Joan Francesc Mira i Casterà - Joan Francesc Mira i Casterà

Joan Francesc Mira Creu de Sant Jordi 1991
Mira v L'Alcúdia, listopad 2007
Mira dovnitř L'Alcúdia , Listopad 2007
narozený (1939-12-03) 3. prosince 1939 (věk 80)
Valencie (Španělsko )
obsazeníSpisovatel
JazykKatalánština / Valencie
Národnostšpanělština
Doba1974 - dosud
ŽánrEsej, poezie
Pozoruhodné práceCrítica de la nació pura
Sobre la nació dels valencians
webová stránka
www.joanfmira.info

Joan Francesc Mira i Casterà (narozen 3. prosince 1939 v Valencie ) je Valencie spisovatel, antropolog a sociolog.[1] Je čestným členem Associació d'Escriptors en Llengua Catalana a předseda Acció Cultural del País Valencià.[2] V politice je zastáncem a byl kandidátem Valencijský nacionalistický blok v 2000 a 2003.[2]

Okolo valencianista a historické téma, jeho díla zahrnují Crítica de la Nació Pura (1985), který pojednává o pojmu národ, Sobre la nació dels valencians (1997) a Els Borja, família i mite („The Borgia: rodina a mýtus “, 2000).

Životopis

V roce 1959 získal bakalářský titul v oboru Papežská gregoriánská univerzita a následující rok, také v Římě, vystudoval filozofii u Lateránská univerzita. V roce 1962 promoval na Filozofické fakultě University of Valencia a na stejné univerzitě v roce 1971 dosáhl doktorátu z filozofie.[3] Později působil jako profesor starořeckého jazyka v letech 1983 a 1991, kdy se stal předsedou tohoto jazyka v Jaume I University kde rozvinul své učení.[3] V roce 1991 obdržel Cena Creu de Sant Jordi za jeho občanskou angažovanost. Také v roce 1999 se stal členem Ústav katalánských studií.

Během sedmdesátých let spolupracoval v Laboratoire d'Anthropologie Sociale z Sorbonna, a v letech 1978 + 1979 přednášel na Univerzita Princeton. V letech 1980 až 1984 řídil Valencijský institut sociologie a sociální antropologie a v roce 1982 založil Muzeum etnologie ve Valencii, které řídil do roku 1984.[1]

Je také autorem románů a povídek jako El bou de foc (1974), Els cucs de seda (1975), Viatge al final del fred (1984), Els treballs perduts (1989) - Lectors del Temps Award, 1990 a tematický přístup k Ulyssesovi z Joyce -, Borja Papa (1996), Quatre qüestions d'amor (1998) a Purgatori (2002).

Jako překladatel zahrňte verze Božská komedie (2001) Evangelium (2004) a Odyssey (2011)[4]

V roce 2009 mu byla udělena Premi de la Crítica de narrativa catalana 2008 za jeho práci El profesor d'historia.[5]

Funguje

Romány

  • El bou de foc (1974)
  • Els cucs de seda (1975)
  • El desig dels umírá (1981)
  • Viatge al final del fred (1983)
  • El treballs perduts (1989)
  • Borja Papa (1996)
  • Purgatori (2002)
  • El profesor d'història (2008)
  • El tramvia groc (2013)

Povídky

  • Quatre qüestions d'amor (1998)
  • Els cucs de seda (1975)

Eseje, studie, biografie

  • Som. Llengua i Literatura (1974)
  • Sociální antropologická společnost País Valencià: els pobles de Vallalta i Miralcamp (1974)
  • Els Valencians i la terra (1978)
  • Introducció a un País (1980)
  • Població i llengua al País Valencià (1981)
  • Crítica de la nació pura (1985)
  • Hèrcules i l'antropòleg (1994)
  • Sense música ni pàtria (1995)
  • Sobre la nació dels valencians (1997)
  • Cap d'any v Houstonu (1998)
  • Els Borja. Família i roztoč (2000)
  • Sant Vicent Ferrer. Vida i llegenda d'un predicador (2002)
  • La prodigiosa història de Vicent Blasco Ibáñez (2004)
  • Vida i final dels moriscos valencians (2009)[6]
  • En un món fet de nacions (2008)
  • Europeus. Retrat en setanta imatges (2010)

Překlady

  • Borja Papa (1997)
  • Valencia para visitantes y vecinos (1999)
  • Los Borja: familia y mito (2000)
  • El tramvia (2001), z Claude Simon
  • La divina comèdia (2001)
  • Evangelis (2004)
  • l'Odissea (2011)

Poznámky

  1. ^ A b „Joan Francesc Mira i Casterà“. www.enciclopedia.cat. Enciclopèdia Catalana. Citováno 11. dubna 2015.
  2. ^ A b „Joan Francesc Mira nahradil Eliseu Climent a la presidència d'ACPV“. www.vilaweb.cat. Vilaweb. 10. července 2012. Citováno 11. dubna 2015.
  3. ^ A b „Joan Francesc Mira“. Elpoderdelapalabra.com. Citováno 11. dubna 2015.
  4. ^ Překlad redakčního souboru z Odyssey
  5. ^ „David Trueba gana el Premio Nacional de la Crítica“. www.elpais.es. El País. 18. dubna 2009. Citováno 11. dubna 2015.
  6. ^ Pujol, Clàudia (únor 2010). „Entrevista a Joan F. Mira“. Sàpiens (88): 22–123.

externí odkazy