Seznam nejjasnějších hvězd - List of brightest stars - Wikipedia

Toto je seznam hvězd až velikost +2,50, jak je určeno jejich maximum, celkovýnebo kombinovaný vizuální veličiny při pohledu z Země. I když je známo několik nejjasnějších hvězd binární nebo systémy s více hvězdami a jsou relativně blízko Země, pouhým okem vypadají jako jednotlivé hvězdy. Níže uvedený seznam kombinuje / přidává velikosti jasných jednotlivých komponent. Většina vlastních jmen v tomto seznamu jsou jména schválená Pracovní skupina pro jména hvězd.^[1] Populární názvy hvězd, které nebyly schváleny IAU, se zde mohou objevit s krátkou poznámkou.

Měření

The slunce je nejjasnější hvězda při pohledu ze Země. Zdánlivé vizuální veličiny nejjasnějších hvězd lze také srovnávat s nehvězdnými objekty v našem Sluneční Soustava. Zde jsou maximální viditelné veličiny nad druhou nejjasnější hvězdou Sirius (-1,46) následující. Kromě Slunce jsou nejjasnější objekty Měsíc (−12.7), Venuše (−4.89), Jupiter (−2.94), Mars (−2.91), Rtuť (-2,45) a Saturn (−0.49).

Jakékoli přesné pořadí vizuální jasnosti hvězd není přesně definováno ze čtyř důvodů:

Hvězdný jas je tradičně založen na zdánlivá vizuální velikost jak je vnímáno lidským okem, od nejjasnějších hvězd 1. magnitudy po nejslabší 6. magnitudy. Od vynálezu optického dalekohledu a dokumentace dvojhvězd a soustav více hvězd lze hvězdnou jasnost vyjádřit buď jako individuální (samostatný) nebo celkový (kombinovaná) velikost. Tabulka je uspořádána podle kombinované velikosti všech složek pouhého oka, které vypadají, jako by to byly jednotlivé hvězdy. Takové vícenásobné hvězdné systémy jsou označeny závorkami, které ukazují jednotlivé velikosti komponentních hvězd dostatečně jasné, aby bylo možné je detekovat. Například dvojitá hvězda Alfa Centauri má celkovou nebo kombinovanou velikost −0,27, zatímco její dvě složené hvězdy mají magnitudy +0,01 a +1,33.^[2]
Nové nebo přesnější fotometrie, standardní filtry nebo různé metody využívající standardní hvězdy mohou měřit hvězdné velikosti mírně odlišně. To může změnit zdánlivé pořadí seznamů jasných hvězd. Tabulka ukazuje naměřené V veličiny, které používají a specifický filtr který se blíží lidské vizi. Existují však i jiné druhy systémů velikosti založené na různých vlnových délkách, některé daleko od distribuce viditelných vlnových délek světla, a tyto zjevné velikosti se v různých systémech dramaticky liší.^[3] Například, Betelgeuse má pásmo K (infračervený ) zdánlivá velikost −4,05.^[4]
Některé hvězdy, jako Betelgeuse a Antares, jsou proměnné hvězdy, měnící se jejich velikost v průběhu dní, měsíců nebo let. V tabulce je rozsah variací označen pomocí var. Hodnoty jedné velikosti uvedené pro proměnné hvězdy pocházejí z různých zdrojů. Veličiny jsou v tabulce vyjádřeny tehdy, když hvězdy mají buď maximální jas, který se opakuje pro každý cyklus, např. Zákrytový binární Algol; nebo, jsou-li variace malé, jako jednoduchá průměrná velikost. Pro všechny červené proměnné hvězdy je popis jediného maximálního jasu často obtížný, protože každý cyklus produkuje jiný maximální jas, o kterém se předpokládá, že je způsoben špatně pochopenými pulzacemi hvězdná evoluce procesy. Takto citovaný hvězdný jas je někdy založen na průměrná maximální zdánlivá velikost ^[5] z odhadovaných maxim během mnoha pozorovaných cyklů světelné křivky, někdy trvajících po staletí. Výsledky často citované v literatuře nemusí být nutně přímé a mohou se lišit vyjádřením alternativní hodnoty pro singulární maximální jas nebo jako rozsah hodnot.
Vybraný počet hvězd, o nichž se předpokládá, že jsou rovnoměrně fixovány v jasu, se používá jako standardní hvězdy.^{[který? ]} Tyto standardní hvězdy pečlivě určily velikosti, které byly analyzovány po mnoho let, a často se používají k určení velikostí jiných hvězd nebo jejich hvězdných parametrů pomocí srovnatelně konzistentních stupnic.^[6]

Hlavní stůl

Zdrojem hodnot uváděných v tomto seznamu jsou odkazy na články Wikipedie - tento základní seznam je katalogem toho, co sama Wikipedia dokumentuje. Odkazy najdete v jednotlivých článcích.

