Les Mémoires de mon ami - Les Mémoires de mon ami

Příběh francouzského spisovatele Octave Mirbeau, Les Mémoires de mon ami byl poprvé publikován sériově v Le Journal mezi 27. listopadem 1898 a 30. dubnem 1899 uprostřed Dreyfusova aféra. Po autorově smrti byl shromážděn ve svazku publikovaném v roce 1919 Chez l'Illustre écrivain Flammarion a poté jako brožura ve sbírce „Une heure d’oubli“, vydané rovněž Flammarionem v roce 1920. Nejnovější vydání, které má 152 stran, vyšlo v roce 2007 v L'Arbre Vengeur (Talence).

Text odolávající žánrové klasifikaci

Krátký román nebo dlouhá novela, příběh byl jasně napsán ručně a působí dojmem neúplnosti (náhle se zastaví bez vysvětlení), čímž připomíná Mirbeauův Dans le ciel, který byl napsán o šest let dříve. Je zjevné, že Dreyfusova aféra upoutala výlučnou pozornost autora, který byl ochoten vzdát se produkce díla, jehož hodnota byla čistě výnosná.

Octave Mirbeau Les Mémoires de mon ami 1920.djvu

Les Mémoires de mon ami jsou prezentovány jako příběh z pohledu první osoby bez předem stanoveného pořadí. V návaznosti na vlákna vzpomínek vypravěče nemá dílo patrnou jednotu ani chronologickou kontinuitu. Mirbeau zde opět odmítá jakékoli nepřirozené narativní uspořádání, které by mohlo naznačovat, že se všechno děje z nějakého důvodu a v souladu s konečnými příčinami.[1]

Škoda a vzpoura

Vypravěč Charles L. je pozoruhodný pokladník, který je zjevně zbaven osobnosti, muž odsouzený k tomu, aby žil navždy jako larvální existence. Jakmile je však konfrontován s drtivou hloupostí a ohromnou ohavností svých bližních (počínaje manželkou a svokrovci), stáhne se do svého vlastního vnitřního světa, do říše představivosti a snu, které Mirbeau považována za tak důležitou a která založila autorovu spřízněnost s jeho současníkem, Sigmund Freud.

Charles L., odcizený od ostatních i od sebe, rozvíjí schopnost nelítostného pozorování, které mu umožňuje odhalit všechny absurdní a potupné rysy společnosti v jejich zdrcující hrůze. Poté se zľutuje a vzbouří se proti vražedné společnosti «základem svého morálního života», jak dosvědčuje ve své zpovědi, která představuje nástroj pomsty za jeho ošuntělý, ubohý život.[2]

Reference

externí odkazy