Karel Sperber - Karel Sperber

Dr.

Karel Sperber

Ó BÝT
Karel Sperber.jpg
narozený1910 (1910)
Tachov, Rakousko-Uhersko
Zemřel1957 (ve věku 46–47)
Accra, Zlaté pobřeží
NárodnostČeskoslovenské a britské
Lékařská kariéra
ProfeseLékař
Sub-specialityChirurgická operace

Karel Sperber Ó BÝT (1910–1957) byl Žid čeština chirurg, který cestoval do Anglie po nacistické invazi do své země, ale nemohl praktikovat medicínu, protože byl mimozemšťan, vzal si práci jako lodní doktor místo toho a byl zajat silami Osy, když byla jeho loď potopena Němci.

Byl poslán do Koncentrační tábor Osvětim kde byl donucen pomoci lékaři SS Dr. Carl Clauberg ve svých sterilizačních experimentech na židovských ženách. Byl oceněn Řád britského impéria v roce 1946 za lékařské služby poskytované válečným zajatcům. Znovu se stal lodním lékařem a pracoval pro British Colonial Medical Service v Cejlon a poté dovnitř Ghana kde zemřel.

Časný život

Karel Sperber se narodil v roce Tachov, západní Čechy, v roce 1910 do židovské rodiny. Vystudoval medicínu na Německá univerzita v Praze[1] a Vídeň.[2]

Druhá světová válka

V roce 1939 Sperber uprchl do Británie[1] v návaznosti na invaze do Československa Německem. V Británii mu bylo zakázáno praktikovat medicínu, protože byl považován za „mimozemšťan ".[2] Místo toho nastoupil na místo lodního lékaře[1] a purser[3] na britské obchodní a osobní lodi SS Automedon,[1] který doručoval důležité dokumenty do Britské velitelství Dálného východu o možném vstupu Japonska do druhé světové války.[1]

Dne 11. listopadu 1940[4] jeho loď byla napadena a potopena Německý pomocný křižník Atlantis u Sumatra v Indonésii.[2] Sperber a ostatní přeživší členové posádky lodi byli převezeni nejprve do plovoucího vězení, norského tankeru Storstad,[1] a pak do Bordeaux. Zatímco byl internován v táborové nemocnici v Marseille, on spolu s indickým doktorem Mitra sledovali, jak se vykopává únikový tunel.[5] Na konci roku 1942 byl Sperber poslán do vězení v Brémy po cestě několika zajateckými tábory.[2] Zachránil životy mnoha britských vězňů v Stalag X-B, když vypuknutí tyfus došlo.[3][6]

Dne 13. prosince 1942 vstoupil do Osvětimi jako židovský vězeň[2] ačkoli, jak je uvedeno v Ženevská konvence, měl být považován za válečný vězeň.[7] Na paži mu bylo vytetováno číslo „82512“.[3][8] Tam pracoval mezi řadou Nacističtí lékaři počítaje v to Josef Mengele, Eduard Wirths, a Friedrich Entress.[1] Kromě toho byl nucen pomáhat lékaři SS Carlu Claubergovi sterilizace experimenty na židovských ženách. Během pobytu v Osvětimi propašoval Sperber dopis Charles Coward a požádal ho, aby informoval Sperberovy příbuzné Sunderland jeho pobytu.[7]

V roce 1944 byl poslán pracovat do vězeňské ošetřovny Koncentrační tábor Monowitz.[1][2][9] Dne 18. ledna 1945 byl poslán na pochod smrti do Gleiwitz a Buchenwald. Po příjezdu do Buchenwaldu se spolu se skupinou lékařů mohl dostat do nemocnice a později tam pracoval jako lékaři. Následně uprchl a skryl se v lese, dokud ho 1. dubna 1945 nenalezli američtí vojáci.[2][6]

Pozdější život

Po válce se Sperber vrátil do Anglie. V prosinci 1945 zaslal britským úřadům pro válečné zločiny výpověď o krutostech, kterých byl svědkem v Osvětimi, který byl následně použit v Norimberské procesy.[8][10]

V roce 1946 mu byl udělen titul Řád britského impéria za lékařské služby, které poskytoval válečným zajatcům[6] a v roce 1948 získal britské občanství.[1] Znovu se přihlásil jako lodní lékař[2] a pracoval pro britskou koloniální lékařskou službu v Londýně Cejlon (nyní Srí Lanka) a poté v Ghaně, kde v roce 1957 zemřel Hodgkinův lymfom v Accra.[2]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i Weindling, Paul (2017). Z kliniky do koncentračního tábora: Přehodnocení nacistického lékařského a rasového výzkumu, 1933-1945. Routledge. ISBN  9781317132394.
  2. ^ A b C d E F G h i „Karel Sperber (1910–1957)“. www.wollheim-memorial.de. Citováno 8. října 2018.
  3. ^ A b C „Zapomenutí váleční hrdinové, kteří udržovali Británii nad vodou“. www.thejc.com. Citováno 11. října 2018.
  4. ^ Seki, E., „Dny zajetí“, Čajová sada paní Fergusonové, Japonsko a druhá světová válka, Brill, str. 98–121, doi:10.1163 / ej.9781905246281.i-204,40, ISBN  9789004213531, vyvoláno 11. října 2018
  5. ^ Lane, Tony (1990). Válka obchodníků námořníků. Manchester University Press. str. 216. ISBN  0719023971.
  6. ^ A b C Romney, Claude (srpen 2005). „Jak by všechny cesty mohly vést do Osvětimi: Mimořádný příběh Dr. Karla Sperbera“ (PDF). Zpravodaj Vancouver Holocaust Education Center.
  7. ^ A b Smith, Lyn (2013). Hrdinové holocaustu: Obyčejní Britové, kteří riskovali svůj život, aby se změnili. Ebury Publishing. str. 207. ISBN  9780091940683.
  8. ^ A b "Osvětimské hrůzy", Západní Austrálie, 13. ledna 1947, s. 7.
  9. ^ Weindling, Paul (1. prosince 2009). „Lékařští uprchlíci v Británii a širším světě, 1930–1960: Úvod“. Sociální dějiny medicíny. 22 (3): 451–459. doi:10,1093 / shm / hkp098. ISSN  0951-631X. PMC  4496448. PMID  26166947.
  10. ^ Weindling, P. (2004). Nacistická medicína a Norimberské procesy: Od lékařských válečných zločinů po informovaný souhlas. Palgrave Macmillan. str. 100. ISBN  9780230507005.