Karel Škréta - Karel Škréta - Wikipedia
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Listopad 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Karel Škréta | |
---|---|
![]() Autoportrét (1647) | |
narozený | Karel Škréta Šotnovský ze Závořic 1610 |
Zemřel | |
Národnost | čeština |
Známý jako | Malování |
Pozoruhodná práce | Svatý Martin dělící svůj plášť žebrákem (1645) |
Hnutí | Barokní |
Karel Škréta Šotnovský ze Závořic (1610-1674) byl český malíř portrétů, který pracoval v Barokní styl.
Životopis
Narodil se ve vznešené protestantské rodině, která původně provozovala mlýny Jižní Čechy, ale přestěhoval se do Kutná Hora, pak Praha, kde obsadili několik oficiálních pozic. Jeho otec zemřel, když mu byly jen tři roky, a byl oceněn v péči místních škol, kde získal důkladné klasické vzdělání. Není jisté, kde se naučil malovat, i když pravděpodobně studoval na královský dvůr, kde by pracoval Aegidius Sadeler.[1]
Během této doby Třicetiletá válka začalo a Prahu dobyli katolické síly. Protestanti byli zpočátku tolerováni, ale velké úsilí o obrácení bylo zahájeno v roce 1627 a následující rok uprchl se svou matkou do Sasko. Nakonec se dostal do Itálie, několik let strávil v Benátkách studiem děl Veronese, Tintoretto a Tizian, pak odešel do Říma v roce 1634. Zatímco tam, on se připojil k Bentvueghels (Nizozemské sdružení malířů) pod pseudonymem „Slagzwaart“ (Broadsword).[1]
Do této doby se již etabloval jako malíř portrétů. Asi po roce se vrátil do Saska a nakonec se v roce 1638 vrátil do Prahy, kde konvertoval ke katolicismu a žaloval o znovuzískání svého majetku; případně s pomocí vlivného jezuita, protože začal přijímat provize z této objednávky.[1] V roce 1645 si otevřel studio a přidal se k cechu umělců, který v letech 1651 až 1661 sloužil jako jeho předseda.
Kromě svých portrétů maloval oltářní obrazy a další dekorace v několika kostelech, včetně kostela sv Kostel Panny Marie před Týnem, Kostel svatého Prokopa, Žižkov a Kostel sv. Václava ve Zderazu. Po něm byla pojmenována řada ulic; v Vinohrady, Brno, Ostrava, Olomouc, Ústí nad Labem, Jihlava, Česká Lípa, Litoměřice, Vysoké Mýto, Hořice, Lysá nad Labem, Řevnice, Žatec a Plzeň.
Je také tématem dvou divadelních děl (obě zvané Karel Škréta). První je komedie, napsaná v roce 1841 autorem Václav Alois Svoboda . Druhý je a komická opera, založený na hře Svobody, napsané v roce 1883 autorem Karel Bendl, do a libreto podle Eliška Krásnohorská. Ačkoli jeho umění hraje roli v pozemcích (zejména v době vyvrcholení), obsahují romantické a politické intriky, které končí vraždou.
Vybrané obrazy
Matematik
a jeho manželkaPortrét miniaturisty (Joachim von Sandrart ?)
Ignác Jetřich Vitanovský z Vlčkovic
Reference
- ^ A b C Životopis z Allgemeine Deutsche Biographie @ Německý Wikisource.
Další čtení
- Jaromír Neumann, Škrétové, Akropolis, 2000 ISBN 80-85770-99-7
- Lenka Stolárová a Vít Vlnas, Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo, (katalog výstavy) Národní galerie v Praze, 2010 ISBN 978-80-7035-458-2
externí odkazy
- Matthias Tanner: Societas Jesu Obvyklá reklama Sanguinem Pro Deo, Et Fide Christiana militans Pragae: Typis Universitatis Carolo-Ferdinandeae, Collegio Societatis Jesu ad S. Clementem (1675?) S ilustracemi Karla Škréty, Jan Jiří Heinsch a Melchior Küsel. Digitalizováno online [1] podle Moravská knihovna.
- ArtNet: Další díla Škréty.