Hodnost	Vizuální velikost (m_PROTI)	Správné jméno^[1]	Bayer desig. část 1	část 2	Vzdálenost (ly )	Spektrální třída
1	0.000−26.74	slunce			0.000015813	G2 V
2	0.001−1.46	Sírius	α	CMa	0008.6	A0mA1 Va, DA2
3	0.003−0.74	Canopus	α	Auto	0310	A9 II
4	0.004−0.27 (0.01 + 1.33)	Rigil Kentaurus a Toliman	α	Cen	0004.4	G2 V, K1 V
5	0.005−0.05	Arcturus	α	Vypískat	0037	K0 III
6	0.03 (−0.02–0.07var)	Vega	α	Lyr	0025	A0 Va
7	0.08 (0.03–0.16var)	Capella	α	Aur	0043	K0 III, G1 III
8	0.13 (0.05–0.18var)	Rigel	β	Nebo já	0860	B8 Ia
9	0.34	Procyon	α	CMi	0011	F5 IV-V
10	0.46 (0.40–0.46var)	Achernar	α	Eri	0139	B6 Vep
11	0.50 (0.0–1.6var)	Betelgeuse	α	Nebo já	0700	M1-M2 Ia-ab
12	0.61	Hadar	β	Cen	0390	B1 III
13	0.76	Altair	α	Aql	0017	A7 V
14	0.76 (1.33 + 1.73)	Acrux	α	Cru	0320	B0,5 IV, B1 V
15	0.86 (0.75–0.95var)	Aldebaran	α	Tau	0065	K5 III
16	0.96 (0.6–1.6var)	Antares	α	Sco	0550	M1,5 Iab-Ib, B2,5 V
17	0.97 (0.97–1.04var)	Spica	α	Vir	0250	B1 III-IV, B2 V
18	1.14	Pollux	β	Klenot	0034	K0 III
19	1.16	Fomalhaut	α	PsA	0025	A3 V
20	1.25 (1.21–1.29var)	Deneb	α	Cyg	2,615	A2 Ia
21	1.25 (1.23–1.31var)	Mimóza	β	Cru	0280	B0.5 III, B2 V
22	1.39	Regulus	α	Lev	0079	B8 IVn
23	1.50	Adhara	ε	CMa	0430	B2 II
24	1.62	Shaula	λ	Sco	0570	B2 IV
25	1.62 (1.98 + 2.97)	Castor	α	Klenot	0052	A1 V, Am
26	1.64	Gacrux	y	Cru	0088	M3,5 III
27	1.64	Bellatrix	y	Nebo já	0240	B2 III
28	1.65	Elnath	β	Tau	0130	B7 III
29	1.69	Miaplacidus	β	Auto	0110	A1 III
30	1.69 (1.64–1.74var)	Alnilam	ε	Nebo já	2,000	B0 Ia
31	1.72 (1.81–1.87var + 4.27)	Regore^[A]	y^1,2	Vel	0840	WC8, O7.5III
32	1.74	Alnair	α	Gru	0100	B6 V
33	1.77	Alioth	ε	UMa	0081	A1 III-IVp kB9
34	1.77	Alnitak	ζ	Ori A	0820	O9.5 Iab, B1 IV, B0 III
35	1.79	Dubhe	α	UMa	0120	K0 III, F0 V.
36	1.80	Mirfak	α	Za	0590	F5 Ib
37	1.82	Wezen	δ	CMa	1,800	F8 Ia
38	1.84	Sargas	θ	Sco	0270	F0 II
39	1.85	Kaus Australis	ε	Sgr	0140	B9.5 III
40	1.86	Avior	ε	Auto	0630	K3 III, B2 Vp
41	1.86	Alkaid	η	UMa	0100	B3 V
42	1.90 (1.89–1.94var)	Menkalinan	β	Aur	0100	A1mIV + A1mIV
43	1.91	Atria	α	TrA	0420	K2 IIb-IIIa
44	1.92	Alhena	y	Klenot	0100	A1.5 IV +
