Jean-Marie Pelt - Jean-Marie Pelt

Jean-Marie Pelt v roce 2008.

Jean-Marie Pelt (24. října 1933 - 23. prosince 2015) byl Francouz biolog, botanik a farmaceut s tituly v biologii a farmacii.

Byl profesorem na University of Lorraine, specializující se na léčivé rostliny a tradiční lékopisy, a je autorem několika vědeckých článků a knih o farmaceutických rostlinách, biologii rostlin a městská ekologie.[1] Jean-Marie Pelt byl francouzské veřejnosti znám jako producent několika televizních seriálů a rozhlasových pořadů o biologii a ekologii rostlin.[2][3] Byl přezdíván Konrad Lorenz světa zeleniny.[4][5]

Vědecké práce

Během své akademické kariéry studoval Jean-Marie Pelt vědu o léčivých rostlinách, fytofarmakologie, fytoterapie, a fytotoxikologie. Konkrétně se zaměřil na seznam léků a léčivých rostlin Afghánistán, Chile, Evropa, a Jemen.[1]

Institucionální role

Kromě své výzkumné práce na University of Nancy a více nedávno University of Lorraine, Jean-Marie Pelt založil Evropský institut pro ekologii v roce 1972 a spoluzaložil Francouzskou společnost pro etnofarmakologii v roce 1987 a Comity of Independent Research and Information on the Genetické inženýrství v roce 1999.[6][7] Spolu s Simone Veil, Jacques Delors nebo Corinne Lepage „Jean-Marie Pelt byla členkou Výboru 21, francouzského poradního shromáždění pro životní prostředí a udržitelný rozvoj, které je odpovědné za provádění Agenda 21 akční plán.

Koncepty a aplikace městské ekologie

Myšlenka biologa na vývoj západních průmyslových společností, zejména evropských; hledat nové rovnováhy založené na respektování některých základních pravidel: spravedlnost, ekonomika směrem k ekologii, nová kultura a škola.

- reklama Znovu naturalizovaný člověk, Kniha Jeana-Marie Pelta z roku 1977, ve které rozvinul svůj průkopnický přístup městské ekologie.

Jako zastupitel města Metz mezi lety 1971 a 1983 byla Jean-Marie Pelt průkopníkem politiky městská ekologie.[8] Z důvodu poruchy v poválečný územní plánování a obytné čtvrti vyskytující se v Evropě během 60. let a sbírat inspiraci z konceptů CIAM,[9][10][11] Profesor Pelt zahájil nový přístup k městskému prostředí.[12] Své myšlenky na toto téma rozvinul v roce Znovu naturalizovaný člověk, průkopnická kniha z roku 1977, která byla oceněna Evropskou cenou ekologie.

Na základě myšlenek Chicago School „Peltovy teorie prosazovaly lepší integraci lidí do jejich prostředí a vytvořily koncepci vztahu mezi„ kameny a vodami “.[8][13][14] Jeho myšlenky se zhmotnily v Metz se zřízením rozsáhlých otevřených oblastí kolem Moselle a Seille řek a rozvoj velkých ploch pro pěší. Zemřel 23. prosince 2015.[15]

Vytvoření vodní zahrady kolem přítoku řeky Řeka Mosela v Metz na počátku 70. let byla jednou z hlavních zhmotnění koncepcí městské ekologie a plánování Jean-Marie Peltové.

