Laurentius Petri Gothus - Laurentius Petri Gothus
Ctihodný Laurentius Petri Gothus | |
---|---|
Arcibiskup z Uppsaly Primas Švédska | |
Kostel | Církev ve Švédsku |
Arcidiecéze | Uppsala |
Jmenován | 1574 |
V kanceláři | 1574–1579 |
Předchůdce | Laurentius Petri |
Nástupce | Andreas Laurentii Björnram |
Objednávky | |
Zasvěcení | 14. července 1575 podleJacob Johannis |
Hodnost | Metropolitní arcibiskup |
Osobní údaje | |
narozený | 1529 nebo 1530 Söderköping, Švédsko |
Zemřel | 12. února 1579 Uppsala, Švédsko |
Národnost | tuřín |
Manželka | Margareta Larsdotterová |
Děti | 2 |
Laurentius Petri Gothus (zemřel 12. února 1579) byl druhý Švédský luterán Arcibiskup z Uppsaly, Švédsko. Sloužil v letech 1575 až 1579.
Životopis
Narodil se v roce 1529 nebo 1530 v provincii Östergötland, odkud pochází jeho jméno Gothus byl odvozen jako prostředek k odlišení od jeho předchůdce, Laurentius Petri Nericius.
Nericius doporučil králi jmenování Gothuse za dvorního kaplana Erik XIV v roce 1560. Když Erikův nástupce, Jan III byl korunován, Jan upřednostňoval Gothuse před Nericiem, protože Gothus více souhlasil s královým vlastním názorem na luteránství. Obhajovali střední cestu mezi nimi Katolicismus a luteránství ve Švédsku, na rozdíl od Nericiuse, k němuž měl větší sklon Luther učení.
Byl vysvěcen na biskupa dne 14. července 1575 Jacob Johannis z Skara a společně vysvěcen Paulus Juusten z Turku při obřadu s katolickými prvky, včetně a Mitre a typické katolické rituály.
V 70. letech 15. století Jezuité směli šířit své zprávy. V reakci na to Gothus napsal několik textů proti papežství a liturgie. Některé z Gothusových textů ho ukazují jako příznivce liturgie, ale zároveň upřednostňují Lutherova díla.
Viz také
Poznámky
Reference
- Nordisk familjebok, článek "Laurentius Petri" ve švédštině