Seznam velvyslanců Ruska ve Francii - List of ambassadors of Russia to France
Velvyslanec Ruská Federace do Francouzská republika | |
---|---|
Znak ruského ministerstva zahraničí | |
Ministerstvo zahraničních věcí ČR Velvyslanectví Ruska v Paříži | |
Styl | Jeho Excelence Ctihodný |
Nahlásit | ministr zahraničních věcí |
Sedadlo | Paříž |
Jmenovatel | Prezident Ruska |
Délka termínu | Na potěšení prezidenta |
webová stránka | Velvyslanectví Ruska ve Francii |
The Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ruské federace ve Francouzské republice je oficiálním zástupcem Prezident a Vláda Ruské federace do Prezident a Vláda Francie.
Velvyslanec a jeho zaměstnanci pracují v EU jako celek Velvyslanectví Ruska v Francie.[1] Existují generální konzuláty v Štrasburk a Marsailles, honorární konzul v Lyon a vicekonzulát v Biarritz.[2][3][4][5] Post ruského velvyslance ve Francii v současné době zastává Aleksey Meshkov , zavedený od 23. října 2017.[6] Ruský velvyslanec ve Francii je současně akreditován jako velvyslanec v Monaku, kde je honorární generální konzul.[7]
Historie diplomatických vztahů
Rusko-francouzské kontakty začalo 9. srpna 1717, kdy byl carem jmenován Hans Christoph Shleynits, první ruský velvyslanec ve Francii Peter I. z Ruska a předal své pověření králi Louis XV Francie.[8] Francie odpověděla vysláním svého prvního velvyslance v Rusku, Jacques de Campredon, v září 1721.[9] Od té doby byly vztahy mezi oběma zeměmi poměrně konstantní, i když byly mnohokrát přerušeny a obnoveny. Celkově byly vztahy mezi Francií a Ruskem velmi těsné a francouzština byla v 18. a 19. století dokonce považována za neoficiální druhý jazyk Ruska.[10]
Vztahy mezi oběma zeměmi byly přerušeny v roce 1733 počátkem Válka o polské dědictví a obnovena v roce 1738. Špatné vztahy mezi revoluční vládou Francie a ruskou monarchií vedly k přerušení vztahů v roce 1792. Napoleonské války znamenal začátek nových konfliktů mezi Ruskem a Francií a vztahy byly obnoveny až po uzavření EU Válka druhé koalice mezi Ruskem a Francií v roce 1800. The Válka třetí koalice v roce 1805 vedlo opět k narušení diplomatických vztahů, které byly obnoveny až po podpisu Pařížská smlouva 20. listopadu 1815. Rusko a Francie se střetávaly kvůli odlišným názorům na Revoluce 1848 a francouzská podpora revolucí v mnohonárodních zemích. To vedlo k Krymská válka 27. března 1854, která skončila ruskou porážkou 30. března 1856.[11] Vztahy mezi oběma zeměmi se poté zlepšily a zůstaly nepřerušené až do Říjnová revoluce z roku 1917.[9]
Diplomatické vztahy mezi Ruskem a Francií |
---|
Ruská říše |
5. srpna 1717 - navázání diplomatických styků |
1733 - přerušeny diplomatické styky, Válka o polské dědictví začíná |
1738 - Obnova diplomatických vztahů, Válka o polské dědictví končí |
1748 - přerušeny diplomatické styky, Smlouva z Aix-la-Chapelle končí Válka o rakouské dědictví |
1755 - Obnova diplomatických vztahů |
1756 - Diplomatická revoluce, aliance pro Sedmiletá válka |
1799–1800 – Válka druhé koalice |
1800 - Obnova diplomatických vztahů |
28. srpna 1804 - přerušeny diplomatické styky, Válka třetí koalice |
26. června 1807 - Obnova diplomatických vztahů, Smlouva z Tilsitu |
1812 - diplomatické styky přerušeny, Francouzská invaze do Ruska |
18. května 1814 - obnovení diplomatických vztahů, Pařížská smlouva (1815) |
23. ledna 1854 - diplomatické styky byly přerušeny, Krymská válka |
