Jane H. Hill - Jane H. Hill
Jane Hassler Hill | |
---|---|
narozený | Frances Jane Hassler 27. října 1939 Berkeley, Kalifornie, USA |
Zemřel | 2. listopadu 2018 Tucson, Arizona, USA | (ve věku 79)
Vzdělání | B.A., UC Berkeley, 1960; Ph.D, UCLA, 1966. |
obsazení | Profesor |
Zaměstnavatel |
|
Známý jako |
|
Pozoruhodná práce |
|
Manžel (y) | Kenneth C. Hill |
Vyznamenání | Prezident, Americká antropologická asociace (1997–1999) |
Frances Jane Hassler Hill (27. října 1939 - 2. listopadu 2018) byl Američan antropolog a lingvista který intenzivně pracoval s indiánskými jazyky USA Uto-aztécká jazyková rodina a antropologická lingvistika severoamerických komunit.[1]
Časný život a kariéra
Hill se narodil Frances Jane Hassler v Berkeley, Kalifornie Geraldovi L. Hasslerovi a Mildred E. Mathiasovi 27. října 1939.[2][3] Její rodina se přestěhovala do Binghamton, NY v průběhu druhá světová válka, poté, co se válka skončila na konci 40. let, se vrátila do Kalifornie.[3] V této době byli oba její rodiče ve službě v UCLA: její otec na katedře inženýrství a její matka jako ředitelka botanické zahrady, která nyní nese její jméno (viz Botanická zahrada Mildred E. Mathias ).[3]
Hill zahájila postsekundární vzdělávání v Reed College, kterou navštěvovala dva roky, než přešla do University of California, Berkeley.[3] Přijala ji B.A. z UC Berkeley v roce 1960, poté imatrikulován v UCLA pronásledovat ji Ph.D.[4][3] Tam studovala u vlivných osobností antropologie a lingvistiky včetně Harry Hoijer a William Bright.[2] Potkala svého manžela Kennetha C. Hilla v Hoijerově domě historická lingvistika samozřejmě v roce 1961.[3] The Hills se vzali v roce 1962 a ve stejném roce měli první ze tří dětí.[3] Jane dokončila disertační práci v roce 1966.[4][2][3] The Hills pak se stěhoval do Ann Arbor, MI, kde Kenneth pracoval na katedře lingvistiky na Michiganská univerzita.[3] Jane pracovala v Wayne State University na katedře antropologie v letech 1968–1983, případně se stal vedoucím katedry.[3][4] Vzala volno v letech 1974–1975, stejně jako Kenneth, a tentokrát využili k zahájení prací Nahuatl.[3] V roce 1983 se přestěhovala do Tucson, AZ pracovat v University of Arizona jako profesor antropologie a lingvistiky.[3] Zatímco na univerzitě, Hill obdržel ocenění od Americká akademie umění a věd, Americká asociace pro rozvoj vědy, Nadace Wenner-Gren a Americká antropologická asociace.[5][3] V letech 1997–1999 působila jako prezidentka Americká antropologická asociace.[5][6] Kolem tentokrát Hill také úspěšně prosazoval program na University of Arizona to by umožnilo společný Ph.D. v antropologie a lingvistika, svědectví o jejím vlivu a vášni pro obě disciplíny.[3] V roce 2009 odešla do důchodu jako regentská profesorka Emerita antropologie a lingvistiky na University of Arizona,[5][3] ale až do své smrti pokračovala v práci na různých výzkumných projektech.
Hill publikoval více než 100 článků a kapitol a osm knih,[3] zahrnující mnoho dílčích disciplín lingvistiky a antropologie. Její práce v deskriptivní lingvistika, zaměřený zejména na jazyky, kterými hovoří domorodí Američané, rovněž významně přispěl k diskusím o jazykové politice a jazykovém ohrožení.[5] Přispívala na pole lingvistická antropologie a socio-lingvistika, zkoumá použití Falešná španělština a křižovatky jazyka, kultury, identity a moci.[5] Ačkoli Hillova intelektuální činnost byla různorodá, všichni ztělesňovali její samozvaný závazek k lingvistickým a antropologickým studiím, které mají skutečný dopad na porozumění lidem jazykům a na lidi, kteří nimi mluví.[5]
Indiánské jazyky
Hillova práce s domorodými americkými jazyky začala její disertační prací zaměřenou na Jazyk Cupeño,[7] člen jazykové rodiny Uto-Aztecan mluvený v jižní Kalifornii. Hill prováděl terénní práce Cupeño v letech 1962 a 1963 a napsala svou disertační práci na Cupeño, ale A Grammar of Cupeño byla zveřejněna až v roce 2005.[7] Gramatika používá data získaná z Roscinda Nolasquez, poslední žijící řečník Cupeño, jakož i poznámky z terénu od jiných lingvistů, kteří jazyk dříve studovali.[7] Po Cupeño Hill nadále pracoval na domorodých amerických jazycích, zejména těch, kterým hrozilo vyhynutí. Spolupracovala například s Ofelia Zepeda na Jazyk Tohono O'odham a její manžel Kenneth C. Hill na Nahuatl / Mexicano jazyk (viz Seznam publikací).
