Juntas Generales - Juntas Generales - Wikipedia
The Juntas Generales (Generální rady, Batzar Nagusiak v Baskičtina ) jsou reprezentativní shromáždění v Jižní Baskicko které sahají až do 14. století.[1] Jsou to Foral Parliament z Baskicko byly - a jsou - Foral Parlament z Biskaj (Juntas Generales de Bizkaia), Foral Parlament z Gipuzkoa (Juntas Generales de Gipuzkoa), Foral Parlament z Alava (Juntas Generales de Alava), Foral Parliament of Navarre a Parlament Navarra a Béarn. Ekvivalentem v Navarre byl Cortes - nebo Tři státy, zhruba Dolní sněmovna - stát se současností Parlament Navarra.
Byli součástí rané formy demokratických institucí. Na místní úrovni se hlavy domácností (muži nebo ženy) scházely v neděli po kostele u dveří kostela na schůzce zvané vyloučit (nebo anteiglesia ve španělštině) debatovat a rozhodovat o místních problémech. Elizát by zase zvolil někoho, kdo by zastupoval místní komunitu v junty, který existoval od úrovně okresu až po provinční Juntas Generales.[1]
Historický vývoj
O historickém pozadí těchto místních a regionálních institucí před 14. stoletím je známo málo.[1] Obecně lze rozlišit dvě historická období:
- Období od 14. století do roku 1876, kdy byli Juntas Generales zrušeni
- Období od roku 1979 do současnosti, kdy byly obnoveny Juntas Generales.
Po První carlistská válka, fueros byli mnohem oslabeni a nakonec úplně zrušen po Třetí carlistská válka v roce 1876.[1] Ačkoli španělská vláda té doby založila conciertos económicos zahrnující nízké daně, ochranné tarify a vlastní výběr daní, Madrid zničil baskické instituce včetně Juntas Generales.[1]:23
V návaznosti na Španělský přechod k demokracii v 70. letech Statut autonomie Baskicka znovu zavedl Juntas Generales v Biskajsku, Gipuzkoa a Álava v roce 1979.[1]
Na rozdíl od ostatních baskických provincií se Navarra vyvinula do Království Navarra a do značné míry se vyvinul feudální tradice a instituce v souladu s ostatními evropskými královstvími té doby. Výsledkem bylo, že byl z velké části vyloučen z vývoje těchto raných demokratických institucí.[1] Královská autorita však byla jen jednou vrstvou vládních institucí a ta druhá -diputacion nebo vládní rada, “Tři státy “(Cortes) —Byly založeny na Navarrské charty vyplývající z podobné hodnoty, tradice a instituce do ostatních baskických regionů.
Mělo to však chartu, 1841 Ley Paccionada de Fueros kterou se Navarrovi podařilo ochránit, když byli v roce 1879 zrušeni fuerosové z Biskaju, Gipuzkoa a Álavy.[2]
Foralské parlamenty v Biskajsku, Gipuzkoa a Alava
Juntas Generales z Gipuzkoa
Juntas Generales of Biscay
Historicky i v současnosti sídlí Juntas Generales of Biscay Gernika-Lumo, na slavné Casa de Juntas. Před zrušením forální zákony a Juntas Generales of Biscay, Baskické señoríos setkali se pod dubem Gerniky, aby přísahali, že budou respektovat starodávné zákony Biskajska.[1]
Ze všech historických Juntas Generales je to možná nejznámější a nejdůležitější, jak tomu bylo v Gernika Španělští panovníci byli povinni přísahat, že budou dodržovat baskické svobody od začlenění Biskajska a Gipuzkoa do Kastilské království od 1200 dále.[1]
Moderní doba
Moderní Juntas Generales of Biscay byly obnoveny v roce 1979 a tvoří a jednokomorové shromáždění. Jeho 51 (90 pouze v roce 1979) členů, batzarkideak (v baskičtině) nebo apoderados (ve španělštině), jsou voleni obyvateli Biskajska každé čtyři roky po boku komunální volby.
Jejich povinností je:
- tvoří zemskou vládu v Biskajsku (dále jen Diputación Foral de Vizcaya (Španělština)/Bizkaiko Foru Aldundia (Baskičtina)
- volit prezidenta
- rozvíjet forální zákony Biskajského zálivu
- spravovat rozpočet provincie
Politické složení strany od roku 1979 bylo následující:
| 1979 | 1983 | 1987 | 1991 | 1995 | 1999 | 2003 | 2007 | ||
| EAJ-PNV | 40 | 26 | 16 | 21 | 20 | 17 | 22 | 23 | |
| PSOE | 14 | 13 | 12 | 12 | 10 | 10 | 11 | 14 | |
| EE1 | 4 | 2 | 4 | 2 | |||||
| PP /AP | -- | 4 | 1 | 4 | 9 | 10 | 10 | 8 | |
| EA | 7 | 4 | 1 | 4 | 5 | 1 | |||
| EB /IU /PCE /EPK | 3 | -- | -- | -- | 4 | 1 | 3 | 3 | |
| Izquierda Abertzale (HB /EH /ANV ) | 19 | 6 | 10 | 8 | 5 | 9 | -- | 1 | |
| Aralar | 1 | ||||||||
| UCD /CDS | 10 | -- | 1 | ||||||
| EHE | 2 | -- | |||||||
| Celkový | 90 | 51 | 51 | 51 | 51 | 51 | 51 | 51 |
1Od voleb v roce 1995 je EE součástí PSE (PSOE).
The lehendakari Juntas Generales of Biscay pocházel z Baskická nacionalistická strana (PNV) od roku 1987:
| Legislativa | Lehendakaria | Strana |
|---|---|---|
| I. (1979–1983) | ? | |
| II. (1983–1987) | ? | |
| III. (1987–1991) | Antxon Aurre Elorrieta | EAJ-PNV |
| IV. (1991–1995) | Antxon Aurre Elorrieta | EAJ-PNV |
| V. (1995–1999) | Aitor Esteban Bravo | EAJ-PNV |
| VI. (1999–2003) | Aitor Esteban Bravo | EAJ-PNV |
| VII. (2003–2007) | Ana Madariaga Ugarte | EAJ-PNV |
| VIII. (2007–2011) | Ana Madariaga Ugarte | EAJ-PNV |
Juntas Generales z Alavy
Je zástupcem Assambly z Alavy. Má 51 zástupců. Lehendakari je Ramiro Gonzalez z EAJ-PNV s 13 zástupci. Vedoucí opozice je Marta Alaña z PP. Dalšími stranami s poslanci jsou EH Bildu, Podemos, PSE-EE, Irabazi a Ciudadanos.
Dalšími Lehendakaris byli Fernando Buesa (PSE-EE), Ramon Rabanera a Javier de Andres (PP) a Xabier Aguirre (EAJ-PNV).
Francouzské Baskicko
Zatímco díky severním okresům byli celkově méně známí -Labourd, Dolní Navarra, Duše —Zaostává z hlediska hospodářského rozvoje,[1] měli také shromáždění, která byla do značné míry nezávislá na shromážděních francouzského státu a která měla listiny - fors, severní ekvivalent fueros.[1] Jejich pravomoci a suverenita byly francouzskou korunou postupně omezovány, zejména v letech 1620 a 1659-1660 v návaznosti na Smlouva o Pyrenejích, ale zůstal na místě a relevantní (např Biltzar Labourd) o rozhodnutích ovlivňujících regionální život až do Napoleonské období (1790).