45	1.94	Páv	α	Pav	0180	B3 V
46	1.96 (1.99–2.39var + 5.57)	Alsephina	δ	Vel	0080	A1 Va (n), F7,5 V
47	1.98	Mirzam	β	CMa	0500	B1 II-III
48	2.00	Alphard	α	Hya	0180	K3 II-III
49	1.98 (1.86–2.13var)	Polaris	α	UMi	0430	F7 Ib
50	2.00	Hamal	α	Ari	0066	K1 IIIb
51	2.08 (2.37 + 3.64)	Algieba	y¹	Lev	0130	K0 III, G7 IIIb
52	2.02	Diphda	β	Cet	0096	K0 III
53	2.04	Mizar	ζ	UMa	0078	A2 Vp, A2 Vp, Am
54	2.05	Nunki	σ	Sgr	0220	B2,5 V
55	2.06	Menkent	θ	Cen	0061	K0 III
56	2.05 (2.01–2.10var)	Mirach	β	A	0200	M0 III
57	2.06	Alpheratz	α	A	0097	B8 IVpMnHg, A3 V
58	2.07	Rasalhague	α	Oph	0047	A5 III
59	2.08	Kochab	β	UMi	0130	K4 III
60	2.09	Saiph	κ	Nebo já	0720	B0.5 Ia
61	2.11	Denebola	β	Lev	0036	A3 Va
62	2.12 (2.1–3.39var)	Algol	β	Za	0093	B8 V, K0 IV, A7m
63	2.15 (2.0–2.3var)	Tiaki	β	Gru	0170	M5 III
64	2.17	Muhlifain	y	Cen	0130	A0 III, A0 III
65	2.21	Aspidiske	ι	Auto	0690	A9 Ib
66	2.21 (2.14–2.30var)	Suhail	λ	Vel	0570	K4 Ib
67	2.23 (2.21–2.32var)	Alphecca	α	CrB	0075	A0 V, G5 V
68	2.23 (2.23–2.35var)	Mintaka	δ	Nebo já	0900	O9.5 II, B1 V, B0 IV
69	2.23	Sadr	y	Cyg	1,500	F8 Iab
70	2.23	Eltanin	y	Dra	0150	K5 III
71	2.24	Schedar	α	Cas	0230	K0 IIIa
72	2.25	Naos	ζ	Štěně	1,080	O4 Pokud (n) str
73	2.26	Almach	y	A	0350	K3 IIb, B9,5 V, B9,5 V, A0 V
74	2.28 (2.25–2.31var)	Caph	β	Cas	0054	F2 III
75	2.29	Izar	ε	Vypískat	0202	K0 II-III, A2 V
76	2.30 (2.29–2.34var)	–	α	Lup	0550	B1.5 III
77	2.30 (2.29–2.31var)	–	ε	Cen	0380	B1III
78	2.31 (1.6–2.32var)	Dschubba	δ	Sco	0400	B0.3 IV, B1-3 V
79	2.31	Larawag	ε	Sco	0065	K1 III
80	2.35 (2.30–2.41var)	–	η	Cen	0310	B1.5 Vne
81	2.37	Merak	β	UMa	0079	A1 IVps
82	2.38	Ankaa	α	Phe	0077	K0.5 IIIb
83	2.39	Girtab^[b]	κ	Sco	0460	B1.5 III
84	2.40 (0.7–3.0var)	Enif	ε	Kolík	0670	K2 Ib
85	2.42 (2.31–2.74var)	Scheat	β	Kolík	0200	M2,5 II-IIIe
86	2.43	Sabik	η	Oph	0088	A1 IV, A1 IV
87	2.44	Phecda	y	UMa	0084	A0 Ve
88	2.45	Aludra	η	CMa	2,000	B5 Ia
89	2.46	Markeb	κ	Vel	0540	B2 IV
90	2.47 (1.6–3.0var)	Navi^[C]	y	Cas	0610	B0.5 IVe
91	2.48	Markab	α	Kolík	0140	A0 IV
92	2.48	Aljanah	ε	Cyg	0072	K0 III-IV
93	2.50	Acrab	β	Sco	0404	B0,5 IV-V, B1,5 V, B2 V

