Kavi Kant - Kavi Kant

Manishankar Ratnji Bhatt
Kant
Kavi Kant
Kavi Kant
Nativní jméno
મણિશંકર રત્નજી ભટ્ટ
narozenýManishankar Ratnji Bhatt
(1867-11-20)20. listopadu 1867
Chavand, Stát Baroda, Britská Indie (nyní Amreli okres, Gudžarát, Indie)
Zemřel16. června 1923(1923-06-16) (ve věku 55)
Mezi Lahore a Rawalpindi ve vlaku, Britská Indie
Jméno peraKant
obsazeníBásník, esejista, dramatik
JazykGudžarátština
Národnostindický
VzděláváníBakalář umění
Alma materBombajská univerzita
ŽánryKhandkavyahrát, esej
Pozoruhodné práce
  • Siddhantsaarnu Avalokan (1920)
  • Purvalap (1923)
ManželkaNarmada

Manishankar Ratnji Bhatt (Gudžarátština: મણિશંકર રત્નજી ભટૃ), populárně známý jako Kavi Kant (Gudžarátština: કવિ કાન્ત) byl Gudžarátština básník, dramatik a esejista. Je inovátorem Khandkavya, typická gudžarátská poetická forma a vyprávění jedné epizody. Jeho kniha Purvalap (1923) je mezníkem v gudžarátské poezii.[1]

Život

Kavi Kant se narodil v Rodina Prashnora Brahman dne 20. listopadu 1867 v Chavand, vesnice v Amreli Prant z Baroda stát, Motibahen a Ratnaji Bhatt. Vliv jeho rodiny ho nechal hlubokým zájmem o vzdělání i filozofii. Byl studentem hinduistické i biblické filozofie. Základní vzdělání vzal na Mangrol, Morbi a Rajkot. Dokončil své Bakalář umění v roce 1888 od Bombajská univerzita s Logika a Morální filozofie předměty. Působil jako učitel na Surat v roce 1889. Od roku 1890 do roku 1898 působil jako profesor a poté zástupce ředitele v Kalabhavanu, Vadodara.[2] Byl na turné do Kašmír v roce 1923. Při návratu do Lahore z Rawalpindi ve vlaku zemřel na cestě 16. června 1923.[3]

Konverze

V roce 1891 zemřela jeho první manželka Narmada. Smrt jeho manželky hluboce zasáhla Kanta a nemohl najít útěchu ve svém vlastním náboženství. Jeho hledání odpovědí o životě a smrti ho přivedlo k filozofii Emanuel Swedenborg. Jeho spisy poskytly určitou úlevu jeho zármutku a on konvertoval k křesťanství v roce 1898. Jeho rodina a přátelé se postavili proti jeho rozhodnutí a kvůli veřejné a politické opozici se musel vzdát svého postavení ministra školství v Stát Bhavnagar. Komunita se vyhýbala jemu i jeho rodině. Kant se rozhodl opustit komunitu a svou rodinu kvůli své manželce a dětem. Uvědomil si důsledky Kantova rozhodnutí a král Bhavnagaru spolu s některými svými přáteli vytvořili jakýsi „zásah“, který ho požádal, aby si to rozmyslel. Uvědomil si, že kvůli tomuto rozhodnutí nevydržel vidět, jak jeho rodina trpí. Stýskalo se mu po něm a nechtěl být od nich oddělen.[3]

Literární dílo

Platón je Phaedrus přeložil Kant do gudžarátštiny

Napsal jednu knihu poezie s názvem Purvalap (1923), který byl propuštěn v den, kdy zemřel. Vynalezl formu poezie zvanou „Khand-Kavya“, jeden typ Narativní poezie v gudžarátštině.[1] On také psal hry Salimshah Athva Ashrumati, Roman-Swarajya, Dukhi Sansar a Guru Govindsinh v letech 1908 až 1914.[3]

Reference

  1. ^ A b Das, Sisir Kumar (1991). Dějiny indické literatury: 1911-1956, boj za svobodu: triumf a tragédie. Nové Dillí: Sahitya Akademi. str. 573. ISBN  978-81-7201-798-9.
  2. ^ Kothari, Jayant (1990). „Bhatt Manishankar Ratnji“. v Topiwala, Chandrakant (vyd.). Gujarati Sahityakosh (Encyclopedia of Gujarati Literature) (v gudžarátštině). 2. Ahmedabad: Gujarati Sahitya Parishad. str. 418.
  3. ^ A b C „સવિશેષ પરિચય: મણિશંકર ભટ્ટ 'કાન્ત', ગુજરાતી સાહિત્ય પરિષદ“. Manishankar Bhatt Kant, Gujarati Sahitya Parishad (v gudžarátštině). Citováno 6. června 2015.

externí odkazy