Bibliografie

  • Léky (francouzština: Les médicaments) (1969), vyd. Le Seuil. ISBN  2-02-000218-3
  • Evoluce a sexualita v rostlinách (francouzština: Évolution et sexualité des plantes) (1970), Eds. Horizons de France. ISBN  2850270490
  • Znovu naturalizovaný člověk (francouzština: L’homme re-naturé) (1977), Eds. Le Seuil. ISBN  2-02-004589-3 - Evropská cena za ekologii
  • Rostliny: lásky a zeleninové civilizace (francouzština: Les plantes: amours et civilizations végétales) (1980), Eds. Fayard. ASIN B005P797KM
  • Lék rostlinami (francouzština: La Médecine par les plantes) (1981, 1986), Eds. Fayard
  • Obrovské dobrodružství rostlin (francouzština: La prodigieuse aventures des plantes) (1981), Eds. Fayard
  • Drogy a kouzelné rostliny (francouzština: Drogues et plantes magiques) (1971, 1980), (1983), Eds. Fayard
  • Drogy, jejich historie, jejich účinky (francouzština: Les drogues, leur histoire, leurs effets) (1983), Eds. Fayard
  • Společenský život rostlin (francouzština: La vie sociale des plantes) (1984), Eds. Fayard
  • Moje nejkrásnější příběhy o rostlinách (francouzština: Mes plus belles histoires de plantes) (1986), Eds. Le Seuil
  • Květiny, oslavy a roční období (francouzština: Fleurs, fêtes et saisons) (1986), Eds. Fayard
  • Pěší z Metz (francouzština: Le piéton de Metz) s Christianem Legayem (1988), Eds. Serpenoise
  • Kolem práce ekologa (francouzština: Le tour du monde d’un écologiste) (1990), Eds. Fayard
  • V zadní části mé zahrady (francouzština: Au fond de mon jardin) (1992), Eds. Fayard
  • Dítě možného (francouzština: L'enfant du možný) (1992), Eds. Albin Michel
  • Zelenina (francouzština: Des légumes) (1993), Eds. Fayard
  • Svět rostlin (francouzština: Le monde des plantes) (1993), sbírka Petit Point, Eds. Seuil
  • Lekce přírody (francouzština: Une leçon de nature) (1993), Eds. l'Esprit du temps
  • Ovoce (francouzština: Des ovoce) (1994), Eds. Fayard
  • Bůh vesmíru, věda a víra (francouzština: Dieu de l’univers, science et foi) (1995), Eds. Fayard
  • Slova přírody (francouzština: Paroles de nature) (1995), Eds. Albin Michel
  • Tajemné jazyky přírody (francouzština: Les Langages secrets de la nature) (1996), Eds. Fayard
  • Od vesmíru k bytí (francouzština: De l'univers à l’être) (1996), Eds. Fayard
  • Rostliny v nebezpečí (francouzština: Les plantes en péril) (1997), Eds. Fayard
  • Zahrada duše (francouzština: Le jardin de l’âme) (1998), Eds. Fayard
  • Nejkrásnější příběh o rostlinách (francouzština: La plus belle histoire des plantes) s M. Mazoyerem, Théodore Monod a J. Giradon (1999), Eds. Le Seuil
  • Skořice a panda (francouzština: La cannelle et le panda) (1999), Eds. Fayard
  • Země v dědictví (francouzština: La terre en héritage) (2000), Eds. Fayard
  • Variace na oslavy a roční období (francouzština: Variace sur les fêtes et les saisons) (2000), Eds. Le Pommier
  • Poslech stromů (francouzština: À l'écoute des arbres) (2000), Eds. Albin Michel
  • Život je moje zahrada (francouzština: La vie est mon jardin) (2000), Eds. Alice, Belgie
  • Nové přírodní léky (francouzština: Les nouveaux remèdes naturels) (2001), Eds. Fayard
  • Koření (francouzština: Les Épices) (2002), Eds. Fayard
  • Budoucnost přímo do očí (francouzština: L’avenir droit dans les yeux) (2002), Eds. Fayard
  • Zákon džungle (francouzština: La loi de la jungle) s Franckem Steffanem (2003), Eds. Fayard
  • Solidarita v rostlinách, zvířatech a lidech (francouzština: La Solidarité chez les plantes, les animaux, les humains) (2004), Eds. Fayard
  • Cnosti rostlin (francouzština: Les vertus des plantes), obrázky z Peter Lippmann (2004), Eds. Chêne
  • Po celém světě ekologa ještě jednou (francouzština: Le Nouveau tour du monde d'un écologiste) (2005), Eds. Fayard
  • Ty rostliny, které jíme (francouzština: Ces plantes que l'on mange) (2006), Eds. Chêne
  • Po nás, potopa? (francouzština: Après nous le déluge?) s Gilles-Éric Séralini (2006), Eds. Flammarion / Fayard
  • Ekologie a spiritualita (francouzština: Écologie et spiritualité) kolektivní práce (2006), Eds. Albin Michel
  • Je zelená a kráčí (francouzština: C'est vert et ça marche) s Franckem Steffanem (2007), Eds. Fayard
  • Krása květin a dekorativních rostlin (francouzština: La beauté des fleurs et des plantes dekorativy) (2007), Eds. Chêne
  • Příroda a duchovnost (francouzština: Nature et Spiritualité) (2008), Eds. Fayard
  • Le monde s'est-il créé tout seul? s Albert Jacquard, Trinh Xuan Thuan, Ilya Prigogine, a Joël De Rosnay (2008), Eds. Albin Michel
  • Důvod nejslabšího (francouzština: La raison du plus faible) s Franckem Steffanem (2009), Eds. Fayard
  • Malý příběh rostlin: deník angažovaného botanika (francouzština: Petite histoire des plantes: Carnet de bord d'un botaniste engagé) (2009), Eds. Carnets Nord
  • Vzácné dary přírody (francouzština: Les dons précieux de la nature) (2010), Eds. Fayard
  • Cesty štěstí (francouzština: Les voies du bonheur) (2010), Eds. de la Martinière
  • Evoluce, jak ji vidí botanik (francouzština: L'Evolution vue par un botaniste) (2011), Eds. Fayard

