Seznam transparentů v bitvě u Grunwaldu - List of banners in the Battle of Grunwald
V následujících tabulkách je uveden seznam bannery litevských a polských sil účastnících se Bitva u Grunwaldu, (1410)
Polsko
![]() | tento článek případně obsahuje původní výzkum.Prosinec 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Přesný Pořadí bitvy polských sil není známa. Nicméně, Ioannes Longinus v jeho Historiæ Polonicæ napsáno po roce 1455 zaznamenáno 51 polských bannery, spolu s jejich popisy, blazonováním a veliteli.
Tento seznam má bohužel také některé zjevné chyby:
- v době bitvy bylo několik transparentů připisovaných Polsku složkami litevské armády (např. Lvov, Podolia, Halicz );
- Erb Litvy (Vytis ) byl banner výhradně z Litevské velkovévodství;
- šípy, sekery a podkovy jsou typické pro litevskou heraldiku, ale ne polskou atd. ...
Není jisté, zda je seznam úplný.
Litva
Jediným zdrojem na bannerech z Litevské velkovévodství je Jan Długosz. Napočítal 40 bannerů na pravém křídle polsko-litevských sil, 10 plujících pod Sloupy Gediminas a 30 plujících pod Vytis.[1] Vlajky se lišily barvami pozadí, koně a jeho postroje. Długosz uvedl 18 zemí, které dodávaly transparenty: Trakai, Vilnius, Hrodna, Kaunas, Lida, Medininkai (Varniai ?), Smolensk, Polotsk, Vitebsk, Kyjev, Pinsk, Navahrudak, Brest, Vawkavysk, Drohiczyn, Mielnik, Kremenets, Starodub.[1] Jedna země mohla dodat více než jeden prapor, o čemž svědčí Smolensk, který poskytl tři prapory. To jsou všechny informace, které jsou v současné době k dispozici ze současných zdrojů. Není však jasné, jak úplné nebo přesné jsou Długoszovy informace.[1]
Historici poukázali na několik pozoruhodných absencí ze seznamu, včetně bannerů z Volyně (Lutsk a Volodymyr-Volynskyi ) stejně jako Samogitie.[1] Není jasné, zda Medininkai zmiňovaný Długoszem odkazoval Varniai v Samogitii nebo do Hrad Medininkai poblíž Vilniusu.[1] Absenci samogitských sil lze vysvětlit diverzním manévrem: podle zprávy z 27. června 1410 z Königsberg, útočila litevská síla Skalva.[1] Jiní historici tvrdili, že banner Medininkai představoval nejméně sedm samogitských bannerů[1] na základě sedmi regionů uvedených v EU Smlouva z Königsbergu (1390).[2] Na Długoszově seznamu také chybí tři bannery Moldávie a a Tatar kontingent známý z německých zdrojů. Historici stanoví, že kromě bannerů z území měli být také bannery prezentované šlechtici, ale Długosz zmínil pouze Zikmund Korybut jehož prapor počítal s polskými silami.[1]
Někteří běloruskí historici se pokusili rozdělit 40 transparentů podle národnosti na litevské, běloruské, ukrajinské a ruské transparenty.[1] Taková analýza je však zásadně vadná, protože není možné určit, kolik bannerů poskytovalo každé území, kolik mužů bylo v každém banneru nebo jaké bylo etnické složení v každé zemi. Například Smolensk se vzbouřil proti Vytautasovi v letech 1404 a 1408, a proto je nepravděpodobné, že by tři smolenské transparenty obsahovaly pouze místní vojáky.[1]
Historici vyjadřují skepsi ohledně nedostatku heraldické rozmanitosti. Heraldické symboly různých zemí, včetně Trakai, Kyjeva a Navahrudaku, jsou známy ze současných zdrojů, aby zahrnovaly velkou pečeť Vytautas.[1] Historici naznačují, že možná představují dvě heraldické vlajky gonfalons, např. 10 transparentů sloupů Gediminas představovalo síly z domén velkovévody Vytautas a 30 bannerů Vytis představovalo různá území.[1]
Reference
- Sven Ekdahl Die "Banderia Prutenorum" des Jan Długosz: Eine Quelle zur Schlacht bei Tannenberg 1410: Unters. zu Aufbau, Entstehung u. Quellenwert d. Hs. : mit e. ... Klasse; Folge 3, Nr. 104). ISBN 3-525-82382-7