Johann Andreas Schubert - Johann Andreas Schubert - Wikipedia

Johann Andreas Schubert
Johann Andreas Schubert (1985 NDR razítko)

Johann-Andreas Schubert (19. března 1808 - 6. října 1870) byl německý generální inženýr (Universalingenieur), návrhář a univerzitní lektor.

Život

Schubert se narodil 19. března 1808 v Wernesgrün (Vogtland ) v Království Saska v Německu. Byl synem a nádenník (Tagelöhner) a byl vychován pěstouny, kteří mu umožnili řádné vzdělání na Škola svatého Tomáše v Lipsku, v posádkové škole v Pevnost Königstein a na Institutu svobodných zednářů v Drážďany je Friedrichstadt.

Vystudoval stavební a konstrukční inženýrství (architekturu) na škole architektury na Akademii umění v Praze Výtvarné umění v Drážďanech a v roce 1828 (ve věku 20 let) získal místo lektora v nedávno založeném Královském institutu pro technické vzdělávání (Königlich-Technischen Bildungsanstalt Dresden nebo Bude upřesněno) v Drážďanech, předchůdci Technická univerzita v Drážďanech.

Dne 28. dubna 1832 byl Schubert přijat jako profesor (Prädikat profesor). Byl prvním lektorem matematických a technických věd na VŠE Bude upřesněno a zároveň lektor matematických věd na škole architektury v Praze Drážďanská akademie výtvarných umění.

V roce 1836 Maschinenbauanstalt Übigau byla založena a Schubert se stal jejím technickým ředitelem a předsedou představenstva. Ve stejném roce byl spoluzakladatelem Saská Labská paroplavební společnost (Sächsische Labe-Dampfschiffahrts-Gesellschaft).

V roce 1837 první parník na horní straně Labe, Königin Maria, byl postaven ao rok později parník, Prinz Albert, následoval - oba navrhl Schubert.

V dubnu 1838 Schubert opustil smlouvu s strojírenství společnost a stal se opět vysokoškolským lektorem.

8. dubna 1839 při otevření první německé dálkové železnice mezi Lipsko a Drážďany řídil Schubert Sasko, první efektivní, pracovní, parní lokomotiva v Německu, které navrhl. Jel za oficiálním vlakem, který táhli dvě anglické lokomotivy.

Dne 31. Května 1845 byl položen základní kámen Göltzschův viadukt, znovu navržený Schubertem, byl položen. Schubert se poprvé v Německu pokusil založit návrh železničních mostů na teoretických výpočtech. S více než 26 miliony cihel je Göltzschův viadukt největším cihlovým mostem na světě.[Citace je zapotřebí ] Je 574 m dlouhý, 78 m vysoký a má 81 oblouků. Byl otevřen 15. července 1851 a stojí dodnes, je zapotřebí jen malé údržby, aby mohla zvládnout zatížení současného železničního provozu.

V roce 1866 rezignoval Johann-Andreas Schubert na univerzitní posty. Dne 6. října 1870 zemřel v Drážďanech. Jeho hrob se nachází na evangelickém hřbitově v kostele sv. Matouše (Matthäuskirche) na Friedrichstrasse.

Vyznamenání

  • Na jeho památku jedna z budov v Technologická univerzita v Drážďanech Südvorstadt okres nese název Andreas-Schubert-Bau.
  • U příležitosti jeho 200. narozenin v červenci 2008 uspořádala univerzita akademickou výstavu a Schubertův den otevřených dveří.[1]
  • V letech 1985 a 2008 se na počest Schuberta a jeho úspěchů objevily známky.
  • Na jeho rodném domě ve Wernesgrünu jej připomíná pamětní deska.[2]

Viz také

Reference

  1. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 14.03.2010. Citováno 2012-02-08.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  2. ^ „Deutsche Fotothek“. Archivovány od originál dne 03.03.2016. Citováno 2020-02-05.

Zdroje

  • de: Johann Andreas Schubert
  • Manfred Bachmann (ed.): Prof. Johann Andreas Schubert - Wissenschaftler und Konstrukteur. V: Kleine Chronik großer Meister - Erzgebirger, auf die wir stolz sind. Teil 1, Druckerei und Verlag Mike Rockstroh, Aue 2000, str. 43-46
  • Thomas Hänseroth, Klaus Mauersberger (2007), „Schubert, Andreas“, Neue Deutsche Biographie (NDB) (v němčině), 23, Berlin: Duncker & Humblot, s. 606–607

externí odkazy