Judy Tegart-Dalton - Judy Tegart-Dalton
Celé jméno | Judith Anne Marshall Tegart Dalton |
---|---|
Země (sport) | ![]() |
narozený | Melbourne, Austrálie | 12. prosince 1937
Nezadaní | |
Kariérní rekord | bez ceny |
Nejvyšší hodnocení | Č. 7 (1968) |
Výsledky Grand Slam Singles | |
Australian Open | SF (1968 ) |
French Open | 4R (1966, 1967, 1972 ) |
Wimbledon | F (1968 ) |
US Open | QF (1968, 1971 ) |
Čtyřhra | |
Kariérní rekord | bez ceny |
Výsledky Grand Slam Čtyřhry | |
Australian Open | Ž (1964, 1967, 1969, 1970) |
French Open | Ž (1966) |
Wimbledon | Ž (1969) |
US Open | Ž (1970, 1971) |
Výsledky Grand Slam Mixed Doubles | |
Australian Open | Ž (1966) |
Wimbledon | F (1965, 1969) |
US Open | F (1963, 1964, 1965, 1970) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | Ž (1965, 1970 ) |
Judy Tegart Dalton DOPOLEDNE (rozená Tegart; narozen 12. prosince 1937) je profesionál v důchodu tenis hráč z Austrálie, který vyhrál devět Grand Slam zdvojnásobuje tituly. Získala alespoň jeden ženský titul ve čtyřhře na každém grandslamovém turnaji, „kariérním grandslamovém“. Pět z jejích titulů ve čtyřhře bylo s Margaret Court. Tegart byl finalistou 10 grandslamových turnajů ve čtyřhře.
Kariéra
Tegart dosáhl finále v Wimbledon v roce 1968, kde prohrála s Billie Jean King ve dvou těsných setech poté, co porazil druhý nasazený dvůr ve čtvrtfinále a třetí nasazený Nancy Richey v semifinále. Ona také dosáhl dvouhry semifinále ve Wimbledonu v roce 1971 ve věku 33, ztrácí na soudu ve třech setech, a na Australské mistrovství v roce 1968 prohrál s Kingem ve třech setech. Její poslední vystoupení na grandslamovém turnaji bylo 1977 Australian Open, kde ve věku 40 let prohrála ve čtvrtfinále ve dvou setech s nejlépe nasazenou a eventuální šampionkou Evonne Goolagong Cawley.
Tegart vyhrál na dvouhře, čtyřhře a smíšené čtyřhře tituly Německé otevřené mistrovství 1969 v Hamburg. Ve finále dvouhry porazila Helga Niessen ve dvou setech.[1]
Tegart byla neobvyklá v tom, že se nedostala do čtvrtfinále grandslamového turnaje ve dvouhře mimo Austrálii, dokud jí nebylo 29 let. Od Wimbledonu v roce 1967 až do konce své kariéry se dostala alespoň do čtvrtfinále v polovině grandslamových turnajů ve dvouhře, které hrála (10 z 20).
Tegart byl členem Australana Pohár federace tým v letech 1965, 1966, 1967, 1969 a 1970. Její rekord vyhrané a prohrané kariéry byl 18–4, z toho 6–1 ve dvouhře a 12–3 ve čtyřhře. Austrálie vyhrála Pohár federace v letech 1965 a 1970.
