Seznam vládců Walesu - List of rulers of Wales
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Ledna 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Před Dobytí Walesu byla dokončena v roce 1282, Wales se skládal z řady nezávislých království nejdůležitější bytost Gwynedd, Powys, Deheubarth (původně Ceredigion, Seisyllwg a Dyfed ), Gwent a Morgannwg. Hraniční změny a rovnoměrné rozdělení dědictví znamenalo, že jen málo princů se někdy přiblížilo vládnutí celému Walesu.
Jména těch, o nichž je známo, že vládli nad jedním nebo více královstvími, jsou uvedena níže.
Deheubarth
V roce 909 byl Dyfed sloučen se Seisyllwg (který zahrnoval Ceredigion), aby se stal Deheubarth. Následuje seznam králů dvou bývalých království, následovaný králi kombinovaného Deheubartha (počínaje Hywel Dda).
Ceredigion
- Ceredig ap Cunedda (424–453)[1][2][3]
- Usai (453–490)
- Serwyl (490–525)
- Boddw (525–560)
- Arthfoddw (560–595)
- Arthlwys (595–630)
- Clydog I (630–665)
Dyfed
- Anwn Ddu (c. 357) (velšské ztvárnění Antonius Černý); podle velšské legendy, narozené v Řecku a později jmenované do vlády Demetie (tj. Dyfed) uživatelem Magnus Maximus. Také známý jako Anwn Dynod (vykreslování Antonius Donatus). Realm zahrnoval Gwent a Brycheiniog.
- Ednyfed (asi 373); Realm také zahrnoval Caer-Went část Gwent (jeho bratr dostal zbytek).
- Clotri (asi 405)
- Triffyn Farfog (asi 385)
- Aergol Lawhir (do cca 515)
- Vortiporius (kolem 540)
- Arthur ap Pedr (kolem 585)
- Cloten (kolem 630) oženil se s Ceindrechem z Brycheiniogu a spojil obě království
- Rhain ap Cadwgan (c. 690-740) také král Brycheiniog; po jeho smrti byla jeho království znovu rozdělena jeho syny
- Tewdwr ap Rhain (asi 710)
- Maredudd ap Tewdwr (kolem 740–797)
- Rhain ap Maredudd (asi 797–808)
- Owain ap Maredudd (kolem 808–811)
- Triffyn ap Rhain (do cca 814)
- Hyfaidd (nar. 830, vládl? -893)
- Llywarch ap Hyfaidd (kolem 893-904)
- Rhodri ap Hyfaidd (kolem 904-905)
- Hywel Dda („Hywel dobrý“) (asi 905–909), útočník ze Seisllywgu, který Dyfeda dobyl (ale později kroniky tvrdí, že ho získal sňatkem s Llywarchovou dcerou)
Seisyllwg
- Seisyll ap Clydog Princ z Ceredigion; eponym a možná zakladatel Seisyllg[4]
- Arthen (do 807)[4]
- Dyfnwallon[5]
- Meurig z Seisyllwg
- Gwgon ze Seisyllwg (do 872)
Dům Manaw
- Angharad a Rhodri Veliký (stevardi; 872–878)[1][3]
- Cadell ap Rhodri, druhý syn Anghared a Rhodri (878–909)[1]
- Hywel Dda (Hywel the Good) (909-920), když spojil Seisyll a Dyfed do Deheubarth
Deheubarth
- Hywel Dda (Hywel the Good) (920–950)[3]
- Jeho syn, Owain ap Hywel (950–986)
- Rhodri ap Hywel (950–953) a
- Edwin ap Hywel (950–954)
- Owain ap Hywelův syn, Maredudd ab Owain (986–999)
- Cynan ap Hywel, princ z Gwyneddu (999–1005)
- synové Einiona ab Owaina (bratra Maredudda ab Owaina), kteří společně vládli:
- Edwin ab Einion (1005–1018)
- Cadell ab Einion (1005–1018)
- Llywelyn ap Seisyll, princ z Gwyneddu (1018–1023)
- Rhydderch ap Iestyn, princ z Glywysingu (1023–1033)
- Syn Edwina ab Einiona, Hywel ab Edwin (1033–1044)
- Syn Rhydderch ap Iestyn, Gruffydd ap Rhydderch (1047–1055)
- Gruffydd ap Llywelyn, princ z Gwyneddu a (jediný) King of Wales (1055–1063), syn dcery Maredudda ap Owaina, Angharad
- Vnuk Edwina ab Einiona, Maredudd ab Owain ab Edwin (1063–1072)
- jeho bratr, Rhys ab Owain (1072–1078)
- jeho druhý bratranec, Rhys ap Tewdwr (1078–1093)
Deheubarth byl v držení Normani od 1093 do 1155
- Gruffydd ap Rhys (1116–1137) vládl části Deheubartha se souhlasem Normana
- jeho syn, Anarawd ap Gruffydd (1136–1143)
- jeho bratr, Cadell ap Gruffydd (1143–1151)
- jeho bratr, Maredudd ap Gruffydd (1151–1155)
- jeho bratr, Lord Rhys (Rhys ap Gruffydd) (1155–1197)
- jeho syn, Gruffydd ap Rhys (1197–1201) který nějaký čas vládl společně se svým bratrem,
- Maelgwn ap Rhys (1199–1230) který sporil o území se svým bratrem,
- Rhys Chraptivý (Rhys Gryg ) (1216–1234)
Od roku 1234 do roku 1283 podléhal Deheubarth knížatům z Gwyneddu
- Syn Rhys Chraptivý, Rhys Mechyll (1234–1244) vládl části Deheubartha
- jeho bratr Maredudd ap Rhys (1244–1271) vládl části Deheubartha
- jeho syn, Rhys ap Maredudd (1271–1283) vládl části Deheubartha
Gwynedd
Kings of Gwynedd
- Cunedda Wledig ap Edern (Cunedda imperátor) (c. 450 – c. 460)
- Einion Yrth ap Cunedda (Einion Impetuous) (asi 470 – asi 480)
- Owain Ddantgwyn (Rhos; pozdní 5. století)
- Cynlas Goch (Rhos ) & St Einion (Llŷn ) ap Owain (konec 5. a začátek 6. století)
- Cadwallon Lawhir ap Einion (Cadwallon Long Hand) (asi 500 – asi 534)
- Maelgwn Hir ap Cadwallon (Maelgwn Vysoký) (asi 520 – asi 547)
- Rhun Hir ap Maelgwn (Rhun vysoký) (asi 547 – asi 580)
- Beli ap Rhun (asi 580 – asi 599)
- Iago ap Beli (asi 599 – asi 616)
- Cadfan ap Iago (asi 613 – asi 625)
- Cadwallon ap Cadfan (asi 625–634)
- Cadafael Cadomedd ap Cynfeddw (Cadfael the Battle-Shirker) (634 – c. 655)
- Cadwaladr Fendigaid ap Cadwallon (Cadwallader the Blessed) (c. 655 - c. 682)
- Idwal Iwrch ap Cadwaladr (Idwal Roebuck) (asi 682 – asi 720)
- Rhodri Molwynog ap Idwal (Rhodri plešatý a šedý) (asi 720 – asi 754)
- Caradog ap Meirion (asi 754 – asi 798)
- Cynan Dindaethwy ap Rhodri (asi 798–816)
- Hywel ap Rhodri Molwynog (814–825)
- Merfyn Frych ap Gwriad (Merfyn Pehavý) (825–844)
- Rhodri Mawr ap Merfyn (Veliký Rhodri) (844–878)
- Anarawd ap Rhodri (878–916) (zakládá Aberffraw dynastie, vyšší větev potomků z Rhodri Mawr)
- Idwal Foel ab Anarawd (Idwal the Bald) (916–942)
- Hywel Dda ap Cadell (Howell the Good) (942–950) (Dinefwr dynastie potomků Rhodriho Mawra si uchvátila Aberffrawa.)