Kromě popisu gramatika a struktura těchto jazyků, Hill také zkoumal jejich historii a sociopolitické souvislosti.[5] K těmto jazykům ji zpočátku přitahovalo jejich nebezpečí zánik a touha pomáhat při jejich zachování zdokumentováním jejich gramatiky a slovní zásoby. Hill později rozšířila svou práci dál deskriptivní lingvistika analyzovat sociolingvistické používání těchto jazyků, jakož i způsoby, jak jim rozumějí lidé mimo jejich jazykovou komunitu.[5] Vznesla důležité otázky týkající se způsobu, jakým se tito zastávají ohrožené jazyky hovořit o jazycích a lidech, kteří nimi mluví, a o tom, jak může jejich rétorika „neúmyslně podkopat [jejich] cíle advokacie“.[8]
Lingvistická antropologie a sociolingvistika
Mimo původních jazyků se Hillova další díla často zaměřovala na každodenní používání jazyka v americké společnosti. Velká část této práce zkoumala cestu Bílí Američané používat jazyk k nenápadnému zachování moci a kontroly.[9] Hillova kniha Jazyk, rasa a bílý veřejný prostor a její článek „Každodenní jazyk bílého rasismu“ pojednává o tom, jak Bílí Američané k označení ostatních používejte rasové nadávky, jazykové přivlastnění a další rétorické techniky etnolingvistické skupiny jako neuspořádaný a implikovat standard bělost.[9] Tato díla a další autori Hill zkoumají, jak lze jazykem získat sociální nebo politický kapitál, často tím, že ostatním brání v jeho získání.[5]
Hill je klíčovým příspěvkem k diskusi o jazyce a rasismu je její analýza Falešná španělština, kde bílá Jednojazyčný Angličtí mluvčí používají přednastavené, často gramaticky nesprávné španělské fráze.[5] Příklady Falešná španělština zahrnout Arnold Schwarzenegger slavná linie ve filmu Terminátor: "Hasta la vista, zlato „, který je vyvolán v názvu publikace Hilla z roku 1993„ Hasta la vista baby: Anglo Spanish in the Americký jihozápad Hill si všiml nesouladu mezi tímto jazykovým chováním a sociálním podnebím jednojazyčná jazyková politika a vzdělání a protiimigrantský sentiment. Došla k závěru, že Falešná španělština, i když je zdánlivě neškodný, je zvyklý „indexovat a reprodukovat hluboké předsudky proti Mexičané a španělsky hovořící “.[5] Výzkum v oblasti Falešná španělština pokračovali Hill, Jennifer Roth-Gordon, Rusty Barrett a Lauren Mason Carriss. Základní teorie byla rozšířena o Mock Asian, Mock Ebonics a další.[5]
Hill sociolingvistické práce není omezena na Angličtina reproduktory a funguje jako Mluvení Mexicano: Dynamika synkretického jazyka ve středním Mexiku (spoluautor s manželem Kennethem C. Hillem) a „Hlasy Dona Gabriela: Odpovědnost a já v moderní Mexicano narativní "se zabývají podobnými tématy v kontextu Nahuatl / Mexicano.
Hill je rozsáhlá práce na ohrožené jazyky, stejně jako její široké zájmy napříč oblastmi lingvistiky a antropologie vyvolaly srovnání s Franz Boas, jedna z nejvýznamnějších osobností v lingvistická antropologie.[10] V roce 2009, Hill dostal Franz Boas Ocenění Americká antropologická asociace,[5] a její práce byla opakovaně citována v publikaci „Boasian Legacies in Linguistic Anthropology: A Centenary Review of 2011“, kterou vydal Christopher Ball Americký antropolog v roce 2012.[10]
Profesionální úspěchy a ocenění
Titul / vyznamenání | Organizace | Rok |
---|---|---|
Chlapík[5] | Americká akademie umění a věd | 1998 |
Chlapík[5] | Americká asociace pro rozvoj vědy | ? |
Prezident[5] | Americká antropologická asociace | 1997–1999 |
Prezident[3] | Společnost pro lingvistickou antropologii | 1993–1995[11] |
Prezident[3] | Společnost pro studium domorodých jazyků Americas | 2001[12] |
Medaile Vikingského fondu v antropologii[5][13] | Wenner-Gren Foundation | 2004 |
Cena Franze Boase[5][14] | Americká antropologická asociace | 2009 |
Chlapík[3] | Královský antropologický ústav | ? |
Chlapík[3] | Linguistic Society of America | 2013 |
Seznam publikací
Deskriptivní lingvistika
- „Pravidlo pokukování v Cupeñu.“ Jazykový dotaz (1970): 534–539.