18. března 1856 - obnovení diplomatických vztahů, Pařížská smlouva (1856) |
21 srpna 1891 - Francouzsko-ruská aliance |
1904 – Triple Entente vytvořen |
Sovětský svaz |
26 října 1917 - Říjnová revoluce diplomatické styky přerušeny |
28. října 1924 - navázány diplomatické styky |
2. května 1935 - Francouzsko-sovětská smlouva o vzájemné pomoci |
30. června 1941 - diplomatické styky přerušeny, Operace Barbarossa |
23. října 1944 - Obnova diplomatických vztahů |
Ruská Federace |
7. února 1992 - Francie uznává Ruskou federaci jako nástupce SSSR |
Francouzský předseda vlády Édouard Herriot poslal telegram uživateli Alexey Rykov, předseda Rady lidových komisařů SSSR, jej 26. října 1924 informoval o francouzském uznání založení Sovětský svaz. Když Německo vyhlásilo válku Sovětskému svazu dne 30. června 1941 Vichy Francie vláda přerušila diplomatické styky se Sovětským svazem, ale nikdy oficiálně nevstoupila do válečného stavu. Vztahy byly obnoveny 23. října 1944 se sovětským uznáním nové prozatímní vlády Francouzské republiky. Od té doby zůstaly vztahy mezi novými národy nepřerušené, i když byly někdy během roku napjaté Studená válka.[9][12]
Po rozpad Sovětského svazu, vztahy mezi Francií a novou Ruskou federací byly vřelé a Francie uznala Rusko jako nástupce SSSR 7. února 1992.[9][13]
Seznam zástupců (1711-dosud)
Zástupci ruského carství ve Francouzském království (1711 - 1721)
název | obraz | Titul | Jmenování | Ukončení | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Grigory Volkov | Chargé d'affaires | 1. července 1711 | Října 1712 | ||
Ivan Lefort | Chargé d'affaires | 1716 | 1717 | ||
Hans Christoph Shleynits | Vyslanec | 9. srpna 1717 | 1720 | ||
Vasily Dolgorukov | Vyslanec | 25. září 1720 | 2. listopadu 1721 | ||
Zdroj: Diplomaté Ruské říše - Francie[11] |
Zástupci ruské říše ve Francouzském království (1721 - 1792)
název | obraz | Titul | Jmenování | Ukončení | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Vasily Dolgorukov | Vyslanec | 2. listopadu 1721 | 16. března 1722 | ||
Alexander Kurakin | Velvyslanec | 4. května 1722 | 1724 | ||
Boris Kurakin | Velvyslanec | 4. května 1722 | 17. října 1727 | ||
Alexander Kurakin | Velvyslanec | 17. října 1727 | 11. července 1728 | ||
Aleksandr Golovkin | Vedoucí mise (před 1729) Vyslanec (po roce 1729) | 1728 | 1731 | ||
Ernst Johann Graf von Münnich | Chargé d'affaires | Července 1731 | 1733 | ||
Antiokh Kantemir | Vyslanec (před 11. prosincem 1738) Velvyslanec (11. prosince 1738 - 24. září 1742) Vyslanec (po 24. září 1742) | 18. dubna 1738 | 31. března 1744 | ||
Aleksey Gross | Chargé d'affaires (před 1745) Vyslanec (po roce 1745) | 31. března 1744 | Červen 1748 | ||
Fyodor Bekhteyev | Chargé d'affaires | 1756 | 11. července 1757 | ||
Michail Bestuzhev-Ryumin | Velvyslanec | 10. srpna 1756 | 26. února 1760 | ||
Piotr Černyšev | Velvyslanec | 4. července 1760 | 26. července 1762 | ||
Sergej Saltykov | Velvyslanec | 1762 | Srpna 1763 | ||
Dmitri Golitsyn | Velvyslanec | 1762 | 1768 | ||
Nikolai Khotinsky | Chargé d'affaires | 1767 | 1774 | ||
Ivan Baryatinskij | Velvyslanec | Srpna 1773 | 1785 | ||
Ivan Simolin | Velvyslanec | 14. března 1784 | 7. února 1792 | Připomenuto v roce 1792 Formálně velvyslanec až do své smrti 19. září 1799 | |
Zdroj: Diplomaté Ruské říše - Francie[11] |
Zástupci ruské říše k první francouzské říši (1800 - 1812)
název | obraz | Titul | Jmenování | Ukončení | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Georg Magnus Sprengtporten | Speciální Vyslanec | 1800 | 1800 | ||
