Iniciativa velkých šelem pro Evropu - Large Carnivore Initiative for Europe
The Iniciativa velkých šelem pro Evropu (LCIE) je pracovní skupina IUCN Komise pro ochranu druhů.[1] a a Nevládní organizace. Prezident LCIE je tajemníkem specializované skupiny IUCN Wolf Luigi Boitani.[2] Jeho cílem je údržba a obnova životaschopné populace z velké šelmy v soužití s lidmi jako nedílná součást ekosystémy a krajiny v celé Evropě.[3]
Vlastní pozice
Původní skupina vlků specialistů IUCN plánovala ochranu a znovuzavedení vlků v Evropě v 70. letech s cílem studovat stav ochrany vlka a „zachovat vlky jako a životaschopné druhy v holarktický prostředí světa na věčnost vědecký, vzdělávací a hospodářský účely a zlepšit porozumění a uznání vlků jako důležitých a užitečných prvků přírodních ekosystémů, aby lidé získali zážitek a spokojenost v důsledku jejich přítomnosti v divoký komunity."[4] Odpovídající této původní myšlence Manifest z Bernská úmluva říká: „Vlci, stejně jako všechny ostatní divoké zvěře, mají právo na existenci v divokém stavu. ... vyplývá to z práva všech živých tvorů na soužití s člověkem jako součást přírodní ekosystémy"Manifest proto doporučuje identifikovat oblasti s různou potenciální hodnotou pro ochranu vlka:
- zóny, kde by byl vlk plně chráněn
- zóny, ze kterých lze podle plánu péče odstranit vybrané vlky
- zóny, kde lze vlka lovit pouze s omezeními platných loveckých předpisů[5]

Naproti tomu Luigi Boitani a jeho následovníci v LCIE prosazují myšlenku koexistence vlků a pasoucích se zvířat v hustě obydlených oblastech kulturní krajiny, s vlky a pasoucími se zvířaty sdílejícími stejné stanoviště, přičemž vlkům je třeba zabránit v útokech na pasoucí se zvířata elektrické ploty a dobytek strážní psi. Podle Boitaniho je „soužití“ klíčovým slovem v tom smyslu, že je údajně možné „minimalizovat“ konflikty s vlky na takových společných stanovištích.
Bez snahy o zónový systém LCIE definuje stále menší prostorové jednotky, které mají obsahovat své vlastní populace, na které jsou počty minimální životaschopná populace Mělo by platit, že se již nebude odkazovat na stávající evropské populace v přirozených prostorových jednotkách, ale bude se tvrdit, že každý jednotlivý evropský stát v rámci svých politických hranic musí mít svou vlastní populaci v příznivém stavu z hlediska ochrany. Uznává, že Směrnice o stanovištích „také“ se zdá, že nabízí prostor pro nadnárodní přístup, i když to údajně vyžaduje společný plán řízení pro všechny země, kde žijí části dotčené populace vlků.[6] BfN-skript 413 „Monitorování vlka, rysa a medvěda v Německu“ uvádí: „Jelikož cílem každého ochranářského plánování by měla být celá biologická entita, populace, pokyny doporučují posouzení na úrovni populace.“[7]
LCIE spolupracuje s organizací Obnova Evropy.[8]
Nicméně pro pastviny hospodářských zvířat, Luigi Boitani jednou navrhla zavedení systému územního plánování jako možnosti správy příznivý stav z hlediska ochrany je dosaženo.[9]
Vyvíjení vlivu na evropskou politiku
LCIE má zásadní poradní úlohu pro Evropská komise jednotka velkých masožravců a pro Stálý výbor EU Bernská úmluva. LCIE připravuje dokumenty relevantní pro EU jako základ pro národní plány péče o velké masožravce Euroasijský vlk, Italský vlk, rys, Medvěd hnědý a Rosomák v Evropě.[10][11][12][13] Kromě toho se mnoho jejích členů podílí na činnostech zaměřených na opětovné zavedení a ochranu těchto druhů predátorů, plní klíčové úkoly při sledování populací rysů, medvědů hnědých a vlkodavů a při sledování vlků a píše nebo spoluautorství publikací.[14][15][16][17][18][19][20][21][22][23][24]
Dokumenty v sérii skriptů pro Bundesamt für Naturschutz jsou psány členy LCIE. V roce 2007 zde uspořádali seminář na základě „Pokynů pro plány péče o velké masožravce na úrovni populace“, které sami vypracovali jménem Komise EU.[25][26][27][28][29] Německý člen je Ilka Reinhardt.
Luigi Boitani navrhuje platformu EU pro soužití lidí a velkých šelem. V roce 2017 se konala konference na téma „Spolužití s velkými masožravci: výzvy a řešení“.[30] V roce 2017 se konala konference na téma „Spolužití s velkými šelmy: výzvy a řešení“.[31]
Kritika
Mluvčí organizací horských farmářů v České republice Švýcarsko kteří se snaží bránit proti znovuzavedení a šíření velkých masožravců v vysokohorský Region hodnotí aktivity LCIE následovně: Proti cíli IUCN globálně ovlivňovat společnost v otázkách ochrany přírody nebyly žádné námitky. Tato organizace by však svou silou ztratila sevření, což dokazuje její vize rewildingu pomocí velkých predátorů. IUCN delegovala implementaci na LCIE jako holdingovou společnost. Údajně možné mírové soužití mezi chráněné divoké vlky a chov zvířat pouze s ochranou stáda byl záměrný dezinformace organizací ochrany přírody. Plánují venkovský svět budoucnosti v oblastech, které jim nepatří. Místní obyvatelstvo by bylo politicky ignorováno a útoky dravců na jejich pasoucí se zvířata by se rovnaly kvazi vyvlastnění, které pouze ve Švýcarsku ovlivňuje 7300 horských farem, jejichž mléčný skot ročně poskytuje přibližně 100 000 tun mléka, z nichž 60% je zpracováno na kolem 5200 tun sýra.
