Léon Jehin - Léon Jehin - Wikipedia
Léon Jehin (17. července 1853 - 14. února 1928) byl a dirigent a skladatel, zvláště spojený s hudebním životem a operou v Monte Carlu.[1] Také složil národní hymna Monaka.
Život a kariéra
Jehin se narodil v Spa, Belgie. Studoval na konzervatoři v Liege a poté v Bruselu. Byl houslista v La Monnaie v belgickém hlavním městě, poté provedeny v Anvers, Aix-les-Bains a Covent Garden.[1] Poté, co se stal asistentem dirigenta v Bruselu, byl od roku 1889 až do své smrti jmenován dirigentem Opera v Monte Carlu postupně za Arthurem Steckem. Jeho první představení tam vedlo Mireille.[2]
Vedle ústředního repertoáru v opeře Monte Carlo dirigoval premiéry následujících oper:
- Huldo (Franck) 8. března 1894
- La jacquerie (Édouard Lalo a Arthur Coquard ) 9. května 1895
- Ghiselle (Franck) 30. března 1896
- Messaline (Isidore de Lara ) 21. března 1899
- Le jongleur de Notre-Dame (Massenet) 18. února 1902
- Chérubin (Massenet) 14. února 1905
- Don Procopio (Bizet) 10. března 1906
- Thérèse (Massenet) 7. února 1907
- Don Quichotte (Massenet) 19. února 1910
- Déjanire (Saint-Saëns) 14. března 1911
- Romové (Massenet) 17. února 1912
- Pénélope (Fauré) 4. března 1913
- Cléopâtre (Massenet) 23. února 1914
- Béatrice (Messager ) 21. března 1914
- Amadis (Massenet) 1. dubna 1922
V roce 1889 se oženil s mezzosopránem Blanche Deschamps, se kterým pracoval v Bruselu.[2] V roce 1953 se v kasinu na jeho památku konal stý koncert.[1]
V roce 1910 v La Monnaie provedl Jehin Don Quichotte s premiérovým obsazením a orchestrem Monte Carlo, stejně jako Ivan le hrozný (premiéra) a Le vieil aigle podle Raoul Gunsbourg.[3] Zemřel v Monako, ve věku 74.
Skladby
Jehinovy skladby zahrnují Hymne à la Charte pro sólisty, sbor a orchestr (Monte-Carlo, 1889), Scherzo symphonique (1902), Intermezzo pro lesní roh a orchestr (1909), Marche Inaugurale (pro zahájení Musée Océanographique, 1909) a Suite symphonique (1921).[1]
Reference
- ^ A b C d Favre G. Histoire Musicale de la Principauté de Monaco du XVIe au XXe siècle. Éditions des Archives du Palais Princier, Monako / Éditions A et J Picard, Paříž, 1974.
- ^ A b Walsh T J. Opera v Monte Carlu, 1879–1909. Gill a Macmillan, Dublin, 1975.
- ^ „Computerized Archival Retrieval in Multimedia Enhanced Networking“ - archiv digitální opery La Monnaie. http://carmen.demunt.be/ zpřístupněno 5. srpna 2011.