- Iago ab Idwal (950–979) (vrací se do větve Aberffraw)
- Ieuaf ab Idwal (950–969)
- Hywel ab Ieuaf (974–985)
- Cadwallon ab Ieuaf (985–986)
- Maredudd ab Owain (986–999) Dinefwr dynastie se zmocní Gwynedda
- Cynan ap Hywel (999–1005) Krátce se vrací do dynastie Aberffraw
- Aeddan ap Blegywryd (1005–1018) (uzurpuje Gwynedda z dynastie Aberffraw))
- Llywelyn ap Seisyll (1018–1023) (pobočka kadetů Mathrafal dynastie z Powys usurps z Aeddan ap Blegywryd)
- Iago ab Idwal ap Meurig (1023–1039) (dynastie Aberffraw se vrací)
- Gruffydd ap Llywelyn (1039–1063) (Llywelynův syn Gruffydd si uchvátil z dynastie Aberffraw)
- Bleddyn ap Cynfyn (1063–1075) (Mathrafalova dynastie Powysů „přijímá“ Gwynedda od anglického krále)
- Trahaearn ap Caradog (1075–1081)
- Gruffudd ap Cynan (1081–1137) (dynastie Aberffraw se vrací)
Princ velšský
- Owain Gwynedd ap Gruffydd (1137–1170) (první, který se sám styluje Princeps Wallensium[6])
Knížata Aberffraw a Lords of Snowdon
- Maelgwn ab Owain Gwynedd (1170–1173)
- Dafydd ab Owain Gwynedd (1170–1195) (na východě)
- Rhodri ab Owain Gwynedd (1170–1190) (na západě)
- Llywelyn Fawr ap Iorwerth (Llywelyn Veliký) (1195–1240)
- Dafydd ap Llywelyn (1240–1246) (použitý název Princ z Walesu od roku 1244)
- Owain Goch ap Gruffydd (Owen the Red) (1246–1255)
- Llywelyn ap Gruffudd (Llywelyn poslední) (1246–1282) (použitý název Princ z Walesu od roku 1258)
- Dafydd ap Gruffydd (1282–1283) (není korunován, ale nárokuje si titul)
- Madog ap Llywelyn (1294–1295) (není korunován, ale nárokuje si titul)
- Owain ap Tomas ap Rhodri (Owen the Red Hand) (1372–1378) (v exilu, ale získal titul)
Morgannwg
Glywysing
- Eugenius, syn Magnus Maximus
- Marius, syn Eugenius
- Sluneční, syn Marius
- Glywys, syn Solar (asi 470 – asi 480), který dal své jméno království.
- Cadoc, syn Gwynllyw, vládce Gwynllwg (523–580) a Penychen (540–580), zemřel bez dědiců
- Glywysingovi vládnou králové Gwentu až do Rhys ap Ithel
- Rhys ap Ithel /Rhys ab Idwal, syn králů Gwent (kolem 755–785), s bratry, Rhodri a Meurig
- Arthfael Hen ap Rhys, (Arthfael starý) (785 – c. 825), s Brochfael ap Rhys
- Rhys ap Arthfael, (asi 830 – asi 840)
- Hywel ap Rhys, (asi 840–886)
- Owain ap Hywel (886–C. 930)
- Gruffydd ab Owain (C. 930–934) Král Gower
- Cadwgan ab Owain (C. 930–950) King of West Glywysing
- Morgan starý (Morgan Hen nebo Morgan ab Owain nebo Moragn Hen Fawr) (930–974) sjednotil bývalá království Gwent a Glywysing v roce 942 pod jménem Morgannwg, ale hned po jeho smrti byli znovu rozděleni a zůstali odděleni asi do roku 1055
- Syn Morgana Starého, Owain ap Morgan (974 – c. 983)
- bratři Owain ap Morgan (Idwallon, Hywel a Cadell) (data neznámá)
- jeho syn, Rhys ab Owain (kolem 990 - kolem 1000) který vládl Glywysingovi společně se svými bratry,
- Ithel černý, syn Idwallon (990)
- Hywel ab Owain (asi 990 – asi 1043) a
- Iestyn ab Owain (kolem 990 – kolem 1015)
- jeho syn, Rhydderch ap Iestyn (kolem 1015–1033)
- jeho syn, Gruffydd ap Rhydderch (1033–1055)
- Gwrgant ab Ithel the Black (1033 - 1070)
- vetřelec, Gruffydd ap Llywelyn, princ z Gwyneddu (1055–1063)
- Syn Gruffydda ap Rhyddercha, Caradog ap Gruffydd (1063–1081) který byl předmětem krále Gwenta a krále Morgannwga Cadwgan ap Meurig než ho sesadil a vzal království pro sebe
- Iestyn ap Gwrgan (t) (1081–1091)
Iestyn byl posledním vládcem nezávislého Morgannwg, který byl poté v držení Normani a stal se panstvím Glamorgan
Gwent
- Anwn Ddu (stejná osoba, která v této době vládla Dyfedu); Velšská legenda tvrdí, že byl jmenován Magnus Maximus, který se později stal římským císařem (a proto ve velštině označován jako Macsen Wledig - Císař Maximus) a některé rodokmeny ho prohlašují za Magnusova syna. Realm se po jeho smrti rozdělil mezi jeho syny Edynfed a Tudwal.
