Jeanette Threlfall - Jeanette Threlfall
Jeanette Threlfall | |
---|---|
narozený | Blackburn, Lancashire, Anglie | 24. března 1821
Zemřel | 30. listopadu 1880 | (ve věku 59)
Odpočívadlo | Hřbitov Highgate |
Jméno pera | J. T. |
obsazení | písničkář, básník |
Jazyk | Angličtina |
Národnost | britský |
Žánr | hymny, náboženská poezie |
Předmět | křesťanství |
Pozoruhodné práce | "Hosanna! Hlasitá hosanna"[1] |
Jeanette Threlfall (pseudonym, J. T.; 24. března 1821 - 30. listopadu 1880) byl Angličan písničkář z Viktoriánská éra a autor dalších posvátných básní. Publikovala Woodsorrel, 1856; Babe a princezna, 1864; Sluníčko a stín, 1873; a dvě malá próza.[2]
Threlfall byl vychován strýcem a dalšími příbuznými, když její rodiče zemřeli, když byla mladá. Trpění špatného zdraví během větší části jejího života jí pomohlo prohloubit duchovní víru a dalo jí čas psát hymny. Její literární a náboženské úspěchy byly po její smrti v roce 1880 chváleny takovými úřady jako Děkan Arthur Penrhyn Stanley, Deane Frederic Farrar, a Biskup Christopher Wordsworth. „Ráno tě chválíme“ lze považovat za ukázku jejího stylu, zatímco ona Květná neděle hymnus, „Hosanna! loud hosanna“, byl u dětí velmi oblíbený.[3]
Raná léta a vzdělání
Jeanette Threlfall se narodila v Blackburn, Lancashire, 24. března 1821. Byla dcerou Henryho Threlfall, obchodníka s vínem, a Catherine Eccles, která byla poněkud nápadnou místní rodinou, která sňatek nesouhlasila.[4]
Osamocená v raném věku se stala „milovanou chovankyní“ (jako pamětní medvědi) domácností postupně svého strýce a tety Bannisterové a Mary Jane Ecclesových na Park Place, Blackburn a Golden Hill, Leyland, Lancashire; a později jejich dcery Sarah Alice Astonové a jejího manžela z Dean's Yard, Westminster.[5]
Asi od dvanácti let bylo její vzdělání ponecháno na sobě, ale její velká láska ke čtení v kombinaci s jemným zdravím zabránila tomu, aby byla velkou nevýhodou.[2]
Kariéra
Threlfall pracoval jako učitel nedělní školy.[2] Po celý život byla skvělou čtenářkou a našla si čas na psaní posvátných básní a hymnů. Ty byly zasílány anonymně do různých periodik. Nejprve byly shromážděny a vydány v malém objemu, s názvem Woodsorrel; nebo, Listy z domova důchodců, J. T., (Londýn: J. Nisbet, 1856).[A] Zdálo se, že třicet pět básní ve svazku si nezískalo žádné oznámení, kromě přátel. V roce 1873 vybrala patnáct kusů z Woodsorrel a přidal 55 dalších a publikoval je jako Sluníčko a stín. Básně Jeannette Threlfall. S úvodem od lorda biskupa z Lincolnu (Wordsworth) (London: Hunt).[5] Třetí vydání (1880) bylo oprávněno Nová edice. S In Memoriam z kázání děkana z Westminsteru a Canon Farrar. Tyto dvě pamětní pocty byly charakterizovány jako velmi něžné a sladké.
