Jenny mě políbila - Jenny kissd Me - Wikipedia

Leigh Hunt v portrétu od Benjamin Robert Haydon

Jenny mě políbila (původní název: Rondeau)^[1] je báseň anglického esejisty Leigh Hunt. Poprvé byla zveřejněna v listopadu 1838 Měsíční kronika.^[2]

Báseň - podle původního názvu, a rondeau - byl inspirován Jane Welsh, manželka Thomas Carlyle. Podle antologa Martin Gardner „„ Jenny kiss'd Me “bylo napsáno během chřipkové epidemie a odkazuje na nečekanou návštěvu uzdraveného Hunta v domácnosti Carlyle a přivítání Jenny.

Báseň

Jenny mě políbila

Kompletní báseň je:

Jenny mě políbila, když jsme se potkali
Skákala ze židle, ve které seděla;
Čas, ty zloděj, který rád získáváš
Sladkosti do vašeho seznamu, vložte to!
Řekni, že jsem unavený, řeknu, že jsem smutný,
Řekněme, že mi zdraví a bohatství chybělo,
Řekněme, že stárnu, ale přidejte
Jenny mě políbila.^[3]

Báseň byla považována za hodnou zařazení do Oxfordská kniha anglického verše,^[3] Hazel Felleman je Nejoblíbenější básně Američanů, a Martin Gardner je Nejlépe pamatované básně.^[4]

Gardner to dodává Paul Dehn parodoval báseň změnou jejích posledních dvou řádků na „Řekněme, že jsem měl špinavou zimnici / Od té doby, co mě Jenny políbila.“

Kulturní odkazy

v Jennifer Worth kniha, Shadows of the Workhouse, je upravená verze básně zahrnuta na začátek kapitoly. Sestra Monica Joan recituje báseň porodní asistentce Jenny Lee v sezóně 3 roku Zavolejte porodní asistentku.

Báseň je uvedena v srbském filmu z roku 1982 Těsné místo během Angličtina třídy a byl také citován ve výtahu ve filmu z roku 2015 The Age of Adaline, když se Ellis poprvé setkal s Adalinem.

v Zóna soumraku epizoda "Uprchlík „Starý Ben cituje báseň Jenny poté, co mu dá pusu.

Děda Amos McCoy (hrál Walter Brennan ), recituje poslední čtyři řádky básně na konci epizody 2. sezóny („Líbáš svou ženu“) z Skuteční McCoys, zatímco děda Zebulon Walton (hrál Will Geer ), recituje báseň v 24. epizodě sezóny 2 „The Waltons“ s názvem „The Five-Foot Shelf“ (1974)

Prvních sedm řádků je uvedeno na konci kapitoly 16 John Dickson Carr „To Wake the Dead“ (poprvé publikováno v roce 1938).^{[Citace je zapotřebí ]}

Reference

^ Poetická díla Leigh Hunt. Nyní konečně sebrán, revidován sám a upraven jeho synem, Thornton Hunt. S ilustracemi od Corboulda (1860), s.285.
^ „Leigh Hunt“. Nadace poezie. 26. ledna 2018. Citováno 27. ledna 2018.
^ ^A ^b Quiller-Couch, Sir Arthur (1939), The Oxford Book of English Verse 1250-1918, New Edition, Oxford: At the Clarendon Press, báseň # 600, str. 701; a identická verze online na http://www.bartleby.com/101/592.html
^ Gardner, Martin (1992), Best Remembered Poems, Dover Publications, ISBN 978-0-486-27165-1, str. 63-64

Tento článek se týká a báseň je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to.

[1] Poetická díla Leigh Hunt. Nyní konečně sebrán, revidován sám a upraven jeho synem, Thornton Hunt. S ilustracemi od Corboulda (1860), s.285.

[2] „Leigh Hunt“. Nadace poezie. 26. ledna 2018. Citováno 27. ledna 2018.

[oxford-3] A ^b Quiller-Couch, Sir Arthur (1939), The Oxford Book of English Verse 1250-1918, New Edition, Oxford: At the Clarendon Press, báseň # 600, str. 701; a identická verze online na http://www.bartleby.com/101/592.html

[4] Gardner, Martin (1992), Best Remembered Poems, Dover Publications, ISBN 978-0-486-27165-1, str. 63-64

[1]

[2]

[3]

[4]