Johann Gottfried Müthel - Johann Gottfried Müthel

Johann Gottfried Müthel.

Johann Gottfried Müthel (17. ledna 1728 - 14. července 1788) byl a Němec skladatel a známý klávesový virtuos. Spolu s C.P.E. Bach, zastupoval Sturm und Drang styl kompozice.

Pokud je známo, použil tento výraz jako první fortepiano v publikovaném díle, v názvu jeho Duetto für 2 Clavier, 2 Flügel, nebo 2 Fortepiano (1771), což odráží rostoucí popularitu nástroje v té době.

Životopis

Narodil se v Mölln v Vévodství Lauenburg, pátý z devíti dětí. Jeho otec byl Christian Caspar, varhaník a přítel Georg Philipp Telemann. Studoval hudbu se svým otcem a později Johann Paul Kunzen v Lübeck. Když mu bylo pouhých 19 let, stal se dvorním varhaníkem a cembalistou pro vévodu Christian Ludwig II z Mecklenburg-Schwerin, v Schwerin.

V roce 1750 dostal povolení stát se studentem Bach v Lipsko. Stal se Bachovým posledním žákem a začal studovat pouhé tři měsíce před smrtí pána. V té době notoval řadu závěrečných děl nevidomého skladatele, včetně částí díla Orgelbüchlein. Podle Bachova životopisce Philipp Spitta, byl přítomen na Bachově smrtelné posteli a svých povinností se ujal devět týdnů.

Následně si Müthel vzal ponaučení Johann Christoph Altnickol, který také žil a studoval s Bachem. Poté strávil hodně času cestováním a setkal se s dalšími skladateli, z nichž nejpozoruhodnější byl C.P.E. Bach (poté pobývající u soudu v Frederick II Pruska v Postupim ), s nímž udržoval celoživotní přátelství a korespondenci.

V roce 1751 se Müthel vrátil k vévodskému soudu, kde zůstal ještě další dva roky, nakonec byl nahrazen svým mladším bratrem. O dva roky později se přestěhoval do Riga (teď v Lotyšsko, pak část Ruská říše ), kam se přestěhoval jeden z jeho bratrů. Právě zde vydal své první práce v roce 1756; většina jeho skladeb zůstala během jeho života v rukopisu. Nejprve pracoval jako dirigent pro soukromý orchestr, poté byl jmenován varhaníkem v kostele sv. Petra, kterému sloužil od roku 1767 do roku 1788, kdy zemřel v nedalekém Bienenhof.

Vliv

Riga byla daleko od zavedených hudebních center v Evropě; ale navzdory tomuto handicapu a skutečnosti, že viděl vytisknout jen málo svých kousků, získal pochvalu od několika kompetentních soudců za jeho virtuozitu. Anglický hudební historik Charles Burney, který se o něm ve svých spisech několikrát zmínil, si ho velmi vážil. Němec Christian Friedrich Daniel Schubart napsal o své dovednosti na cembalo, že „znalci, kteří ho slyšeli, nemohou dostatečně ocenit rychlost, správnost a lehkost, s jakou dobývá hory obtíží.“[1] Předpokládá se, že byl zručným improvizátorem na klávesnici. Zdá se, že jeho preferencí bylo hraní hry klavichord.[1]

Skladby

Dokonce ani nyní některá díla, o nichž je známo, že Müthel vytvořil, ještě nebyla vydána v moderních vydáních. Žádný z jeho skladeb pro varhany nedosáhl za jeho života publikace ani pro jiné než klávesové nástroje.

Pro klávesnici

Mezi jeho známá díla patří celkem sedm koncertů, devět sonát a řada dalších kratších skladeb.

  • Koncert pro sólové cembalo B dur (tištěno 1767)
  • Koncert pro cembalo a smyčce c moll (tištěno 1767)
  • Koncert pro cembalo a smyčce d moll (tištěno 1767)
  • Koncert pro cembalo a smyčce D dur
  • Koncert pro cembalo a smyčce G dur
  • Koncert pro cembalo a smyčce B dur
  • Koncert pro cembalo a smyčce B dur (pochybné uvedení zdroje)
  • Sonáta č. 1 F dur (vytištěno v roce 1756)
  • Sonáta č. 2 G dur (vytištěno v roce 1756)
  • Sonáta č. 3 C dur (vytištěno v roce 1756)
  • Duetto für 2 Clavier, 2 Flügel, nebo 2 Fortepiano (vytištěno v roce 1771)
  • Duetto Es dur (vytištěno v roce 1771)
  • Arioso s 12 variacemi, č. 1 G dur (vytištěno v roce 1756)
  • Arioso s 12 variacemi, č. 2 c moll (vytištěno v roce 1756)
  • 12 variací pro Clavichord
  • Minuet se 6 variantami
  • Tempo di Minuetto con Variazioni
  • Fantazie F dur pro varhany
  • Dvě fantazie Es dur pro Organ
  • Fantazie g moll pro varhany
  • Fantazie G dur pro varhany

Pro hlas

  • 45 volných ód a písní od různých básníků (45 Auserlesene Oden und Lieder von verschiedenen Dichtern) (vytištěno v roce 1759)
  • A kantáta

Pro ostatní nástroje

  • Koncert pro fagot C dur
  • Koncert pro 2 fagoty Es dur
  • Sonáta D dur pro flétnu a Basso Continuo

Maličkosti

V povídce se o Müthelovi hodně mluví „Stará hudba“ podle Jeffrey Eugenides.

Reference

  1. ^ A b http://www.harpsichord-sd.com/clavichord/muethel.html Archivováno 2005-05-25 na Wayback Machine. Poznámky k nahrávce Petera Reidemeistera. Přístup 12. května 2006

externí odkazy