Johannes Fründ - Johannes Fründ

Johannes Fründ (Hans Fründ, c. 1400–1468) byl a švýcarský úředník a kronikář.

Narozen a vzdělaný v Vojtěška V roce 1429 byl v tomto městě zaměstnán jako písař Egloff Etterlin Kolem roku 1430 psal o probíhajících čarodějnické procesy ve Valais.[1]

Od roku 1437 do roku 1453 působil jako státní tajemník (Landschreiber) z Schwyz. V této funkci se podílel na několika Švýcarské diety a také sloužil jako písař v kampani během Válka ve Starém Curychu (1440–1446). Jeho kronika o curyšské válce je v podstatě soudobým svědkem očitých svědků.[2] Zdá se, že Fründ v roce 1447 utrpěl vážnou nemoc, která mu zabránila v dokončení kroniky, takže text nezahrnuje mírová jednání a závěrečnou smlouvu z roku 1450.[3]

Fründ zůstal ve Schwyzu do roku 1457. V tomto roce byl znovu zaměstnán v Luzernu v kanceláři soudního tajemníka (Gerichtsschreiber) po neúspěšné žádosti o místo státního tajemníka (Stadtschreiber).

Fründ byl ženatý třikrát, s Elli Bumbel, pak Adelheid von Tengen, a nakonec s Margaretha Giessmann. Zemřel pravděpodobně v roce 1468 a určitě před 10. březnem 1469. Zdá se, že získal nějaké bohatství, protože existují záznamy o sporu o jeho dědictví mezi jeho třetí manželkou a jeho dcerou z jeho druhého manželství.[3]

Fründova kronika je jedním z hlavních zdrojů (vedle Conrad Justingers Bernská kronika ze dne 1430) použitý v Tschachtlanchronik z roku 1470. Podobně Diebold Schilling starší použil podstatnou část Fründova textu ve svém 1483 kronika. Ačkoli Fründův text byl široce přijímán prostřednictvím děl těchto pozdějších autorů, jeho vlastní autorství bylo většinou zapomenuto a jeho vlastní díla byla nesprávně přiřazena. Fründova kronika byla považována za ztracenou a Heinrich Bullinger nesprávně přidělil svůj text jednomu Ulrichu Wagnerovi. Jako kronikáře si ho pamatoval jen Aegidius Tschudi (C. 1550 ), který jinak není znám jako velmi spolehlivý svědek. Fründova identita a autorství byly nakonec obnoveny v roce Švýcarská historiografie v 70. letech 19. století, nejprve Hungerbühlerem (1871), který však nesprávně přidělil časný text o Legenda švýcarského švédského původu do Fründu,[4] text jeho kroniky upravil Kind (1875).[5]

Reference

  1. ^ Von den Hexen, takže ve Wallisu je to nesmyslné, existující ve dvou verzích, Luzern, Zentralbibl., BB 335, str. 483-488 a Štrasburk, Bibl. univ., paní 2. 935, násl. 162-164. Viz J. Hansen, Quellen und Untersuchungen zur Geschichte des Hexenwahns und der Hexenverfolgung im Mittelalter (1901), 533-537. Vydání: K. Utz Tremp, in: M. Ostorero et al. (eds.), L'imaginaire du sabbat (1999), str. 30-44, 47-51.G. Modestin, Vallesia 60 (2005), 404-409.
  2. ^ Christian Immanuel Kind, Die Chronik des Hans Fründ, Landschreiber zu Schwytz (1875).
  3. ^ A b Druh (1875), p. III-IV.
  4. ^ autorem tohoto textu je nyní obecně považován Heinrich von Gundelfingen, který napsal v c. 1470; viz Egloff (2006).
  5. ^ viz druh (1875) p. VII k otázce autorství.
  • Gregor Egloff: Fründe, Hansi v Němec, francouzština a italština online Historický slovník Švýcarska, 2006.
  • Hugo Hungerbühler, Vom Herkommen der Schwyzer (1871), 51–70.
  • G. P. Marchal, Verfasserlexikon II, 2. vyd. 1980, 992f.
  • Christian Sieber, „Unfreundliche“ Briefe, Kriegserklärungen und Friedensverträge. Der Alte Zürichkrieg (1436–1450) im Spiegel der Biographie von Landschreiber Hans Fründ “, Mitteilungen des Historischen Vereins des Kantons Schwyz 98 (2006), 11–37.