Unikátní kulturní krajina alpského regionu s vysokou rekreační hodnotou pro horské turisty a další návštěvníky z městské oblasti hledající relaxaci, nebylo vytvořeno virtuálním plánováním vědci. Například Park Adula se vyznačuje svou výškou biologická rozmanitost, rozmanitost ekosystémů a neporušená přírodní a kulturní krajina. The Národní park Cévennes, horský masiv s alpským pastvina zemědělství, byl označen a Seznam světového dědictví UNESCO. Tyto hodnoty však nebyly vytvořeny označením těchto oblastí jako přírodní parky, ale manuální prací prováděnou po tisíce let místními farmáři, kteří vytvořili oblasti s velkou kulturní a scénickou hodnotou.
V souvislosti s Boitaniho akčním plánem[32] Pro Natura je obviněn z pokusu zabírání půdy. Článek 22 Směrnice o stanovištích je uvedeno, kde se uvádí: „... opětovné zavedení ... probíhá pouze po řádné konzultaci s dotčenou veřejností“.[33] Tento článek byl IUCN a organizacemi na ochranu přírody ignorován, místo toho byly občanům předloženy dosažené fakty.[34][35]
Viz také
Reference
- ^ IUCN - skupiny SSC: Iniciativa velkých šelem pro Evropu
- ^ Iniciativa velkých šelem pro Evropu: Kdo jsme
- ^ LCIE: Vidění
- ^ Douglas H. Pimlott: vlci Publikace IUCN New Series Supplementary Paper No 43
- ^ Stálý výbor - Doporučení č. 17 (1989) stálého výboru na ochranu vlka (Canis lupus) v Evropě (Přijato stálým výborem dne 8. prosince 1989)
- ^ KORA: 25 Jahre Wolf in der Schweiz Zpráva č. 91 strana 61
- ^ Ilka Reinhardt, Petra Kaczensky, Felix Knauer, Georg Rauer, Gesa Kluth, Sybille Wölfl, Ditmar Huckschlag, Ulrich Wotschikowsky: Monitorování vlka, rysa a medvěda v Německu Strana 12
- ^ Rewilding Europe: Sjednoceni za ochranu velkých evropských šelem
- ^ Luigi Boitani: Akční plán na ochranu vlků (Canis lupus) v Evropě strana 23-24
- ^ Iniciativa velkých šelem pro Evropu
- ^ Stav velkých populací masožravců v Evropě v letech 2012--2016
- ^ Evropská komise: Knihovna prostředí
- ^ Stálý výbor: Seznam rozhodnutí a přijatých textů Strana 5, 7, 19
- ^ ResearchGate: Stav, management a distribuce velkých šelem - medvědů, rysů, vlků a vlkodavů v Evropě. Část 1
- ^ : J. Linnell, V. Salvatori, L. Boitani: Pokyny pro plány řízení úrovně populace pro velké šelmy. LCIE 2008
- ^ Unautorisierte Übersetzung: Leitlinien für Managementpläne auf Populationsniveau für Großraubtiere
- ^ Kristina Vogt, Urs Breitenmoser a kol .: 25 Jahre Wolf in der Schweiz - Eine Zwischenbilanz KORA Bericht Nr. 91
- ^ Ilka Reinhardt, Petra Kaczensky a kol .: Management odvážných vlků - Podpora politiky Prohlášení o iniciativě Velké šelmy pro Evropu
- ^ Urs Breitenmoser, John Linnell a kol .: Leitlinien für das Monitoring von Luchsen
- ^ Luise Kruckenhauser, Georg Rauer a kol .: Genetické monitorování zakladatelské populace medvědů hnědých (Ursus arctos) ve středním Rakousku
- ^ Göran Ericsson, Jonas Kindberg, Göran Bostedt: Ochota platit WTP za ochranu vlkodlaka Gulo gulo
- ^ Odmung Kleven, Jonas Kindberg a kol .: Odhad toku genů do skandinávské populace rosomáků
- ^ Bundesamt für Naturschutz: Pilotstudie zur Abwanderung und zur Ausbreitung von Wölfen v Německu
- ^ Evropská komise: Život a lidské soužití s velkými masožravci
- ^ Ilka Reinhardt, Petra Kaczensky a kol .: Umgang mit auffälligen Wölfen
- ^ Petra Kaczensky, Gesa Kluth a kol .: Monitorování von Grossraubtieren v Německu
- ^ Bundesamt für Naturschutz: Workshop "Leitlinien für Managementpläne für Großraubtiere"
- ^ Evropská komise: Životní prostředí - Velká šelmy v EU - činnost Komise týkající se velkých šelem
- ^ Ilka Reinhardt, Petra Kaczensky, Felix Knauer, Georg Rauer, Gesa Kluth, Sybille Wölfl, Ditmar Huckschlag, Ulrich Wotschikowsky: Monitorování vlka, rysa a medvěda Německa
- ^ Evropská komise: Platforma EU pro soužití mezi lidmi a velkými masožravci
- ^ Jawina: Konferenz Koexistenz mit Grossraubtieren: „Immer größere Herausforderungen“
- ^ Luigi Boitani: Akční plán na ochranu vlků (Canis lupus) v Evropě
- ^ Směrnice Rady 92/43 / EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
- ^ Georges Stoffel: Die komplexen Hintergründe des „Rewilding“, des „Zurück zur Wildnis“ mittels Pärken und der Ansiedlung von Großraubtieren
- ^ Georges Stoffel: Vlk v národních a přírodních parcích je existenční hrozbou pro pastvinové a alpské zemědělství