Kithaab - Kithaab - Wikipedia

Pro další použití viz Kithaab (disambiguation).

Kithaab
NapsánoRafeeq Mangalassery
Datum premiéry2018 listopad (2018 listopad)
Místo mělo premiéruVadakara (Kerala, Indie )
Původní jazykMalabarština
PředmětGenderová spravedlnost pro Muslimské ženy
ŽánrVtipný, Teen drama

Kithaab, taky Kitab (Malayalam: കിത്താബ്), je malajálamská jazyková hra s vtipným ztvárněním mladé dívky, která sní o volání Azaan (vaang), islámská výzva k uctívání, kterou obvykle přednáší muž muezzin nebo mukri. Dívka zpochybňuje podrobení žen v její komunita a vzbouří se proti normám komunity tím, že tančí se svými přáteli, krade jídlo, které jí bylo odepřeno, a požaduje příležitost zavolat vaang.[1][2]

Hru napsal scénárista a režisér Rafeeq Mangalassery.[3][4][5] To bylo propuštěno v listopadu 2018 v indickém státě Kerala, v době, kdy Práva žen hnutí se formovalo a žádalo o právo uctívání v chrámu Sabarimala; pro Právo muslimských žen účastnit se náboženských rituálů; a pro Rovnosti žen a mužů v náboženských prostorech, včetně jmenování žen jako Imámové a účast na modlitbách v mešitách a jejich vedení.[1]

Inspirace

Rafeeq Mangalassery říká své drama Kithaab nebyl přímo založen na příběhu Vaangu, ale byl nezávislou adaptací inspirovanou Unni R. příběh Vaangu. Unni R. se však od Mangalasseryho dramatu distancoval s tím, že neodpovídá jeho představám a postrádá duchovní hodnotu.[6] Malayalamský ředitel V. K. Prakash měl také nezávislý plán na přizpůsobení příběhu Unni R. Vaangu pro film.[7]

Spiknutí

Muslimská dívka si přeje stát se muezzinem jako její otec a zavolat azaan. Ukradne smaženou rybu, kterou její matka vaří pro muže v domě, a říká, že to není morálně špatné, protože Padachon (bůh tvůrce) by pochopil, že dívkám není dáno dostatek jídla. Její otec ji poté odsoudil a řekl jí, že ženy by měly dostat jen polovinu všeho, co muži mají. K tomu se dívka bezohledně ptá, proč by pak ženy neměly nosit jen polovinu toho, co muži.[8]

Uprostřed těchto bojů vyjadřuje své přání vyvolat azaan. Její otec odpovídá na všechny její dotazy odkazem na velkou knihu (Kithab) a on ji uzamkne, aby znovu nehrála ve hře (hře ve hře). Říká jí, že se nedostane do nebe, pokud bude dál dělat takové věci.[8]

„Pokud bych ztratila vstup do nebe, protože zpívám a tancuji, pak to nebe nechci,“ říká. Otec je dokonce připraven zabít dívku, když navzdory jeho přáním vystupuje ve školní hře. Když mu její matka připomene, že není jen muezzin, ale také otec, dovolí jí vyvolat azaan a drama končí tím, že dívka volá azaan a zbytek se modlí.[8]

Kontroverze

Memunda Vyšší střední škola na venkově Kozhikode představil v roce 2011 drama pro interškolní soutěž na úrovni okresů Vadakara, která získala ceny za nejlepší drama a nejlepší herečku na okresní úrovni a měla pokračovat do soutěže Kerala státní meziškolní soutěž. Kithaab vykresluje sociální diskriminaci žen v různých otázkách v tradiční muslimské rodině. Diskutuje se o mnoha tématech, jako je diskriminace dívek při poskytování stravy, špatné vzdělání a praktikování polygamie.[9] Vzhledem k tomu, drama se zabývá genderová spravedlnost v kontextu islámu bylo proti a účast střední školy v Memundě na dokončení byla úspěšně zastavena nábožensko-politickou ortodoxií a konzervativci odvolávajícími se na problémy víry.[1][3] Hra vyvolala diskusi o rovnosti žen a mužů a náboženská nesnášenlivost. Drama bylo uvedeno samostatně a provedeno později.[10]

Následně a co je třeba pojmenovaná kontra hra Kithabile Koora byla také předvedena na malajálamské scéně s ženskou postavou, která hledá svobodu vyznání. Jeden z malayalamských divadelních aktivistů Abbas Kalathode, i když není nadšený ani z protipohyby, kritizoval Mangalasseryho Kithaab za to, že neuvažuje o řadě nedávných dalekosáhlých změn v muslimské komunitě. „Zobrazovat mukriho jako darebáka v komunitě je podceňování, protože mezi muslimy se objevili další darebáci,“ dodal. Mangalassery s tím nesouhlasil a odpověděl: „Není správné tvrdit, že muslimská komunita zaznamenala neustálý pokrok ve společenském životě. Mohlo by dojít ke změnám mezi muslimy jako v jiných komunitách. Začaly však dominovat i regresivní síly. Purdah, který byl v Kerale oděvem zanedbatelné menšiny, se nyní stala identitou muslimských žen. Vím, že mukri je pouze zaměstnancem mešity, ale zastupuje duchovenstvo, jehož uchopení mezi muslimy se posílilo. Hra končí otevřením nových výhledů pro komunitu. “[11] „Tady je pozadí muslimské rodiny, a tudíž vypovídá o muslimském životě. Neexistuje žádný pokus o urážku konkrétního náboženství,“ řekl Mangalassery.[3]

Aktivisté a autoři včetně K. Satchidanandan a S Hareesh vyjádřili svůj nesouhlas proti vyloučení Kithaab na státním festivalu. Ve společném prohlášení odsuzovali zasahování náboženských organizací reformativní renesance hodnoty a Svoboda projevu.[5][6] Kameraman Prathap Joseph provedla kampaň na sociálních médiích a tvrdila, že stažení hry bylo „hrozbou pro“ renesance hodnoty a svoboda projevu ".

