Les villes chapadla - Les villes tentaculaires

Verhaeren Villes Tentaculaires.jpg
AutorÉmile Verhaeren
Originální názevLes Villes chapadla
ZeměBelgie
Jazykfrancouzština
ŽánrSymbolistická poezie
Publikováno1895
VydavatelEdmond Deman
Typ médiaTisk
Původní text
Les Villes chapadla ve francouzštině Wikisource

Les villes chapadla (překladTentacular Towns, někdy vyjádřený „The Great Cities“ nebo „The Many-Tentacled Town“) je svazek Symbolista poezie ve francouzštině Belgičan Émile Verhaeren, poprvé publikováno v roce 1895 autorem Edmond Deman, s frontispisem od Théo van Rysselberghe. Stanovilo to evropskou pověst básníka,[1][2] a jeho postavení „skutečného průkopníka modernismu“.[3] Volným tématem sbírky je moderní městský život a transformace krajiny rozrůstáním měst.[4]

Téma rozrůstání měst bylo již rozebráno ve sbírce Verhaeren z roku 1893 Les campagnes halucinace („Halucinovaná pole“).[5] Od roku 1904 byly obě sbírky obecně vytištěny společně v jednom svazku.

Obsah

V 18. vydání společné publikace Les Villes tentaculaires, précédées des Campagnes halucinace (Paris, 1920) byly zahrnuty následující básně. Několik básní bylo vydáno v anglickém překladu autorem Will Stone.

Les campagnes halucinace
Les campagnes halucinace, 1893
  • La ville[6]
  • Les Plaines
  • Chanson de fou
  • Le donneur de mauvais conseils
  • Chanson de fou
  • Pèlerinage
  • Chanson de fou
  • Les fièvres
  • Chanson de fou
  • Le péché
  • Chanson de fou
  • Les mendiants[7]
  • La Kermesse
  • Chanson de fou
  • Le fléau
  • Chanson de fou[8]
  • Le départ
  • La bêche
Les villes chapadla
  • La Plaine[9]
  • L'âme de la ville[10]
  • Une socha
  • Les cathédrales
  • Une socha
  • Le port
  • Les brýle
  • Les promeneuses
  • Une socha
  • Les usines
  • La burza
  • Le bazar
  • L'étal
  • La révolte
  • Au musée
  • Une socha
  • La Mort
  • La recherche
  • Les idées
  • Vers le futur

Reference

  1. ^ David Gullentops, „La réception de Verhaeren aux Pays-Bas“, Revue Belge de Philologie et d'Histoire, 77: 3 (1999), str. 739-750.
  2. ^ Jan Robaey, „Verhaeren en Italie: Ambiguïtés d'une fortune littéraire“, Revue Belge de Philologie et d'Histoire, 77: 3 (1999), str. 765-786.
  3. ^ Émile Verhaeren, Básně, přeložil Will Stone (Todmorden, Obloukové publikace, 2014), s. 26.
  4. ^ Patrick Abercrombie „Mnohostranné město: Vize Emile Verhaerena“, Revize územního plánování, 3: 2 (1912), str. 133-149.
  5. ^ Stefan Zweig, Émile Verhaeren, překládal J. Bithell (London, Constable a spol., 1914), str. 100-106. K dispozici prostřednictvím projektu Gutenberg.
  6. ^ Částečně přeložil Will Stone jako „Město (výňatek)“
  7. ^ Přeložil Will Stone jako „The Beggars“
  8. ^ Přeložil Will Stone jako „Šílencova píseň“
  9. ^ Přeložil Will Stone jako „Plain“
  10. ^ Přeložil Will Stone jako „Duše města“