- (s Roscindou Nolasquezovou) Mulu'wetam: první lidé: Cupeño orální historie a jazyk. Banning, Kalifornie: Malki Museum Press, 1973.
- (s Kennethem C. Hillem) „Čestné použití v moderním Nahuatlu: vyjádření sociální vzdálenosti a respektu v Nahuatlu v oblasti sopky Malinche.“ Jazyk (1978): 123–155.
- (s Kennethem C. Hillem) „Smíšená gramatika, puristická gramatika a jazykové postoje v moderním Nahuatlu.“ Jazyk ve společnosti 9.03 (1980): 321–348.
- (s Kennethem C. Hillem). Mluvící Mexicano: Dynamika synkretického jazyka ve středním Mexiku. University of Arizona Press, 1986.
- „Květinový svět starého Uto-Aztékana.“ Journal of Anthropological Research 48.2 (1992): 117–144.
- (s Ofelií Zepedovou) „Odvozená slova v Tohonovi O'odhamovi.“ International Journal of American Linguistics 58.4 (1992): 355–404.
- „Dnes neexistuje žádný respekt: nostalgie,„ respekt “a opoziční diskurz v jazykové ideologii Mexicano (Nahuatl)"In Language Ideologies: Practice and Theory. BB Schieffelin, KA Woolard a PV Kroskrity eds." (1998): 68–86.
- (s Ofelií Zepedovou) „Tohono O'odham (Papago) množného čísla.“ Antropologická lingvistika (1998): 1–42.
- (s Ofelií Zepedovou) „Jazyk, pohlaví a biologie: Plicní ingresivní proud vzduchu v řeči žen Tohono O'odhamové.“ Jihozápadní lingvistický časopis 18 (1999): 15–40.
- (s José Luis Moctezuma, eds.). Avances y balances de lenguas yutoaztecas. Homenaje a Wick R. Miller. México, Instituto Nacional de Antropología e Historia, 2001.
- „Proto-Uto-Aztecan: Komunita kultivujících ve středním Mexiku?“ Americký antropolog 103.4 (2001): 913–934.
- „Směrem k jazykové prehistorii jihozápadu:„ Azteco-Tanoan “a příchod pěstování kukuřice.“ Journal of Anthropological Research 58.4 (2002): 457–475.
- A Grammar of Cupeño. Sv. 136. University of California Press, 2005.
- „Northern Uto-Aztecan and Kiowa-Tanoan: Evidence of contact between the proto-languages ?.“ International Journal of American Linguistics 74.2 (2008): 155–188.
Sociolingvistika a lingvistická antropologie
- Zahraniční přízvuk, osvojování jazyka a mozková dominance byly znovu navštíveny. “ Výuka jazyků 20.2 (1970): 237–248.
- „Na evolučních základech jazyka.“ Americký antropolog 74.3 (1972): 308–317.
- „Možné teorie kontinuity jazyka.“ Jazyk (1974): 134–150.
- „Lidoopi a jazyk.“ Výroční přehled antropologie 7.1 (1978): 89–112.
- „Jazykové kontaktní systémy a lidské adaptace.“ Journal of Anthropological Research 34.1 (1978): 1–26.
- „Recenze: Jazyk a učení: Debata mezi Jeanem Piagetem a Noamem Chomským, autor Massimo Piattelli-Palmarini.“ Jazyk 57.4 (1981): 948–953.
- „Jazyková smrt v Uto-Aztecanu.“ International Journal of American Linguistics 49.3 (1983): 258–276.
- „Gramatika vědomí a vědomí gramatiky.“ Americký etnolog 12.4 (1985): 725–737.
- „Znovuobjevení antropologie jazyka.“ Kulturní antropologie 1.1 (1986): 89–102.
- „Jazyk, kultura a světový názor.“ Lingvistika: Cambridge Survey 4 (1989): 14–37.
- (s Ofelií Zepedovou) „Stav indiánských jazyků ve Spojených státech.“ Diogeny 39.153 (1991): 45–65.
- (s Brucem Mannheimem). „Jazyk a světový názor.“ Výroční přehled antropologie 21.1 (1992): 381–404.
- „Hasta la vista, zlato: Anglo španělština na americkém jihozápadě.“ Kritika antropologie, 13.2 (1993): 145–176.
- „Je to opravdu„ žádný problém “? Nevyžádaná španělština a anglo rasismus?“ Texaské jazykové fórum. No. 33. University of Texas, Department of Linguistics, 1993.