- v Caer-Went
- Edynfed ap Anwn - také vládce Dyfedu
- Ynyr ap Dyfnwal ap Ednyfed a jeho manželka - sv Madrun ferch Gwerthefyr; Velšské ztvárnění Honorius
- Iddon ap Ynyr (480 - 490)
- Caradog (Strongarm)
- Meurig ap Caradog a jeho manželka - Dyfwn ferch Glywys
- Erbic ap Meurig?
- v Caer-Leon
- Tudwal ap Anwn
- Teithrin ap Tudwal
- Teithfallt ap Teithrin (velšské ztvárnění Theudebald)
- Tewdrig, syn Teithfallta (490 - 493/517) (velšské ztvárnění Theodoric). Tradičně měl Tewdrig dceru - Marchell Verch Tewdrig - pro kterou vyřezal Brycheiniog jako věno.
- Meurig ap Tewdrig King of Gwent (493/517 - 530–540)
- Athrwys ap Meurig King of Gwent (530–540 - 573)
- Frioc ap Meurig, s Idnerth ap Meurig?
- Ithel ap Athrwys
- Morgan Veliký?
- Morgan Zdvořilý a dobrodinec? (-654)
- Anthres ap Morcant? (654-663)
- Morgan Velkorysý (- 730)
- Ithel ap Morgan (710/715 - 735/740/745/755)
- Ffernfael ab Idwal (- 774/777)
- Athrwys ap Ffernfael (774-810)
- Idwallon ap Gwrgant (810-842)
- Ithel ap Hywel nebo ap Athrwys? (842-848)
- Meurig ap Hywel nebo ap Ithel? (848-849)
- Meurig ap Arthfael Hen (849-874)
- Ffernfael ap Meurig (874-880)
- Brochfael ap Meurig (880-920)
- Arthfael ap Hywel (-916/927)
- Owain ap Hywel (920-930)
- Cadell ap Arthfael (930-940/943)
- Morgan starý (Morgan Hen nebo Morgan ab Owain nebo Morgan Hen Fawr) (940 / 943–955) sjednotil bývalá království Gwent a Glywysing v roce 942 pod jménem Morgannwg, ale hned po jeho smrti byli znovu rozděleni a zůstali odděleni asi do roku 1055
- Nowy ap Gwriad ap Brochfael ap Rhodri ap Arthfael Hen vládl Gwent (kolem 950 – kolem 970) zatímco Glywysingovi společně vládli bratři Owain ap Morgan (data neznámá), pravděpodobně za Morgana Starého
- jeho syn, Arthfael ap Nowy (přibližně 970–983)
- jeho bratranec, Rhodri ap Elisedd (983 – c. 1015) který vládl společně se svým bratrem,
- Gruffydd ap Elisedd (983 – c. 1015)
- jeho bratranec, Edwyn ap Gwriad (1015–1045)
- Syn Hywel ab Owain, Meurig ap Hywel (1045–1055) kteří vládli společně s
- jeho syn, Cadwgan ap Meurig (1045–1055)
- vetřelec, Gruffydd ap Llywelyn, princ z Gwyneddu (1055–1063) který zemřel a byl nahrazen svým předchůdcem
- Cadwgan ap Meurig (1063–1074), který byl také králem Morgannwgu a vládl Glywysingovi
- Syn Gruffydda ap Rhyddercha, Caradog ap Gruffydd (1075–1081) který zmocnil Gwenta a království Morgannwg,
- Iestyn ap Gwrgan (t) (1081–1091)
Iestyn byl posledním vládcem nezávislého Morgannwg, který byl poté v držení Normani a stal se panstvím Glamorgan
- Owain ap Caradog (1081-1113 / 1116)
Powys
Kings of Powys
Dům Gwertherion
- Gwrtheyrn (High-King Vortigern)
- Cadeyern Fendigaid C. 430 - 447 Údajný nejstarší syn Gwrtheyrn požehnaný Svatý Germanus
- Cadell Ddyrnllwg C. 447 - 460
- Rhyddfedd Frych C. 480
- Cyngen Glodrydd C. 500
- Pasgen ap Cyngen C. 530
- Morgan ap Pasgen C. 540
- Brochwel Ysgithrog C. 550
- Cynan Garwyn (?–610)
- Selyf ap Cynan (610–613)
- Manwgan ap Selyf (613)
- Eiludd Powys (613–?)
