Katharina Perch-Nielsen - Katharina Perch-Nielsen

Katharina Perch-Nielsen
narozený1940 (věk 79–80)
Švýcarsko
Národnostšvýcarský
obsazenígeolog, mikropaleontolog
ZaměstnavatelŠvýcarský federální technologický institut
OceněníSteno medaile (1998)
The Bradyho medaile (2008)
Katharina Perch-Nielsen
Medailový rekord
Ženy orientační běh
Zastupování   Švýcarsko
Mistrovství světa
Stříbrná medaile - druhé místo 1966 FiskarsIndividuální
Mistrovství Evropy
Stříbrná medaile - druhé místo 1964 Le BrassusRelé

Katharina von Salis Perch-Nielsen (narozen 26. října 1940) je Švýcar geolog a orientační běh konkurent.[1][2] Je docentkou na důchodu na katedře věd o Zemi na ETH v Curychu ve Švýcarsku. Do důchodu odešla 1. října 2001. Během své vědecké kariéry se jako profesorka mikropaleontologie na Geologickém institutu v ETH v Curychu intenzivně věnovala prosazování rovnosti žen a mužů ve vědách a aktivně bojovala za zlepšení postavení dívek a žen ve vědách Švýcarské univerzity a střední školy. Byla u zrodu Úřadu rovných příležitostí pro muže a ženy, který existuje na ETH Curych od roku 1993.

raný život a vzdělávání

Perch-Nielsen se narodila v roce 1940 ve švýcarském Curychu a vystudovala geologii na univerzitě v Bernu, kde také v roce 1965 získala doktorát z geologie a sedimentologie.

Sportovní kariéra

Soutěžila hned první Mistrovství Evropy v orientačním běhu v roce 1962, kde se umístila na 6. místě v soutěži jednotlivců. Získala také bronzovou medaili v neoficiální štafetě se švýcarským týmem. Na mistrovství Evropy v orientačním běhu 1964 získala stříbrnou medaili ve štafetě pro Švýcarsko a v soutěži jednotlivců se umístila na desátém místě.[3] Získala stříbrnou medaili v individuální událost na Mistrovství světa v orientačním běhu 1966 ve Fiskars a skončil na 4. místě v relé událost s švýcarský tým.[4] Provedla několik horolezeckých prvovýstupů. V té době však nesměla vstoupit do výlučně mužského alpského lezeckého klubu na univerzitě v Bernu (který financoval její dědeček).

Vědecká kariéra

Perch-Nielson zahájila svou kariéru postdoktorandky nejprve v Kodani v Dánsku a poté v Paříži. V roce 1968 získala lektorskou pozici v Kodani, kde pobývala do roku 1974. V letech 1974 až 1989 se s rodinou přestěhovala do Curychu, Amsterdamu, Vídně, Haagu a Londýna. Poté se vrátila do Curychu. Během této doby působila na akademických pozicích na Svobodné univerzitě v Amsterdamu a ve Naturhistorisches Museum ve Vídni, ale také pracovala ve společnosti Shell jako konzultantka biostratigrapher.[5] V roce 1989 byla jmenována profesorem na Švýcarský federální technologický institut (ETH) v Curych.[2]

Ocenění

Perch-Nielsen byl oceněn Steno medaile v roce 1998 za práci v mikropaleontologie v Dánsku a Grónsku a jako průkopník ve studiu kokcithové.[6][7] V roce 2003 jí bylo uděleno čestné členství v Mezinárodní asociaci nannoplanktonu a v roce 2007 získala Cenu Somazzi Foundation za práci v geologii a rovných příležitostech.[8] V roce 2008 získala Perch-Nielsen medaili Bradyho za přínos v oblasti biostratigrafie a paleobiologie a za znalosti nanofosil.[9]

Osobní život

Perch-Nielsen, dcera Charlotte v. Salis, vyrostla Zollikofen, v kanton z Bern ve Švýcarsku. Její babička byla malířka, horolezkyně a svobodná matka. Její matka byla novinářka. Provdala se za dánského chemického inženýra Jørgena Perch-Nielsena a má tři dcery Ninu, Christinu a Sabine.

Vybraná díla

  • Geologische und sedimentologische Untersuchungen in Molasse und Quartär südöstlich Wolhusen (1965)
  • Der Feinbau und die Klassifikation der Coccolithen aus dem Maastrichtien von Dänemark (1968)
  • Revize triasové stratigrafie oblasti Scoresby Land a Jameson Land ve východním Grónsku (1974)
Standardní autorská zkratka Perch-Nielsen se používá k označení této osoby jako autora, když citovat A botanický název.[10]

Reference

  1. ^ „Laudatio für Katharina von Salis“ (PDF). ethz.ch (v němčině). Universität Zürich. Citováno 22. července 2018.
  2. ^ A b „Katharina v. Salis Perch-Nielsen (K.9, 1940)“. wiki.hitz-family.info (v němčině). Archivovány od originál dne 23. března 2017. Citováno 22. července 2018.
  3. ^ Mistrovství Evropy v orientačním běhu, statistika seniorů 1962-2004
  4. ^ "Mistrovství světa v orientačním běhu 1966". Mezinárodní federace orientačního běhu. Citováno 6. prosince 2017.
  5. ^ Schmidt, Daniela N .; Young, Jeremy R .; Van Heck, Shirley; Lees, Jackie (01.05.2009). „Příjemce Bradyho medaile za rok 2008: profesorka Katharina von Salis“. Journal of Micropalaeontology. 28 (1): 91–93. doi:10,1144 / jm. 28.1.91. ISSN  2041-4978.
  6. ^ „Stenomedaljen 1998“. 2dgf.dk (v dánštině). Geologická společnost Dánska. Citováno 22. července 2018.
  7. ^ „DGF. Foreningsmeddelelser 27. Katharina von Salis Perch Nielsen modtager Stenomedaljen z formy DGF a Svend Stouge“. docplayer.dk (v dánštině). Citováno 22. července 2018.
  8. ^ „Ida-Somazzi-Preis“. hls-dhs-dss.ch (v němčině). Citováno 2020-03-05.
  9. ^ Schmidt, Daniela N .; Young, Jeremy R .; Van Heck, Shirley; Lees, Jackie (01.05.2009). „Příjemce Bradyho medaile za rok 2008: profesorka Katharina von Salis“. Journal of Micropalaeontology. 28 (1): 91–93. doi:10,1144 / jm. 28.1.91. ISSN  2041-4978.
  10. ^ IPNI. Perch-Nielsen.