslie ve výrobě Broadwaye Malý lorde Fauntleroyi (1888)
Broadway obsazení uvedeno v Divadlo

V roce 1888, poté, co objevila, že její román byl na scénu plagiát, Burnett úspěšně žaloval a poté napsal vlastní divadelní adaptaci Malý lorde Fauntleroyi. To se otevřelo 14. května 1888 v Terryho divadlo v Londýně a byl představen v anglických provinciích, Francii, Bostonu a New Yorku.[7]

Broadwayská produkce Burnettovy hry byla zahájena 10. prosince 1888 v Broadwayské divadlo, New York City.[8][9] Následuje originální obsazení:

  • Hrabě z Dorincourt - J. H. Gilmour
  • Cedric Errol (lord Fauntleroy) - Elsie Leslie a Tommy Russell
  • Pan Havisham, právní zástupce - F. F. Mackay
  • Pan Hobbs, obchodník s potravinami - George A. Parkhurst
  • Dick, Bootblack - Frank E. Lamb
  • Higgins, farmář - John Swinburne
  • Wilkins, ženich - Alfred Klein
  • Thomas, lokaj - John Sutherland
  • James, sluha - T. J. Plunkett
  • Paní Errol („nejdražší“) - Kathryn Kidder
  • Minna - Alice Fischer
  • Mary - Effie Germon

V roce 1994 australská divadelní produkce pod širým nebem / site specific Malý lorde Fauntleroyi, upravený Julií Brittonovou a režírovaný Robertem Chuterem, byl představen v historických zahradách nemovitosti National Trust of Australia (Victoria) Rippon Lea.

Film a televize

Dolores Costello a Freddie Bartoloměj v Malý lorde Fauntleroyi (1936)

Reference

  1. ^ A b C „Malý lorde Fauntleroy“. LC Online katalog. Kongresová knihovna (lccn.loc.gov). Citováno 2016-02-29.
  2. ^ Joanne Shattock, ed. Cambridge bibliografie anglické literatury: svazek 4 1800–1900. 3. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2000, 1475.
  3. ^ A b Rutherford
  4. ^ „Děti nosí sametové obleky inspirované stylem Little Lord Fauntleroy (kolem 1909–1932) National Photo Company Collection; Library of Congress“.
  5. ^ „Sekce historických oděvů pro chlapce v oblecích Fauntleroy“. Histclo.com. Citováno 15. února 2014.
  6. ^ Hovarth, (2004) |, xi – xiv
  7. ^ McCarthy, Tom (listopad 1970). „Skutečný malý lord Fauntleroy“. Americké dědictví. Citováno 21. listopadu 2017.
  8. ^ Burnett, Frances Hodgson (1913). Burnett, Frances Hodgson Malý lord Fauntleroy: Drama ve třech dějstvích, 1889/1913. Citováno 15. února 2014.
  9. ^ Malý lorde Fauntleroyi - Internetová Broadway databáze přístup 6.7.13
  10. ^ "Malý lorde Fauntleroyi "(1914) v Databáze internetových filmů
  11. ^ "Kis pán "(1918) v Databáze internetových filmů.
  12. ^ "Malý lorde Fauntleroyi "(1921) v Databáze internetových filmů.
  13. ^ L'ultimo lord (1932) v Databáze internetových filmů.
  14. ^ "Malý lorde Fauntleroyi " v Databáze internetových filmů.
  15. ^ "Il ventesimo duca v Databáze internetových filmů.
  16. ^ "Richard O'Sullivan " v Databáze internetových filmů.
  17. ^ "Il pikolo, pane (1960) "v Databáze internetových filmů.
  18. ^ "Manfred Kunst " v Databáze internetových filmů.
  19. ^ "Gøsta Hagenlund " v Databáze internetových filmů.
  20. ^ "Malý lorde Fauntleroyi (1976) "v Databáze internetových filmů.
  21. ^ "Hodina". google.com. Citováno 1. února 2017 - prostřednictvím vyhledávání v archivu Zpráv Google.
  22. ^ "Malý lorde Fauntleroyi (1980) "v Databáze internetových filmů.
  23. ^ „Umfrage: Die beliebtesten Weihnachtsfilme“. Moviepilot.de. Citováno 15. února 2014.
  24. ^ „Dobrodružství malého lorda Fauntleroye (1982)“. Britský filmový institut. Citováno 22. května 2020.
  25. ^ "Zweitausendeins. Filmlexikon FILME von A – Z - Der kleine Lord (1994 D / I)". Zweitausendeins.de. 18. prosince 1996. Citováno 15. února 2014.
  26. ^ „Die kleine lady“. prisma.de. Citováno 15. února 2014.

Zdroje

  • Horvath, Polly (2004), „Předmluva“, Malý lorde Fauntleroyi Simon a Schuster, ISBN  978-0-689-86994-5CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Rutherford, L.M. (1994), „British Children's Writers 1880–1914“, Laura M. Zaldman, Slovník literární biografie, Volume 141, Detroit: Gale Research Literature Resource Center

externí odkazy