A. Santha Kumar, dramatik, prostřednictvím Facebooku napsal, že „škola si umyla ruce tím, že hru stáhla a vzdala se diktátu náboženských vůdců. Stěžuje si, že izolovali také autora hry Rafeeqa Mangalasseryho.“ Kumar se zeptal, proč ti, kteří hovoří o „renesančních hodnotách“, mlčeli o izolaci Mangalassery v rukou “menšinový fundamentalismus ".[5]

Rafeeq Mangalassery

Rafeeq Mangalassery je malajálamský scenárista a režisér z Chettippadi (Malappuram Kerala) v Indii. Jeho drama Annaperuna líčí plýtvání jídlem, zatímco mnoho dalších má hlad.[12] Také režíroval Kottem Kareem.[3]

Vyhrál Cena Kerala Sahitya Akademi za drama Jinnu Krishnan v roce 2013;[13][14] a Kerala Sangeetha Nataka Akademi cena za nejlepší scénář pro Iratta Jeevithangaliloode (Prostřednictvím Twin Lives).[15] Je klíčovým hráčem v dětském divadle.[16]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C „V Kerhalově Kozhikode má hra o dívce, která sní o volání azaan, muslimské konzervativce ve zbrani“. První příspěvek. Citováno 16. ledna 2019.
  2. ^ „Škola Kozhikode se stáhne a volá protest proti genderové nerovnosti po protestu muslimských skupin“. Drát. Citováno 16. ledna 2019.
  3. ^ A b C d „Kozhikode: SDPI, Lékaři bez hranic proti Kithabovi. Deccan Chronicle. 25. listopadu 2018. Citováno 16. ledna 2019.
  4. ^ „Hrát s dívkou, která hraje„ azaan “, vzbuzuje hněv konzervativců“. The Times of India. Citováno 16. ledna 2019.
  5. ^ A b C Reporter, Staff; Jayanth, A. s (5. prosince 2018). „Kampaň pro Kithaab startuje“. Hind. ISSN  0971-751X. Citováno 16. ledna 2019.
  6. ^ A b „Kontroverzní hra„ Kitab “vypadla ze školního uměleckého festivalu v Kerale“. OnManorama. Citováno 16. ledna 2019.
  7. ^ „Povídku Unni R Vanku přizpůsobí na obrazovce dcera V K Prakash Kavya Prakash Shabna Mohammed: വാങ്ക് വിളിക്കാൻ ആഗ്രഹിച്ച റസിയയുടെ കഥ സിനിമയാകുന്നു: ഉണ്ണി ആറിന്റെ കഥയ്ക്ക് ദൃശ്യഭാഷ്യമൊരുക്കാൻ രണ്ടു പെൺകുട്ടികൾ“. Indický expres. Citováno 17. ledna 2019.
  8. ^ A b C „Po protestech muslimských skupin škola Kozhikode stahuje hry studentů“. thenewsminute.com. Citováno 16. ledna 2019.
  9. ^ „Poté, co vypadl ze školy Kalolsavam, bude představen‚ Kithaab 'přes Keralu “. Nový indický expres. Citováno 16. ledna 2019.
  10. ^ „ക്ലബുകളും വായനശാലകളും സാംസ്കാരിക സംഘടനകളും ഏറ്റടുത്തു; ബാലസംഘവും ഡിവൈഎഫ്ഐയും നാടകം പ് ...“ marunadanmalayali.com. Citováno 16. ledna 2019.
  11. ^ „Purdahská fobie“. Blog Times of India. 1. prosince 2018. Citováno 17. ledna 2019.
  12. ^ Krishnakumar, G. (7. ledna 2018). "Přehlídka bude pokračovat s nadšením". Hind. ISSN  0971-751X. Citováno 16. ledna 2019.
  13. ^ „2013 – ലെ കേരള സാഹിത്യ അക്കാദമി അവാർഡുകൾ പ്രഖ്യാപിച്ചു“ (PDF). Kerala Sahitya Akademi. 20. prosince 2014. Archivovány od originál (PDF) dne 13. června 2018. Citováno 18. ledna 2019.
  14. ^ „Cena Sahitya Akademi pro Meera 'Aarachar'". The Times of India. Citováno 18. ledna 2019.
  15. ^ Reporter, Staff (8. května 2018). „Beedi vyhrála cenu Akademie za nejlepší krátkou hru“. Hind. ISSN  0971-751X. Citováno 16. ledna 2019.
  16. ^ „Ennu Mammali Enna Indiakkaran“. Citováno 16. ledna 2019.