Law Society of British Columbia v Mangat - Law Society of British Columbia v Mangat

Law Society of British Columbia v Mangat
Nejvyšší soud Kanady
Slyšení: 21. března 2001 Rozsudek: 18. října 2001
Celý název případu	Law Society of British Columbia v.Jaswant Singh Mangat, Westcoast Immigration Consultants Limited a Jill Sparling
Citace	[2001] 3 S.C.R. 113, 2001 SCC 67
Vládnoucí	Odvolání zamítnuto.
Členství v soudu
Hlavní soudce: Beverley McLachlin Puisne Justices: Claire L'Heureux-Dubé, Charles Gonthier, Frank Iacobucci, John C. Major, Michel Bastarache, Ian Binnie, Louise Arbor, Louis LeBel
Uvedené důvody
Jednomyslné důvody	Gonthier J.

Law Society of British Columbia v Mangat, [2001] 3 S.C.R. 113 je přední Nejvyšší soud Kanady rozhodnutí, v němž Soud rozhodl, že může být svěřena pravomoc neprávníkovi výkon práva podle federálního zákona, i když je to v rozporu s provinční právní předpisy o právnických profesích.

Pozadí

Respondent M byl přistěhovalectví konzultant vykonávající svou práci prostřednictvím imigrační poradenské společnosti („Westcoast“). V Kanadě nestudoval právo a nebyl členem PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM. Právní společnost. M. a další zaměstnanci společnosti Westcoast zabývající se řadou činností zahrnujících imigrační řízení, včetně vystupování jako právní zástupci nebo obhájci jménem cizinců, za nebo v očekávání poplatku od osob, pro které byly tyto činy provedeny, Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky („IRB“).

Právnická společnost podala žádost o trvalý příkaz proti M. a Westcoastovi, aby jim zabránila v pokračování právního praktikování, v rozporu s B.C. Zákon o právnických profesích. M a Westcoast připustili, že se věnovali advokátní praxi ve smyslu ust. 1 zákona o právnických profesích, ale tvrdil, že jejich chování bylo sankcionováno ss. 30 a čl. 69 odst. 1 zákona o přistěhovalectví, které umožňují nelegálním právníkům vystupovat jménem klientů před IRB. Soudce vydal soudní zákaz z důvodu, že ss. 30 a čl. 69 odst. 1 zákona o přistěhovalectví nepovoloval výkon práva. Alternativně by soudní příkaz udělila na základě toho, že ustanoveními byl parlament ultra vires. Odvolací soud příkaz zrušil. Ústředními otázkami vyvolanými tímto odvoláním jsou, zda ss. 30 a čl. 69 odst. 1 zákona o přistěhovalectví jsou parlamentem uvnitř virů a zda s. 26 zákona o advokacii, který zakazuje jiné osobě, než je člen právnické společnosti v dobrém stavu nebo osobě uvedené ve výjimkách, vykonávat advokátní praxi, je pro osoby jednající podle ss. 30 a čl. 69 odst. 1 imigračního zákona a souvisejících pravidel a předpisů. U tohoto soudu byla žalovaná S přidána do řízení na základě toho, že je přistěhovaleckou poradkyní a zabývala se stejnými činnostmi jako M, vzhledem k tomu, že M se stala členem Alberta Law Society krátce poté, co jí bylo uděleno odvolání tento soud.

Stanovisko Soudního dvora

Justice Gonthier napsal stanovisko pro jednomyslný soud. Měl za to, že úseky Imigrační zákon byl platným předmětem federální vlády a že M. bylo povoleno vykonávat advokacii před radou podle ustanovení Imigrační zákon.

Vzhledem k jasnému překrývání zákonů Gonthier zvažoval, zda použít doktrína nadřazenosti nebo imunita mezi jurisdikcemi doktrína k vyřešení konfliktu. Zjistil, že doktrína prvoradosti je vhodnější, protože bylo jasné dvojitý aspekt v zákoně.^[1]

První část testu prvoradosti se ptá, zda existuje operační konflikt, kdy zemský zákon maří účel federálního zákona. Gonthier zjistil, že účelem federálního zákona bylo povolit nelegálním právníkům, aby se za poplatek objevili jako právní zástupci u imigračních soudů, ale provinční zákon znemožňoval výkon autority. V důsledku toho lze uplatnit doktrínu nadřazenosti a provinční zákon byl shledán neúčinným v rozsahu konfliktu.

Viz také

• Seznam případů Nejvyššího soudu Kanady (soud McLachlin)

Reference

externí odkazy

• Plné znění Nejvyšší soud Kanady rozhodnutí k dispozici na LexUM a CanLII