Železnice Lipsko-Plagwitz – Lipsko Miltitzer Allee - Leipzig-Plagwitz–Leipzig Miltitzer Allee railway
| Železnice Lipsko-Plagwitz – Lipsko Miltitzer Allee | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Číslo řádku | 501.1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Národní prostředí | Sasko, Německo | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Číslo trasy | 6052 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka řádku | 4,4 km (2,7 mil) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) standardní rozchod | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Elektrizace | 15 kV / 16,7 Hz stříd řetězovka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
The Železnice Lipsko-Plagwitz – Lipsko Miltitzer Allee je dvoukolejná elektrifikovaná hlavní trať v německém státě Sasko. To běží od Lipsko-Plagwitz do Lipska-Grünau a je integrován do sítě EU S-Bahn Mitteldeutschland. Od konce dubna 2011 do 14. prosince 2013 však na trati nebyly žádné služby, a to z důvodu snížení financování veřejné dopravy.
Dějiny
Linka byla postavena z Stanice Lipsko-Plagwitz ve čtyřech etapách od poloviny sedmdesátých let 20. století v souladu s postupujícím rozvojem velkého sídliště v Lipsku-Grünau. Vlaky nejdříve zastavily (Haltepunkt) Hermann-Matern-Allee (od září 1990: Grünauer Allee) dne 25. září 1977. Rozšíření na Wilhelm-Pieck-Allee (později: Stuttgarter Allee, nyní: Allee-Center) bylo otevřeno v prosinci 1980 a bylo rozšířeno na Ho-Chi-Minh-Straße (nyní: Karlsruher Straße) v červnu 1983 a nakonec na Miltitzer Allee v prosinci 1983.
Trasa byla původně provozována jako linka C lipského S-Bahnu, který původně pendloval z Plagwitzu. Služby běžely přes Leipzig Hauptbahnhof na Gaschwitz ze dne 3. června 1984 v důsledku výměny části trasy linky A. Linka byla při změně jízdního řádu dne 31. května 1992 přejmenována na S1. Později byla trasa zkrácena a ukončena na Hauptbahnhof.
Z důvodu omezení poskytování finančních prostředků veřejné dopravy Svobodným státem Sasko Zweckverband für den Nahverkehrsraum Leipzig (Městské sdružení v Lipsku pro městskou dopravu, ZVNL) se v únoru 2011 rozhodlo pozastavit dopravu na trati S-Bahn S1 a tím i provozování cestujících na této trati od 30. dubna 2011 do otevření Městský tunel. Poté byla linka integrována do nové sítě S-Bahn Mitteldeutschland. Mezitím byly rehabilitovány první tři zastávky v celkové výši přibližně 2,5 milionu EUR,[2] společně s významnou obnovou železniční infrastruktury od dubna do září 2013 za cenu 10 milionů EUR.[3] V březnu 2013 se ZVNL rozhodla znovu spustit služby na trati od 15. prosince 2013 cestou z Lipska-Grünau přes městský tunel do Lipsko-Stötteritz nebo Wurzen.[4]
Popis trasy
4,6 kilometrů dlouhá železnice vede z Lipska-Plagwitzu směrem na západ. To běží na východ-západ v proříznutí středem čtvrti prefabrikovaných bytů a končí na jeho západním okraji. Čtyři stanice se nacházejí v blízkosti přístupových cest, které překračují železniční tratě přes mosty. Z východu jsou to Grünauer Allee, Stuttgarter Allee, Kiewer Straße a Miltitzer Allee. Na rozdíl od situace při jejich otevření jsou podle těchto ulic pojmenovány pouze dvě stanice, konkrétně Grünauer Allee a Miltitzer Allee. Zastavení na Stuttgarter Allee je pojmenováno po sousedním Einkaufszentrum Allee-Center (nákupní centrum), zastávka na Kiewer Straße je pojmenována Karlsruher Straße. V NDR éry se používala jiná jména, která byla spojena s režimem.
Všechny stanice podél trati měly před modernizací nízké boční nástupiště, s výjimkou konečné stanice Miltitzer Allee. Jediná ochrana proti počasí je k dispozici v čekárnách. Přístup na nástupiště je po schodech a rampách z okolních ulic a mostů.
Na rozdíl od jiných nových předměstí na okraji německých měst není zbytek sítě veřejné dopravy v Grünau primárně zaměřen na centrální linku rychlé přepravy. Místo toho paralelní tramvajové linky vedou na sever i na jih na vzdálenost v obou případech přibližně jeden kilometr a pracují s výrazně vyšší frekvencí než S-Bahn. To znamená, že S-Bahn má relativně nízké využití cestujícími.
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ Eisenbahnatlas Deutschland (německý železniční atlas). Schweers + Wall. 2009. s. 131. ISBN 978-3-89494-139-0.
- ^ Gernot Borriss (12. února 2012). „Bahnhofsbau an totem Gleis: Grünauer S-Bahnstationen profitieren von Bundesprogramm“. Leipziger Internet Zeitung (v němčině). Archivovány od originál dne 16. února 2012. Citováno 26. července 2017.
- ^ „DB macht S-Bahn-Strecke nach Leipzig-Grünau fit für den Verkehr durch den City-Tunnel Leipzig“ (Tisková zpráva) (v němčině). Deutsche Bahn AG. 15. dubna 2013. Archivovány od originál dne 2. prosince 2013. Citováno 26. července 2017.
- ^ „Leipzig-Grünau wird wieder ans S-Bahn-Netz angeschlossen - S1 rollt durch den City-Tunnel“. Leipziger Volkszeitung (v němčině). 3. května 2013. Archivovány od originál dne 7. března 2016. Citováno 26. července 2017.
Zdroje
- Andreas Janikowski, Jörg Ott (2002). Deutschlands S-Bahnen. Geschichte, Technik, Betriebe (v němčině). Stuttgart: transpress. str. 132f. ISBN 3-613-71195-8.