- Beli ap Eiludd proti 655
- Gwylog ap Beli (695?–725)
- Elisedd ap Gwylog (725–755?)
- Brochfael ap Elisedd (755?–773)
- Cadell ap Brochfael (773–808)
- Cyngen ap Cadell (808–854) - Trůn si zmocnil Gwynedd a odešel do exilu do Říma, kde rodina vydržela
House of Manaw
- Rhodri Mawr (854–878) z Gwyneddu, který podle některých rukopisů údajně zdědil po své matce Nest. Jiné rukopisy (např. Mostyn rukopis 117) mají jeho matku jako Essyllt Ferch Cynan (považována za dceru Cynan Dindaethwy, z Gwyneddu).
- Merfyn ap Rhodri (878–900) Dům Aberffraw
- Llywelyn ap Merfyn (900–942) Dům Aberffraw
- Hywel Dda (942–950) Dům Dinefwr si uzurpoval z Aberffrawovy linie Manaw
- Owain ap Hywel (950–986) poté vládl a kadetní větev z Dům Dinefwr, kterým se stanoví Mathrafal dynastie vládců
- Maredudd ap Owain (986–999)
- Llywelyn ap Seisyll (999–1023), manžel Angharad, dcery Maredudda ab Owaina
- Rhydderch ap Iestyn (1023–1033)
- Iago ap Idwal (1033–1039)
- Gruffydd ap Llywelyn (1039–1063)
Mathrafal Princes of Powys
- Bleddyn ap Cynfyn (1063–1075)
- Iorwerth ap Bleddyn (1075–1103 (část))
- Cadwgan ap Bleddyn (1075–1111 (část))
- Owain ap Cadwgan (1111–1116 (část))
- Maredudd ap Bleddyn (1116–1132)
- Madog ap Maredudd (1132–1160)
Od roku 1160 byl Powys rozdělen na dvě části. Jižní část byla později nazývána Powys Wenwynwyn po Gwenwynwyn ab Owain "Cyfeiliog" ap Madog, zatímco byla volána severní část Powys Fadog po Madog ap Gruffydd "Maelor" ap Madog.
Viz také
Poznámky
- ^ A b C Historie Walesu
- ^ Kambrian
- ^ A b C Encyclopaedia of Wales
- ^ A b Lloyd, John Edward (1912). Historie Walesu od nejstarších dob po edvardiánské dobytí. Longmans, Green a Co. str.257 a všimněte si. Citováno 5. února 2012.
Lloydova historie Walesu.
- ^ Heritage Consulting. Millennium File [databáze on-line]. Provo, UT, USA: Ancestry.com Operations Inc, 2003.
- ^ Davies, John Historie Walesu, nadpis Princeps Wallensium
Reference
- Životy britských svatých Cambro, William Jenkins Rees, Thomas Wakeman, 1835
- Historie Walesu od nejranějších dob, John Edward Lloyd, 1911
- The Cambrian, A Bi-Monthly Publikováno v zájmu velšského lidu a jeho potomků ve Spojených státech, 1881, sv. 1, 1881
- Biografie ze slovníku waleské biografie
- Velšská akademie Encyclopaedia of Wales, University of Wales Press, 2008, ISBN 978-0-7083-1953-6