Stepan Kolychyov | Velvyslanec | 1800 | 1. července 1801 | ||
Arkady Morkov | Velvyslanec | 1. července 1801 | 26. října 1803 | ||
Petr Ubri | Chargé d'affaires | 15. listopadu 1803 | 28. srpna 1804 | ||
Petr Ubri | Zvláštní pověřenec | 2. května 1806 | 9. července 1806 | ||
Petr Tolstoj | Velvyslanec | 31. srpna 1807 | 19. října 1808 | ||
Nikolay Rumyantsev | Zvláštní pověřenec | 4. října 1808 | 2. února 1809 | ||
Grigory Gagarin | Chargé d'affaires | Říjen 1808 | Listopadu 1808 | ||
Alexander Kurakin | Velvyslanec | 19. října 1808 | 10. listopadu 1812 | ||
Zdroj: Diplomaté Ruské říše - Francie[11] |
Zástupci ruské říše ve Francouzském království (1814 - 1852)
název | obraz | Titul | Jmenování | Ukončení | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Carlo Andrea Pozzo di Borgo | Vyslanec (před 17. únorem 1821 Velvyslanec (po 17. únoru 1821) | 1. dubna 1814 | 5. ledna 1835 | ||
Pavel Medem | Chargé d'affaires | 31. ledna 1835 | 1835 | ||
Petr Palen | Velvyslanec | 11. března 1835 | 8. dubna 1851 | ||
Nikolai Kiselyov | Chargé d'affaires (před 8. dubnem 1851) Zvláštní vyslanec (8. dubna 1851 - 6. ledna 1853) | 1851 | 2. prosince 1852 |
Zástupci ruské říše do druhé francouzské říše (1852 - 1870)
název | obraz | Titul | Jmenování | Ukončení | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Nikolai Kiselyov | Zvláštní vyslanec (8. dubna 1851 - 6. ledna 1853) Vyslanec (po 6. lednu 1853) | 2. prosince 1852 | 13. ledna 1854 | ||
Philipp von Brunnow | Zvláštní pověřenec | 6. května 1856 | 29. ledna 1857 | ||
Pavel Kiselyov | Velvyslanec | 11. července 1856 | 15. září 1862 | ||
Andrey Budberg | Velvyslanec | 3. listopadu 1862 | 10. dubna 1868 | ||
Ernest Stackelberg | Velvyslanec | 25. dubna 1868 | 30.dubna 1870 | ||
Grigory Okunev | Chargé d'affaires | 1870 | 1870 | ||
Philipp von Brunnow | Velvyslanec (nominální) | 21. května 1870 | 28. listopadu 1870 | ||
Zdroj: Diplomaté Ruské říše - Francie[11] |
Zástupci ruské říše ve Francouzské třetí republice (1871 - 1917)
název | obraz | Titul | Jmenování | Ukončení | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Nikolay Orlov | Velvyslanec | 11. prosince 1871 | 8. února 1884 | ||
Arthur von Mohrenheim | Velvyslanec | 8. února 1884 | 18. listopadu 1897 | ||
Lev Urusov | Velvyslanec | 19. listopadu 1897 | 1904 | ||
Aleksandr Nelidov | Velvyslanec | 1904 | 5. září 1910 | ||
Alexander Izvolsky | Velvyslanec | 1910 | 3. března 1917 | ||
Zdroj: Diplomaté Ruské říše - Francie[11] |
Zástupci ruské prozatímní vlády ve Francouzské třetí republice (1917)
název | obraz | Titul | Jmenování | Ukončení | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Alexander Izvolsky | Velvyslanec | Březen 1917 | 1917 | ||
Matvey Sevastopulo | Chargé d'affaires | 1917 | 1917 | ||
Vasily Maklakov | Velvyslanec | 1917 | 26. Října 1917 (neakreditováno po Říjnová revoluce ) |
Zástupci Sovětského svazu ve Francouzské republice (1924 - 1991)
název | obraz | Titul | Jmenování | Ukončení | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Leonid Krasin | Zplnomocněný | 14. listopadu 1924 | 30. října 1925 | ||
Christian Rakovský | Zplnomocněný | 30. října 1925 | 21. října 1927 | ||
Valerian Dovgalevsky | Zplnomocněný | 21. října 1927 | 14. července 1934 | ||
Marcel Rosenberg | Chargé d'affaires | 1931 | Září 1934 | ||
Vladimir Potemkin | Zplnomocněný | 25. listopadu 1934 | 4. dubna 1937 | ||