Reference

  1. ^ A b „Publikovaný seznam vědeckých článků spoluautorem Jean-Marie Peltové“. Citováno 30. prosince 2012.
  2. ^ Pelt J.M. (1982, 1986) L'aventure des plantes 1 & 2. TF1. (francouzsky)
  3. ^ Pelt J.M. (1990-92) Chroniques écologiques. RTL. (francouzsky)
  4. ^ „Článek v novinách L'Express, 1. října 2009“ (francouzsky). Říjen 2003. Citováno 30. prosince 2012.
  5. ^ „Článek novin La Croix, 17. dubna 2009“. La Croix (francouzsky). 17.dubna 2009. Citováno 30. prosince 2012.
  6. ^ „Oficiální web Francouzské společnosti pro etnofarmakologii a Evropského institutu pro ekologii“ (francouzsky). Citováno 30. prosince 2012.
  7. ^ „Oficiální webové stránky Komity nezávislého výzkumu a informací o genetickém inženýrství“ (francouzsky). Citováno 30. prosince 2012.
  8. ^ A b Pelt J.M. (1977) L'Homme re-naturé. Eds. Seuil. ISBN  2-02-004589-3 (francouzsky)
  9. ^ Berrar J.C. (2011) Metz défigurée dans les années 60-70. Eds. Serpenoise. ISBN  978-2-87692-909-8 (francouzsky)
  10. ^ „Archiv INA (1964) Quartiers anciens de Metz, kuchaři d'oeuvre en péril, ORTF“ (VIDEO) (francouzsky). Citováno 29. června 2012.
  11. ^ „Archiv INA (1964) Au secours des quartiers anciens, ORTF“ (VIDEO) (francouzsky). Citováno 29. června 2012.
  12. ^ „Archiv INA (1977) Samedi et demi, rozhovor s Jean-Marie Peltovou. Prod. Antenne 2“ (VIDEO) (francouzsky). Citováno 16. května 2011.
  13. ^ „Archiv INA (1977) Restauration urbaine à Metz, Antenne 2“ (VIDEO) (francouzsky). Citováno 4. července 2012.
  14. ^ „Archiv INA (1980) Urbanisme à Metz: rénovation des quartiers anciens, Francie 3 regiony“ (VIDEO) (francouzsky). Citováno 4. července 2012.
  15. ^ „Jean-Marie Pelt, une vie au service de l'homme et de la nature“. www.republicain-lorrain.fr. Citováno 23. prosince 2015.