Chandrakant Topiwala - Chandrakant Topiwala

Chandrakant Topiwala
v Gujarati Sahitya Parishad, Ahmedabad, říjen 2017
v Gujarati Sahitya Parishad, Ahmedabad, říjen 2017
narozený (1936-08-07) 7. srpna 1936 (věk 84)
Vadodara, Gudžarát, Indie
obsazeníbásník, kritik
JazykGudžarátština
Pozoruhodné ceny
Podpis
Akademické pozadí
TezeLingvistické operace v moderní gudžarátské kritice poezie
Doktorský poradceJá
Akademická práce
Doktorandi

Chandrakant Amritlal Topiwala je Gudžarátština básník a kritik z Gudžarát, Indie.

Časný život

Topiwala se svou ženou Shalini Topiwala v Gujarati Sahitya Parishad dne 19. června 2016

Topiwala se narodil 7. srpna 1936 v Vadodara, Amritlal a Lilavati.[1][2] Bakalář umění dokončil v Gudžarati z University of Bombay - přidružená vysoká škola svatého Xaviera v roce 1958 a magisterské studium získal v roce 1960. Doktorát dokončil v roce 1982 od Gujarat University.[3][4][5]

Kariéra

Topiwala učil gudžarátštinu na K H Madhvani College, Porbandar od roku 1961 do roku 1965. V roce 1965 nastoupil na Navjivan Commerce and Arts College, Dahod jako vedoucí odboru Gujarati a působil jako ředitel univerzity v letech 1971 až 1984. Později se stal ředitelem Kasturbhai Lalbhai Swadhyay Mandir, běh Gujarati Sahitya Parishad, Ahmedabad.[3][4] Byl prezidentem Parishadu v letech 2016 až 2018.[5]

Funguje

Poezie

Maheraman, jeho první básnická sbírka, vyšla v roce 1962 a poté následovala Kant Tari Rani v roce 1971, který si získal ohlas u kritiků. Pakshitirth (1988) je další experimentální poezií. Černý les (1989) napsal během své návštěvy Evropy a byl ovlivněn evropskou kulturou. Avagaman (1999) a Apani Kavyasamriddhi (2004) jsou jeho další básnická díla.[3][4][5]

Kritika

Topiwala je považován za modernistického kritika. Jeho první kniha, Aparichit A Aparichit B, byla vydána v roce 1975 a má čtyři oddíly. Jeho sbírka Měl Parna Hans Ane Albatross (1975) je překlad a kritika Francouzský symbolista poezie. Madhyamala (1983) je soubor článků o středověku Gudžarátská literatura. Mezi další publikace patří Pratibhasha nu Kavach (1984), San-sarjanatamak Kavya-vigyan (1985), Vivechanno Vibhajit Pat (1990), Granth Ghatna (1994) a Gujarati Sakshibhasya.[3][4][5]

Překlady

Přeložil díla Český -Rakouský básník Rainer Maria Rilke do gudžarátštiny: Duino Elegies tak jako Duino Karunikao (1976) a Sonety k Orfeovi tak jako Orpheus Prati Sonneto (1977).[3] Přeložil Samuel Beckett krátká próza jako Kalpo ke Kalpana Mari Parvari Chhe. Překládal a publikoval Současná gudžarátská poezie (1972) a Maithili Sahitya no Itihas (History of Maithili Literature, 1987) a Ishwarni Yatna (2004).[3][4][5]

jiný

Topiwala spolueditováno Adhunik Sahitya Sangnya-Kosh (1986), gudžarátský slovník literárních pojmů. Také editoval Vishishta Sahitya Sangnya-Kosh (1988), Gujarati Tunki Varta Kosh (1990), Anuadhunikatavad (1993), Pavan Pagathiya (2004). Také editoval Jayant Khatrini Čerstvý Vartao (1994).[3][4][5]

Ocenění

Získal a Ranjitram Suvarna Chandrak v roce 2002, Premanand Suvarna Chandrak v roce 2005 byla udělena cena Anantrai Raval Criticism Award a Cena Sahitya Akademi pro jeho kritické studium Gujarati Sakshibhasya v roce 2012.[6] Byl mu udělen titul Samanvay Bhasha Samman ocenění v roce 2013 za jeho příspěvky do literatury.[7][5]

Viz také

Reference

  1. ^ Joshi, Yogesh (Únor 2013). "Sahitya Akademi, cena Dillí Dvara (v 'Aa Kshane')". Parab. Ahmedabad: Gujarati Sahitya Parishad. p. 11.
  2. ^ „Chandrakant Topiwala“. Muse Indie. Červenec – srpen 2014. ISSN  0975-1815. Archivovány od originál dne 29. července 2014. Citováno 16. července 2014.
  3. ^ A b C d E F G Lal, Mohan (1992). Encyklopedie indické literatury: Sasay Zorgot. 5. Sahitya Akademi. p. 4365. ISBN  9788126012213.
  4. ^ A b C d E F „Chandrakant Topiwala“ (v gudžarátštině). Gujarati Sahitya Parishad. Citováno 17. července 2014.
  5. ^ A b C d E F G Brahmabhatt, Prasad (2010). અર્વાચીન ગુજરાતી સાહિત્યનો ઈતિહાસ - આધુનિક અને અનુઆધુનિક યુગ (Dějiny moderní gudžarátské literatury - moderní a postmoderní doba) (v gudžarátštině). Ahmedabad: Publikace Parshwa. 317–319. ISBN  978-93-5108-247-7.
  6. ^ „Jeet Thayil mezi 24 vybranými pro Sahitya Akademi Awards“. Hind. Nové Dillí. 21. prosince 2012. Archivovány od originál dne 26. července 2014. Citováno 17. července 2014.
  7. ^ „Cena za udělení gudžarátského básníka“. Obchodní standard. Nové Dillí. 24. října 2013. Citováno 15. července 2014.

externí odkazy