- (s Judith T. Irvine). Odpovědnost a důkazy v ústním projevu. Č. 15. Cambridge University Press, 1993.
- „Struktura a procvičování jazykových posunů.“ v Progrese a regrese v jazyce: Sociokulturní, neuropsychologické a lingvistické perspektivy, edice Hyltenstam a Viberg. (1993): 68–93.
- „Špinavá španělština, skrytý rasismus a (děravá) hranice mezi veřejnou a soukromou sférou.“ Pragmatici 5.2 (1995): 197–212.
- „Hlasy Dona Gabriela: Odpovědnost a já v moderním příběhu Mexicano.“ v Dialogický vznik kultury. Dennis Tedlock a Bruce Mannheim, eds. Urbana: University of Illinois Press, 1995. 97–147.
- „Jazyky na zemi: směrem k antropologické dialektologii.“ (Přednáška 21. března 1996).
- „Jazyk, rasa a bílý veřejný prostor.“ Americký antropolog 100.3 (1998): 680–689.
- „Styling lokálně, styling globálně: Co to znamená?“ Journal of Sociolinguistics 3.4 (1999): 542–556.
- „Synkretismus.“ Journal of Linguistic Anthropology 9.1/2 (1999): 244–246.
- „„ Odborná rétorika “prosazující ohrožené jazyky: Kdo poslouchá a co slyší?“ Journal of Linguistic Anthropology 12.2 (2002): 119–133.
- „Hledání kultury v příběhu.“ Hledání kultury v Talk. Palgrave Macmillan USA, 2005. 157–202.
- „Intertextualita jako zdroj a důkaz nepřímých indexových významů.“ Journal of Linguistic Anthropology 15.1 (2005): 113–124.
- „Etnografie jazyka a jazyková dokumentace.“ Základy jazykové dokumentace. (2006): 113–128.
- Každodenní jazyk bílého rasismu. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2008.
Reference
- ^ „In Memoriam: Jane Hill“. Linguistic Society of America. Citováno 8. listopadu 2018.
- ^ A b C O'Neill, S. (01.01.2006). Brown, Keith (ed.). Encyklopedie jazyka a lingvistiky (druhé vydání). Oxford: Elsevier. 301–302. doi:10.1016 / B0-08-044854-2 / 04977-4. ISBN 978-0-08-044854-1.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t Bischoff, Shannon T .; Cole, Deborah; Fountain, Amy V .; Miyashita, Mizuki, eds. (2013). Persistence jazyka: Konstruování a konfrontace minulosti a současnosti v hlasech Jane H. Hill. Philadelphia, PA: John Benjamins Publishing Company.
- ^ A b C Hill, Jane H .; Hill, Kenneth C. (1986). Mluvící Mexicano: Dynamika synkretického jazyka ve středním Mexiku. Tucson, AZ: University of Arizona Press.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r Roth-Gordon, Jennifer; Mendoza-Denton, Norma (2011). „Úvod: Několik hlasů Jane Hill“. Journal of Linguistic Anthropology. 21 (2): 157–165. doi:10.1111 / j.1548-1395.2011.01103.x.
- ^ Darnell, Regna a Frederic Wright Gleach. Oslava století Americké antropologické asociace: prezidentské portréty, U of Nebraska Press, 2002 ISBN 978-0-8032-1720-1, 9780803217201. 297–300.
- ^ A b C Hill, Jane H. (2005). A Grammar of Cupeño. University of California Press.
- ^ Hill, Jane H. (01.01.2002). ""Odborná rétorika „Advokacie pro ohrožené jazyky: kdo poslouchá a co slyší?“. Journal of Linguistic Anthropology. 12 (2): 119–133. doi:10.1525 / jlin.2002.12.2.119. JSTOR 43104007.
- ^ A b Freire Mora, Juan A. (2011). „Recenze: Každodenní jazyk bílého rasismu“. Antropologie a vzdělávání čtvrtletně. 42 (3): 300–301. doi:10.1111 / j.1548-1492.2011.01135.x.
- ^ A b Ball, Christopher (2012). „Boasian Legacies in Linguistic Anthropology: A Centenary Review of 2011“. Americký antropolog. 114 (2): 203–216. doi:10.1111 / j.1548-1433.2012.01419.x.
- ^ „Důstojníci“. Společnost pro lingvistickou antropologii. 2007-09-24. Citováno 2017-04-14.
- ^ "Výkonný výbor". SSILA. 2014-03-30. Citováno 2017-04-14.
- ^ „Antropolog získává prestižní medaili Vikingského fondu“. UANews. Citováno 2017-03-16.
- ^ „Jane Hill obdrží cenu Franze Boase za rok 2009 | Škola antropologie“. antropologie.arizona.edu. Citováno 2017-03-16.