Karl Theodor, vévoda v Bavorsku - Karl Theodor, Duke in Bavaria - Wikipedia
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Prosince 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Karl-Theodor | |
---|---|
Vévoda v Bavorsku | |
![]() | |
narozený | Zámek Possenhofen, Bavorsko | 9. srpna 1839
Zemřel | 30. listopadu 1909 Kreuth, Německo | (ve věku 70)
Pohřbení | Schloss Tegernsee, Německo |
Manželka | Princezna Sophie Saská Infanta Maria Josepha z Portugalska |
Problém | Amalie, vévodkyně z Urachu, královna Litvy Sophie, hraběnka zu Törring-Jettenbach Elisabeth, belgická královna Marie Gabrielle, korunní princezna z Bavorska Vévoda Ludwig Wilhelm v Bavorsku Vévoda František Josef v Bavorsku |
Dům | Wittelsbach |
Otec | Vévoda Maximilián Josef v Bavorsku |
Matka | Princezna Ludovika z Bavorska |
Karl-Theodor, vévoda v Bavorsku (9. Srpna 1839 - 30. Listopadu 1909), byl členem Dům Wittelsbachů a profesionál oftalmolog. Byl oblíbeným bratrem Císařovna Alžběta Rakouská a otec Královna Alžběta z Belgičanů.
Život

Karl-Theodor se narodil v Zámek Possenhofen, třetí syn Vévoda Maximilián v Bavorsku a jeho manželky, Princezna Ludovika z Bavorska.
Ve čtrnácti letech vstoupil Karl-Theodor do bavorské armády. V roce 1866 bojoval v Rakousko-pruská válka. Když odešel z aktivní služby, stal se studentem Ludwig Maximilian University v Mnichově, kde studoval filozofii, právo, ekonomii a medicínu. Mezi jeho učiteli byl chemik Justus von Liebig, patolog Ludwig von Buhl a fyzik Philipp von Jolly.
V roce 1870 byla studie Karl-Theodora přerušena Franco-pruská válka ve kterém působil jako patentovaný plukovník 3. bavorského lehkého koně. Po válce se vrátil ke studiu. V roce 1872 byl Univerzitou Ludwiga Maximiliána jmenován čestným doktorem medicíny; v následujícím roce dokončil požadavky na titul. Pak studoval oftalmologie u profesora Deutschlanda a pokračoval ve vzdělávání u profesora Arlta ve Vídni a profesora Hornera ve Vídni Curych.
V roce 1877 začal Karl-Theodor praktikovat medicínu v Mentone na Azurové pobřeží, často mu pomáhala jeho manželka Maria Josepha. V roce 1880 otevřel oční kliniku na svém zámku v Tegernsee. V roce 1895 založil Augenklinik Herzog Carl Theodor (Angličtina: Oční klinika vévody Charlese Theodora) v Mnichov; klinika v Nymphenburger Strasse zůstává dodnes jednou z nejrespektovanějších očních klinik v Bavorsku. V letech 1895 a 1909 Carl Theodor osobně provedl více než 5 000 šedý zákal operace a také léčba nesčetných dalších očních poruch.
Manželství a rodina

Dne 11. února 1865 v Drážďany Karl-Theodor se oženil se svým bratrancem Princezna Sophie Saská (1845–1867), dcera krále Jan Saský a jeho teta z matčiny strany Bavorská princezna Amalie Auguste. Měli jedno dítě:
- Vévodkyně Amalie v Bavorsku (24. prosince 1865-26. Května 1912) se provdala Wilhelm, vévoda z Urachu dne 4. července 1892, a měl problém.
Dne 29. dubna 1874 v Kleinheubach, Karl-Theodor se oženil Infanta Maria Josepha z Portugalska (1857–1943), dcera exilového krále Miguel I. z Portugalska a Princezna Adelaide z Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, a měl problém:
- Vévodkyně Sophie Adelheid v Bavorsku (22. Února 1875 - 4. září 1957), ženatý s Hansem Vietem, hrabětem z Törring-Jettenbach dne 26. července 1898, a měl problém.
- Vévodkyně Alžběta v Bavorsku (25 července 1876-23 listopadu 1965), si vzal krále Albert I. z Belgie dne 2. října 1900, a měl problém.
- Vévodkyně Marie Gabrielle v Bavorsku (1878–1912) se provdala Rupprecht, korunní princ Bavorska dne 10. srpna 1900, a měl problém.
- Vévoda Ludwig Wilhelm v Bavorsku (1884–1968), vdaná za princeznu Eleonore Annu Lucii z Sayn-Wittgenstein-Berleburg dne 19. března 1917.
- Vévoda František Josef v Bavorsku (1888–1912)
Vyznamenání
Karl-Theodor obdržel řadu vyznamenání:
Bavorské království: Rytíř Řád svatého Huberta[1]
Baden:[2]
- Rytíř House Order of Fidelity, 1882
- Rytíř Řád Bertholda prvního, 1882
Rakouská říše: Rytíř Řád zlatého rouna, 1862[3]
Království Pruska: Rytíř Řád černého orla
Belgie: Velký Cordon z Královský řád Leopolda, 1900 - Svatební dar[4]
Království Saska:[5]
- Rytíř Řád rue koruny, 1864
- Rytíř Vojenský řád svatého Jindřicha, 1870
Württemberg: Velký kříž Řád württembergské koruny, 1892[6]
Velkovévodství Hesse: Velký kříž Ludwigův řád, 19. ledna 1861[7]
Mecklenburg: Velký kříž Dům Řád Wendish koruny, s korunou v rudě[8]
Byl čestným doktorem University of Louvain čestný plukovník 5. pluk pruských dragounů a čestným členem Akademie lékařských věd v Liberci Brusel.
Karl-Theodor zemřel v Kreuth v roce 1909. Je pohřben v rodinné kryptě Schloss Tegernsee.
Původ
Předkové Karla Theodora, vévody v Bavorsku | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Bibliografie
- Sexau, Richarde. Fürst und Arzt, Dr. med. Herzog Carl Theodor v Bayernu: Shicksal zwischen Wittelsbach und Habsburg. Graz: Verlag Styria, 1963.
- Trevor-Roper, Patrick Dacre. „The Royal Oculist“. British Journal of Ophthalmology 43 (1959): 1–2.
Reference
- ^ Hof- und Staats-Handbuch des Königreich Bayern (1908), „Königliche Orden“ s. 7
- ^ Hof- und Staats-Handbuch des Großherzogtum Baden (1896), „Großherzogliche Orden“ 62, 76
- ^ Boettger, T. F. „Chevaliers de la Toisón d'Or - rytíři zlatého rouna“. La Confrérie Amicale. Citováno 25. června 2019.
- ^ Albert I; Museum Dynasticum N ° .21: 2009 / n ° 2.
- ^ Staatshandbuch für den Freistaat Sachsen: 1873. Heinrich. 1873. str.4, 33.
- ^ Hof- und Staats-Handbuch des Königreich Württemberg (1907), „Königliche Orden“ s. 29
- ^ Hof- und Staats-Handbuch des Großherzogtum Hessen (1879), „Großherzogliche Orden und Ehrenzeichen“ str. 11
- ^ Bayern (1867). Hof- und Staatshandbuch des Königreichs Bayern: 1867. Landesamt. str.121.