Kolubara District - Kolubara District
Kolubara District Колубарски округ Kolubarski okrug | |
---|---|
![]() Umístění okresu Kolubara v Srbsku | |
Souřadnice: 44 ° 16 'severní šířky 19 ° 53 'východní délky / 44,267 ° N 19,883 ° ESouřadnice: 44 ° 16 'severní šířky 19 ° 53 'východní délky / 44,267 ° N 19,883 ° E | |
Země | ![]() |
Kraj | Šumadija a západní Srbsko |
Administrativní centrum | Valjevo |
Vláda | |
• Pane komisaři | Goran Milivojević (od 16. července 2015) |
• Předchůdce | Vladimir Petrović (14. listopadu 2013 - květen 2015) |
Plocha | |
• Celkem | 2474 km2 (955 čtverečních mil) |
Populace (Sčítání lidu 2011) | |
• Celkem | 174,513 |
• Hustota | 70,5 / km2 (183 / sq mi) |
Kód ISO 3166 | RS-09 |
Obce | 5 a 1 město |
Osady | 218 |
- Města a městečka | 7 |
- Vesnice | 211 |
webová stránka | www |
The Kolubara District (srbština: Колубарски округ / Kolubarski okrug, výrazný[kɔlǔbarskiː ôkruːɡ]) je jedním z osmi správních obvodů města Šumadija a západní Srbsko. Zabírá střední část westernu Srbsko. Podle výsledků sčítání z roku 2011 v něm žije 174 513 obyvatel. Správním centrem okresu Kolubara je Valjevo, na břehu řeky Řeka Kolubara.
Obce
Okres zahrnuje obce:
Demografie
Rok | Pop. | ±% p.a. |
---|---|---|
1948 | 192,572 | — |
1953 | 201,411 | +0.90% |
1961 | 202,630 | +0.08% |
1971 | 202,990 | +0.02% |
1981 | 205,094 | +0.10% |
1991 | 200,560 | −0.22% |
2002 | 192,204 | −0.39% |
2011 | 174,513 | −1.07% |
Zdroj: [1] |
Podle posledního oficiálního sčítání lidu provedeného v roce 2011 má okres Kolubara 174 513 obyvatel. Etnické složení okresu:[2]
Etnická skupina | Populace | % |
---|---|---|
Srbové | 166,325 | 95.31% |
Romové | 4,045 | 2.32% |
Černohorci | 215 | 0.12% |
Jugoslávci | 161 | 0.09% |
Makedonci | 133 | 0.08% |
Chorvati | 120 | 0.07% |
Ostatní | 3,514 | 2.01% |
Celkový | 174,513 |
Kultura
Tento region se vyznačuje svými kulturně-historickými památkami: Muselimův palác, typický příklad turecké architektury postavený ve třináctém století, věž rodiny Nenadovic postavená v roce 1813 vévodou Janko, kostel Valjevo pocházející z roku 1838, který je vzácným příkladem monumentální klasicismus styl budovy v Srbsko.
Cestovní ruch
Mezi hlavní letoviska cestovního ruchu v okrese patří: Divčibare a Vrujci Lázně.
Viz také
Reference
- ^ „Sčítání lidu, domácností a bytů v Republice Srbsko 2011“ (PDF). stat.gov.rs. Statistický úřad Republiky Srbsko. Archivovány od originál (PDF) dne 14. července 2014. Citováno 11. ledna 2017.
- ^ „Попис становништва, домаћинстава и станова 2011. у Републици Србији“ (PDF). stat.gov.rs. Republički zavod za statistiku. Archivovány od originál (PDF) dne 11. srpna 2014. Citováno 15. prosince 2016.
Poznámka: Veškeré oficiální materiály vydané vládou Srbska jsou ze zákona veřejné. Informace byly převzaty z {{url |https://web.archive.org/web/20090221052324/http://www.srbija.gov.rs/%7D%7D.%27%27