Z Threlfallových hymnů jsou ty, které jsou ve sbírce: - 1. Hosanna! hlasitá hosanna, malá děti zpívala. (Květná neděle ) 2. Myslím na tebe, ó Spasiteli. (Dobrý pátek ). 3. Hle, narodilo se nám dítě. (Vánoce ). 4. Nabízel jsi nás hledat tě brzy. (Brzy Zbožnost.) 5. Chválíme Tě ráno. (Ráno.) Když z egyptského domu otroctví. (Děti jako poutníci.) Všechny tyto hymny jsou převzaty z Threlfallových Sluníčko a stín, 1873. Myslím na tebe, ó Spasitelibyl napsán během nemoci, na její diktát, přítelem. Hosanna! hlasitá hosanna, malá děti zpívala byla z jejích skladeb nejpoužívanější.[5]
V roce 1877[6] Threlfall sklouzl během dopravní nehody. Zranění vedla k noze amputace.[2] Druhá nehoda ji učinila bezmocnou neplatnou. Svoje utrpení snášela dobře, až do své smrti 30. listopadu 1880 si zachovala pozitivní přístup. Threlfall byl pohřben v Hřbitov Highgate, 4. prosince 1880.[5]
Témata a recepce
V Julianovi (1892) je poznamenáno, že „[její] posvátné básně nejsou příliš dobře zpracované, vůbec nejsou nápadné v myšlenkách ani sentimentu. Ale skrze jednoho člověka je cítit, že se projevuje sladký duch.“[5]
Zahrnuty poznámky Stanley: -[5]
"Můžu-li mluvit o jednom, který byl za poslední týden vzat z těchto okrsků: když život, jasný a krásný sám o sobě, náhle ztemní nějaká hrozná nehoda; když se to změnilo z požitku ze všeho na požitek z ničeho; když rok od roku a týden po týdnu vzrostlo utrpení, slabost; a přesto se přesto trpící pacient stal centrem domácnosti, poradcem a poradcem každého z nich; když pod tou nejkrutější bolestí neustále proudil veselost; když došlo k toku vděčnosti za jakýkoli čin laskavosti, jakkoli mírný; když si vzpomeneme na dychtivou naději takového člověka, bude pokrok a zlepšení, nikoli stagnace nebo odpočinek, osudem nově probuzené duše; pak, když přišel konec, cítíme více než kdy jindy, že budoucnost je větší než přítomnost. “
Zahrnuty poznámky Farrar: -[5]
"Před několika dny zemřel jeden obyvatel této farnosti, člen tohoto sboru, jehož jméno mnozí z chudých dobře znají;" kdo byl jejich přítel a dobrodinec: kdo měl liberální ruku a velké srdce; kdo pomohl charitám této farnosti se spontánní štědrostí, která je extrémně vzácná; jejíž kabelka byla vždy otevřená, nepožádaná o každé dobré dílo, které slyšela; jehož jemná mysl byla naživu s křesťanským soucitem; který měl přednostně „Víru skrze neustálé sledování moudrých a srdce ve volném čase od sebe, uklidňovat a soucitit.“ “
Bishop Wordsworth ocenil její básně a poznamenal: -[5]
"Je to příležitost pro velkou vděčnost, že mohu poukázat na básně, jako je mnoho z těch v tomto svazku, ve kterých jsou značné duševní síly a milosti kompozice smíchány s čistým náboženským citem a posvěceny zdravou doktrínou a vroucí oddaností . “
(hymnus)
„Hosanna! Hlasitá hosanna!
Malé děti zpívaly:
Přes sloupový dvůr a chrám
Zazněla krásná hymna;
Ježíši, který jim požehnal,
Těsně složený k Jeho prsu
Děti zpívaly své chvály,
Nejjednodušší a nejlepší. “
Threlfallova „Hosanna! Hlasitá hosanna“ (Matth. Xxi. 15.), uvedená jako Svatodušní hymnus Domácí slova (1868), Frances Ridley Havergal uvedl v roce 1881, že „se stal v plném smyslu standardní hymnou. Je to jedna z nejjasnějších a nejpůvabnějších hymnů pro ty nejmenší, které mohou zdobit jakoukoli sbírku“.[7]
Poznámky
- ^ Podle Juliana (1892) název Woodsorrel, byl vybrán z názvu v italštině „Aleluja“ a proto Fra Angelico umístí to se sedmikráskami na úpatí kříže do jednoho ze svých obrazů.[5]
Reference
- ^ Univerzitní společnost 1910, str. 115.
- ^ A b C d Dorricott & Collins 1891, str. 99.
- ^ Leask 1902, str. 85.
- ^ Julian 1892, str. 1171.
- ^ A b C d E F G h i Julian 1892, str. 1172.
- ^ Reilly 2000, str. 461.
- ^ Dorricott & Collins 1891, str. 268.
Uvedení zdroje
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Dorricott, Isaac; Collins, Thomas (1891). Lyric Studies: A Hymnal Guide, Containing Biographic Sketches of the Autoors, and Notes, Critical, Historical, and Ilustrative, on their žalm and hymns (Public domain ed.). J. Toulson. p.268.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Julian, John (1892). Slovník hymnologie: Stanovení původu a historie křesťanských hymnů všech věkových skupin a národů, se zvláštním zřetelem na ty, které jsou obsaženy v Hymnových knihách anglicky mluvících zemí a nyní se běžně používají. (Public domain ed.). Murray.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Leask, George Alfred (1902). Hymnusové autorů devatenáctého století: S výběry a životopisnými sděleními (Public domain ed.). E. Zásobník.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Univerzitní společnost (1910). University Musical Encyclopedia: Religious music of the world (Public domain ed.). Univerzitní společnost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Bibliografie
- Reilly, Catherine (1. ledna 2000). Střední viktoriánská poezie, 1860–1879. A&C Black. ISBN 978-0-7201-2318-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Díla nebo o Jeanette Threlfall na Internetový archiv
- Hosanna, hlasitě Hosanna (mp3, pouze varhany)