Jean-François Kahn - Jean-François Kahn
Jean-François Kahn | |
|---|---|
 | |
| narozený | 12. června 1938 Viroflay, Francie |
| Jméno pera | François Darras |
| obsazení | Novinář |
| Národnost | francouzština |
| Příbuzní | Axel Kahn (bratr) |
Jean-François Kahn (narozen 12. června 1938) je a francouzština novinář a esejista.[1]
Život a kariéra
Narozen v Viroflay, Yvelines je bratrem vědce Axel Kahn a syn a židovský otec a katolík matka.[2] Poté, co získal titul v historii, začal pracovat v poštovní třídírně a poté v tiskárně. Brzy se přestěhoval do žurnalistiky a byl poslán k pokrytí válka v Alžírsku, provádějící novinářské vyšetřování, které se stalo známým jakoBen Barka aféra'. Kahn poté pracoval jako reportér pro Paris-Press, L'Express a Evropa 1. Později se přestěhoval do Le Monde jako zvláštní dopisovatel pro Severní Afrika. V roce 1977 se stal redaktorem kompilace „Nouvelles Littéraires“ a v roce 1983 byl jmenován redaktorem Matin de Paris. V roce 1984 vytvořil L'Événement du Jeudi pak v roce 1997 zahájil společně s Mauricem Szafranem týdeník Marianne, kde působil jako šéfredaktor do roku 2007. Často píše pod pseudonymem François Darras nebo Serge Maury.
Kahn zaujal jasný postoj k mnoha mediálním subjektům, včetně:
- Odsuzovat ekonomický liberalismus v roce 1995
- Odsuzující zásah NATO v Srbsko v roce 1999
- Odsuzující zásah vedený Američany Irák v roce 2003
- Zaujal pozitivní postoj k Evropská ústava v roce 2005, ale odsoudil selhání tisku poskytnout správnou platformu pro ty, kdo se postavili proti
- V roce 2007 aktivně podporoval kandidáta UDF François Bayrou pro předsednictví
- V roce 2011 byl propuštěn obvinění ze sexuálního útoku na Dominique Strauss-Kahna tak jako un troussage de domestique (doslova svlékání nebo příležitostný, nucený sex se sluhou). Později se omluvil a rezignoval na žurnalistiku.[3][4]
Částečná bibliografie
- "Bože, jak ho nenáviděli!". Telos 44 (léto 1980). New York: Telos Press.
- La guerre civile, Seuil, 1982
- Et si on essayait autre vybral?, Seuil, 1983
- Les Français není hrozivý, Balland, 1987
- Esquisse d'une philosophie du mensonge, Flammarion, 1992
- Tout change parce que rien ne change, Fayard, 1994
- O prend les mêmes et on recommenceGrasset et Fasquelle, 1997
- Les poèmes politiques, Fayard, 1998
- Tout était faux, Fayard, 1998
- Demain la révolution, Flammarion, 1999
- Prohlídka syna Chacun, Stock, 2000
- Complot contre la Démocratie, Denoël, 2000
- La pensée jedinečná, Fayard, 2000
- Le retour de terre de Djid Andrew; Critique de la raison capitaliste, Fayard, 2000
- Victor Hugo un révolutionnaire; L'extraordinaire Metamorphose, Fayard 2001
- Moi, l'Autre et le loup, Fayard, 2001
- Les Rebelles, ceux et celles qui ont dit non, Plon, 2001
- Ce que Marianne en pense, edice des Mille et une nuits, 2002
- Le camp de la guerre, Critique de la déraison nečisté, Fayard, 2004
- Nesprávný slovník, Plon, 2005
- Comme deux frères - mémoire et visions croisées (avec Axel Kahn ), Sklad, 2006
- Les bullocrates, Fayard, 2006
Reference
- ^ „Biographie de Jean-François Kahn“ (francouzsky). Citováno 2007-10-29. Životopis publikovaný na evene.fr
- ^ „Comme deux frères“ (francouzsky). Citováno 2007-10-29. Souhrn knihy publikovaný na evene.fr
- ^ Doucet, David (19. května 2011). „L'affaire DSK, un" troussage de domestique "? Kahn s'excuse". L'Express. Citováno 21. května 2011.
- ^ Lichfield, John (23. května 2011). „Hněv feministů na šovinismus Strauss-Kahnovy aféry“. Nezávislý. Londýn. Citováno 27. května 2011.