Tegart byl jedním z původních „Virginia Slims 9“, devíti hráčů, kteří se v roce 1971 připojili k úniku Prohlídka Virginie Slims pořádá Gladys Heldman. Provdala se za Dr. Davida Daltona dne 18. listopadu 1969.[2]
Byla vyrobena Člen Řádu Austrálie (AM) v Vyznamenání Den Austrálie 2019 za „významnou službu tenisu jako hráčce, rovnosti žen ve sportu a sportovním nadacím“.[3]
Grand Slam finále
Dvouhra: 1 finále (1 finalista)
Výsledek | Rok | Mistrovství | Povrch | Oponent | Skóre |
---|---|---|---|---|---|
Ztráta | 1968 | Wimbledon | Tráva | ![]() | 7–9, 5–7 |
Ženská čtyřhra: 11 finále (8 titulů, 3 finalisté)
Výsledek | Rok | Mistrovství | Povrch | Partner | Odpůrci | Skóre |
---|---|---|---|---|---|---|
Vyhrát | 1964 | Australské mistrovství | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
Vyhrát | 1966 | Mistrovství Francie | Jíl | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–1, 6–1 |
Ztráta | 1966 | Wimbledon | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 6–4, 4–6 |
Vyhrát | 1967 | Australské mistrovství (2) | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–0, 6–2 |
Ztráta | 1968 | Australské mistrovství | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–3, 2–6 |
Vyhrát | 1969 | Australian Open (3) | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
Vyhrát | 1969 | Wimbledon | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 9–7, 6–2 |
Vyhrát | 1970 | Australian Open (4) | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–3 |
Vyhrát | 1970 | US Open | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–4 |
Vyhrát | 1971 | US Open (2) | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
Ztráta | 1972 | Wimbledon | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 6–4, 3–6 |
Smíšená čtyřhra: 8 finále (1 titul, 7 finalistů)
Výsledek | Rok | Mistrovství | Povrch | Partner | Odpůrci | Skóre |
---|---|---|---|---|---|---|
Ztráta | 1963 | Mistrovství USA | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–8, 2–6 |
Ztráta | 1964 | Mistrovství USA | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–10, 6–4, 3–6 |
Ztráta | 1965 | Wimbledonské mistrovství | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 10–12, 3–6 |
Ztráta | 1965 | Mistrovství USA | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 2–6 |
Vyhrát | 1966 | Australské mistrovství | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–3 |
Ztráta | 1967 | Australské mistrovství | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 7–9, 4–6 |
Ztráta | 1969 | Wimbledon | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 2–6, 3–6 |
Běžec-u | 1970 | US Open | Tráva | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 4–6 |
Časová osa grandslamových turnajů ve dvouhře
Ž | F | SF | QF | #R | RR | Q # | A | NH |
Turnaj | 1957 | 1958 | 1959 | 1960 | 1961 | 1962 | 1963 | 1964 | 1965 | 1966 | 1967 | 1968 | 1969 | 1970 | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | Kariéra SR | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Austrálie | 1R | 1R | 1R | A | 3R | QF | 2R | QF | QF | QF | QF | SF | 1R | QF | A | A | A | QF | A | 1R | 1R | QF | 0 / 17 |
Francie | A | A | A | A | A | 3R | 2R | 4R | A | 4R | 4R | A | A | 2R | A | 4R | A | A | A | A | A | 0 / 7 | |
Wimbledon | A | A | A | A | A | 4R | 3R | 4R | 3R | 4R | QF | F | QF | 4R | SF | 3R | A | A | 2R | A | A | 0 / 12 | |
Spojené státy | A | A | A | A | A | 2R | 4R | 4R | 3R | 3R | 4R | QF | A | 3R | QF | A | A | A | A | A | A | 0 / 9 | |
SR | 0 / 1 | 0 / 1 | 0 / 1 | 0 / 0 | 0 / 1 | 0 / 4 | 0 / 4 | 0 / 4 | 0 / 3 | 0 / 4 | 0 / 4 | 0 / 3 | 0 / 2 | 0 / 4 | 0 / 2 | 0 / 2 | 0 / 0 | 0 / 1 | 0 / 1 | 0 / 1 | 0 / 2 | 0 / 45 |
Poznámka: Australian Open se konal dvakrát v roce 1977, v lednu a prosinci. Dalton se účastnil obou vydání.
Viz také
Reference
- ^ John Barrett, vyd. (1970). BP ročník knihy World Tennis 1970. London: Clipper P. str. 89–91. ISBN 0851080049. OCLC 502255545. OL 21635829M.
- ^ Grasso, John (2011). Historický slovník tenisu. Scarecrow Press, Inc. str.279. ISBN 978-0-8108-7237-0.
- ^ „Judith Anne Dalton“. honours.pmc.gov.au. Citováno 26. ledna 2019.