Prostorové rozložení těchto hvězd

92 hvězd uvedených výše (tedy opomíjejících slunce) je v 38 moderní souhvězdí (z 88 možných souhvězdí), což pokrývá 61,1% našich okolních oblastí ( nebeská sféra ).

Jak nakreslené, maličké Crux, který má tři z těchto hvězd je nejhustěji osídleno těmito hvězdami (toto 3,26% ze seznamu je 19,2krát více než očekávaných 0,17%, což by mělo za následek homogenní rozdělení všech jasných hvězd a náhodný nákres souhvězdí, což je jeho plocha) . Panna a Hydra mít jednu takovou hvězdu, která je s více než 3% noční oblohy spojena s profesionálními astronomy, protože limity této konstelace byly stanoveny IAU. Mezi 50 souhvězdími, z nichž žádná není, Herkules je největší a pokrývá 2,97% galaktického a extra-galaktického okolí.

Viz také

88 moderních souhvězdí podle oblasti
Historické nejjasnější hvězdy, nejjasnější hvězda na noční obloze Země v každém období za posledních nebo příštích 5 milionů let
Seznam nejjasnějších přírodních objektů na obloze
Seznam největších hvězd
Seznam nejzářivějších hvězd
Seznam nejbližších jasných hvězd
Seznam nejbližších galaxií
Seznam nejbližších hvězd a hnědých trpaslíků
Seznamy astronomických objektů
Seznamy souhvězdí
Seznamy hvězd
Seznamy hvězd podle souhvězdí
Hvězdy a planetární systémy v beletrii

Poznámky

^ Název se neobjevuje v katalogu hvězdných jmen IAU
^ Název se neobjevuje v katalogu hvězdných jmen IAU
^ Název se neobjevuje v katalogu hvězdných jmen IAU

Reference

^ ^A ^b „Pojmenování hvězd“. Názvy hvězd IAU divize C WG. Citováno 12. srpna 2018.
^ Hoffleit, Dorrit; Jaschek, Carlos (1991). "Katalog jasných hvězd". Nové nebe. Bibcode:1991bsc..kniha ..... H.
^ Bessell, Michael S. (2005). "Standardní fotometrické systémy". Výroční přehled astronomie a astrofyziky. 43 (1): 293–336. Bibcode:2005ARA & A..43..293B. doi:10.1146 / annurev.astro.41.082801.100251.
^ Ducati, J. R. (2002). „Online katalog dat VizieR: Katalog hvězdné fotometrie v Johnsonově 11barevném systému“. Sbírka elektronických katalogů CDS / ADC. 2237. Bibcode:2002yCat.2237 ... 0D.
^ Macmillanův slovník astronomie (Illingworth, Valerie, 1985). Series slovníku (Druhé vydání.). Springer. Dubna 1985. str. 237. ISBN 9781349178032. Citováno 24. září 2016.
^ Landolt, Arlo U. (2009). "Fotometrické standardní hvězdy UBVRI kolem nebeského rovníku: aktualizace a dodatky". Astronomický deník. 137 (5): 4186–4269. arXiv:0904.0638. Bibcode:2009AJ .... 137.4186L. doi:10.1088/0004-6256/137/5/4186.

externí odkazy

[7] Název se neobjevuje v katalogu hvězdných jmen IAU

[8] Název se neobjevuje v katalogu hvězdných jmen IAU

[9] Název se neobjevuje v katalogu hvězdných jmen IAU

[List_of_IAU-approved_Star_Names-1] A ^b „Pojmenování hvězd“. Názvy hvězd IAU divize C WG. Citováno 12. srpna 2018.

[hr-2] Hoffleit, Dorrit; Jaschek, Carlos (1991). "Katalog jasných hvězd". Nové nebe. Bibcode:1991bsc..kniha ..... H.

[bessell-3] Bessell, Michael S. (2005). "Standardní fotometrické systémy". Výroční přehled astronomie a astrofyziky. 43 (1): 293–336. Bibcode:2005ARA & A..43..293B. doi:10.1146 / annurev.astro.41.082801.100251.

[ducati-4] Ducati, J. R. (2002). „Online katalog dat VizieR: Katalog hvězdné fotometrie v Johnsonově 11barevném systému“. Sbírka elektronických katalogů CDS / ADC. 2237. Bibcode:2002yCat.2237 ... 0D.

