Juliane Louise z Východního Fríska - Juliane Louise of East Frisia

Louise Juliane z východního Fríska
narozený(1657-11-16)16. listopadu 1657
Aurich
Zemřel30. října 1715(1715-10-30) (ve věku 57)
Hamburg
Vznešená rodinaCirksena
Manžel (y)Joachim Morgenweck
OtecEnno Louis, princ z Východní Frízie
MatkaJustine Sophie z Barby

Princezna Louise Juliane z východního Fríska (16. listopadu 1657 v Aurich - 30. října 1715 v Hamburg ) byla nejstarší dcerou prince Enno Louis z Východní Frísko a jeho druhá manželka Justine Sophie z Barby.

Po smrti svého otce v roce 1660 žila se svou matkou a sestrou Sophií Wilhelminou v Hrad Berum poblíž Aurichu. S jejich strýcem vedly trvalé dědické spory George Christian a po jeho smrti s jeho vdovou Christine Charlotte z Württembergu, která vládla Východní Frísii jako vladařka pro svého nezletilého syna. Spor byl urovnán kompromisem v roce 1695. Podle tradice získala Louise Juliane částku 59000tolar, která byla vyplacena o dva roky později.[1]

Poté, co matka Juliany Louise zemřela v roce 1677, byla bez peněz a nastěhovala se ke svému opatrovníkovi Rudolf Augustus ve Wolfenbüttelu. Poté, co Rudolf Augustus zemřel v roce 1686, se nastěhovala ke svému příbuznému John Adolphus v Plönu. Když obdržela 59000tolar v roce 1697 se stala finančně nezávislou. V roce 1698 se přestěhovala do Hamburg, kde žila v domě u Jungfernstieg. Vlastnila také venkovský dům v Ottensen. V roce 1700 se provdala za reverenda Joachima Morgenwecka, kazatele v sirotčinci kostela Marie Magdaleny. Manželství se konalo tajně, protože vztah mezi šlechtičnou a farářem byl v roce 1700 obecně považován za skandální. Žili odděleně a nezpůsobili rozruch.

Hrob princezny Juliany Louise z Východní Fríska v Hřbitov Ohlsdorf

Juliana Louise zemřela v říjnu 1715 pravděpodobně na mor (nemoc). Odkázala částku 3000 marek kostelu Máří Magdaleny, který by měl být použit na údržbu jejího hrobu.[2] Odkázala Morgenweckovi právo žít po zbytek svého života v domě v Ottensenu. Bratranec napadl vůli a zastavil výplatu 3000 marek. Hřbitov neuvolnil hrob, dokud nebyl zaplacen. Její náhrobek stál 18 měsíců na chodbě bytu na Jungfernstiegu, dokud nemohla být konečně pohřbena v březnu 1717.

Kostel Máří Magdalény byl zbořen v roce 1807. Hrobka Juliany Louise byla přesunuta na jeden z vnějších hřbitovů Dammtor a byla tam znovu pohřbena. Když byl tento hřbitov uzavřen, byla znovu pohřbena v Hřbitov Ohlsdorf a její hrobka byla znovu pohnuta. Je to jeden z nejstarších náhrobků na novém hřbitově. Byl renovován v roce 2010.[3] Její hrob měl původně nápis Tento hrob se nesmí otevírat, dokud fouká vítr a koks vraní. Dnes nápis zní Tento hrob nikdy nebude otevřen.

Reference

  • Otto Benecke: Die Prinzessin von Ostfriesland, v: Hamburgische Geschichten und Denkwürdigkeiten, Perthes-Besser & Mauke, Hamburk, 1856, s. 250-279; hodně als Online
  • Franklin Kopitzsch a Dirk Brietzke (eds.): Hamburgische Biografie-Personenlexikon, sv. 2, Wallstein Verlag, Hamburk, 2003, ISBN  3-7672-1366-4, Sp. 204, Online
  • Helmut Schoenfeld, Norbert Fischer, Barbara Leisner, Lutz Rehkopf: Der Ohlsdorfer Friedhof. Ein Handbuch von A – ZVydání Temmen, Brémy, 2006, ISBN  3-86108-086-9.

externí odkazy

Poznámky pod čarou

  1. ^ Otto Benecke: Die Prinzession von Ostfriesland; v: Hamburgische Geschichten und Denkwürdigkeiten, Hamburk, 1856, s. 253
  2. ^ Helmut Schoenfeld et al.: Der Ohlsdorfer Friedhof. Ein Handbuch von A – Z, Bremen, 2006, s. 96
  3. ^ Tiskové zprávy o hřbitově Archivováno 21.07.2011 na Wayback Machine, zobrazeno 11. července 2011