Yakov Surits | Zplnomocněný | 4. dubna 1937 | 29. března 1940 | ||
Aleksandr Bogomolov | Zplnomocněný zástupce (před 9. květnem 1941) Velvyslanec (po 9. květnu 1941) | 29. března 1940 | 30. června 1941 | ||
Aleksandr Bogomolov | Zástupce v Francouzský výbor národního osvobození do 23. října 1944 Velvyslanec po 23. říjnu 1944 | 21. září 1943 | 25. března 1950 | ||
Aleksey Pavlov | Velvyslanec | 25.dubna 1950 | 7. července 1953 | ||
Sergej Vinogradov | Velvyslanec | 7. července 1953 | 24. března 1965 | ||
Valerian Zorin | Velvyslanec | 24. března 1956 | 18. září 1971 | ||
Peter Abrassimov | Velvyslanec | 18. září 1971 | 9. dubna 1973 | ||
Stepan Chervonenko | Velvyslanec | 3. května 1973 | 20. ledna 1983 | ||
Yuli Vorontsov | Velvyslanec | 20. ledna 1983 | 19. června 1986 | ||
Jakov Ryabov | Velvyslanec | 19. června 1986 | 23. května 1990 | ||
Jurij Dubinin | Velvyslanec | 23. května 1990 | 25. prosince 1991 | ||
Zdroj: Referenční historie komunistické strany a Sovětského svazu[14] |
Zástupci Ruské federace ve Francii (1991 - dosud)
název | obraz | Titul | Jmenování | Ukončení | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Jurij Ryzhov | Velvyslanec | 4. ledna 1992 | 18. prosince 1998 | ||
Nikolay Afanasevsky | Velvyslanec | 4. ledna 1992 | 20. února 2002 | ||
Aleksandr Avdeyev | Velvyslanec | 21. února 2002 | 16. března 2007 | ||
Alexander Orlov | Velvyslanec | 14. října 2008 | 23. října 2017 | ||
Aleksey Meshkov | Velvyslanec | 23. října 2017 | |||
Zdroj:[13][15][16][17] |
Reference
- ^ „Посольство Российской Федерации во Франции“ (v Rusku). Ministerstvo zahraničních věcí (Rusko). Citováno 20. října 2019.
- ^ „Генеральное консульство России в Страсбурге“ (v Rusku). Ministerstvo zahraničních věcí (Rusko). Citováno 20. října 2019.
- ^ „Генеральное консульство Российской Федерации в Марселе“ (v Rusku). Ministerstvo zahraničních věcí (Rusko). Citováno 20. října 2019.
- ^ „Ruský honorární konzulát ve francouzském Lyonu“. embassypages.com. Citováno 20. října 2019.
- ^ „Ruský čestný vicekonzulát v Biarritzu ve Francii“. embassypages.com. Citováno 20. října 2019.
- ^ „Алексей Юрьевич МЕШКОВ“ (v Rusku). Ministerstvo zahraničních věcí (Rusko). Citováno 20. října 2019.
- ^ „Консульство“ (v Rusku). Ministerstvo zahraničních věcí (Rusko). Citováno 20. října 2019.
- ^ Christopher Kenneth (září 2010). „Rusko a Francie označují zvláštní rok ve zvláštních diplomatických vztazích“. Ruský korporátní svět. Citováno 2011-01-30.
- ^ A b C d „Francouzsko-ruské vztahy“ (v Rusku). Archivovány od originál dne 30. 9. 2011. Citováno 2011-01-30.
- ^ „Rok Francie v Rusku startuje“. Rusko dnes. 25. února 2010. Archivovány od originál 12. listopadu 2010. Citováno 2011-01-30.
- ^ A b C d E F Vitalij Solovjev. „Francie (rezidence v Paříži)“ (v Rusku). Citováno 2011-01-30.
- ^ „Francouzsko-ruská aliance“ (v Rusku). Sovětská historická encyklopedie. Citováno 2011-01-30.
- ^ A b Alexander Bocharnikov. „Alexander Orlov, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ruska ve Francouzské republice“ (v Rusku). Citováno 2011-01-30.
- ^ „Autoritativní zastoupení - velvyslanectví SSSR ve Francii“ (v Rusku). Citováno 2011-01-30.
- ^ „Alexander A. Avdeev“ (v Rusku). Citováno 2011-01-30.
- ^ "Yuri Ryzhov" (v Rusku). Prezidium Ruské akademie věd. Citováno 2011-01-30.
- ^ "Ruský velvyslanec v Polsku Nikolai Afanasievsky zemřel ve Varšavě" (v Rusku). RIA Novosti. Citováno 2011-01-30.