[MDofA-5] Macmillanův slovník astronomie (Illingworth, Valerie, 1985). Series slovníku (Druhé vydání.). Springer. Dubna 1985. str. 237. ISBN 9781349178032. Citováno 24. září 2016.

[landolt-6] Landolt, Arlo U. (2009). "Fotometrické standardní hvězdy UBVRI kolem nebeského rovníku: aktualizace a dodatky". Astronomický deník. 137 (5): 4186–4269. arXiv:0904.0638. Bibcode:2009AJ .... 137.4186L. doi:10.1088/0004-6256/137/5/4186.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[A]

[b]

[C]

Hvězdy
Formace	Navýšení Molekulární mrak Bok globule Mladý hvězdný objekt Protostar Pre-hlavní sekvence Herbig Ae / Be T Tauri FU Orionis Objekt Herbig – Haro Hayashi track Henyeyova dráha
Vývoj	Hlavní sekvence Větev rudého obra Horizontální větev Červený shluk Asymptotická obří větev super-AGB Modrá smyčka Protoplanetární mlhovina Planetární mlhovina PG1159 Bagrování OH / IR Nestabilita Svítící modrá proměnná Modrý opozdilec Hvězdná populace Supernova Superluminous supernova / Hypernova
Spektrální klasifikace	Brzy Pozdě Hlavní sekvence Ó B A F G K. M Hnědý trpaslík WR OB Subdwarf Ó B Subgiant Obří Modrý Červené Žlutá Jasný obr Superobr Modrý Červené Žlutá Hyperobří Žlutá Uhlík S CN CH Bílý trpaslík Chemicky zvláštní Dopoledne Ap / Bp HgMn Hélium slabé Baryum Extrémní hélium Lambda Boötis Vést Technecium Být Shell Být]
Zbytky	Bílý trpaslík Planeta hélia Černý trpaslík Neutron Rádio tichý Pulsar Binární rentgen Magnetar Hvězdná černá díra X-ray binární Burster
Hypotetický	Modrý trpaslík Zelená Černý trpaslík Exotický Bosone Electroweak Podivný Preon Planck Temný Temná energie Quark Q Černá Gravastar Zamrzlý Kvazihvězda Objekt Thorne – Żytkow Žehlička Blitzar
Hvězdný nukleosyntéza	Spalování deuteria Spalování lithia Proton – protonový řetězec Cyklus CNO Hélium blesk Triple-alfa proces Alfa proces Spalování uhlíku Neonové hoření Spalování kyslíku Spalování křemíku S-proces R-proces Fusor Nova Symbiotický Zbytek Světelná červená nova
Struktura	Jádro Konvekční zóna Mikroturbulence Oscilace Radiační zóna Atmosféra Fotosféra Hvězdný bod Chromosféra Hvězdná korona Hvězdný vítr Bublina Bipolární odtok Akreční disk Asteroseismologie Helioseismologie Eddingtonova svítivost Kelvin – Helmholtzův mechanismus
Vlastnosti	Označení Dynamika Efektivní teplota Zářivost Kinematika Magnetické pole Absolutní velikost Hmotnost Kovovost Otáčení Světlo hvězd Variabilní Fotometrický systém Barevný index Hertzsprung – Russellův diagram Barevný barevný diagram
Hvězdné systémy	Binární Kontakt Společná obálka Zatmění Symbiotický Násobek Klastr Otevřeno Kulovitý Super Planetární systém
Země-centric pozorování	slunce Sluneční Soustava Sluneční světlo Polárka Circumpolar Souhvězdí Asterismus Velikost Zdánlivý Zánik Fotografický Radiální rychlost Správný pohyb Paralaxa Fotometrický standard
Seznamy	Vlastní jména arabština čínština Extrémy Nejhmotnější Nejvyšší teplota Nejnižší teplota Největší objem Nejmenší objem Nejjasnější Historický Nejsvětlejší Nejbližší Nejbližší jasný S exoplanety Hnědí trpaslíci Bílé trpaslíky Mléčná dráha novae Supernovy Kandidáti Zbytky Planetární mlhoviny Časová osa hvězdné astronomie
Související články	Mezihvězdný objekt Hnědý trpaslík Subhnědý trpaslík Planeta Galaktický rok Galaxie Host Gravitace Mezigalaktické Hvězdy hostující planetu Přílivová porucha
Kategorie: Hvězdy · Portál hvězd