Jan Gralewski - Jan Gralewski

Pasová fotografie, Jan Gralewski, kolem roku 1943

Jan Gralewski (3. března 1912 - 4. července 1943) byl polský filozof, esejista a voják. Člen polského odboje (Domácí armáda ) během druhé světové války zemřel v kontroverzní 1943 Gibraltar B-24 srážka.

Život

Gralewski se narodil 3. března 1912 ve Varšavě.[1] Vystudoval Varšavská univerzita katedra filozofie, kde studoval Władysław Tatarkiewicz.[2][3] Zkoumal témata související s filozofií a literární teorií,[4] publikování několika článků a esejů na tato témata ještě před absolvováním univerzity.[5] Před druhou světovou válkou vydal několik esejů v Arkady a Życie Sztuki.[6] Během války pokračoval v psaní a publikování a současně se připojil Polský odpor (ZWZ, Domácí armáda ) kde se stal kurýrem cestujícím mezi okupované Polsko a Polská exilová vláda na západě.[3][6] Byl také zapojen do iniciativy podzemního vzdělávání.[3] V roce 1942 se oženil s básníkem a učencem Alicja Iwańska, pak také člen odporu.[7]

Smrt a vzpomínka

Dne 4. Července 1943 Gralewski s největší pravděpodobností zemřel v 1943 Gibraltar B-24 srážka společně s polským předsedou vlády a vrchním velitelem, Władysław Sikorski.[3][6] V důsledku kontroverze kolem Sikorského smrti,[8] některé konspirační teorie obklopující tento incident vyvolaly otázky týkající se role a osudu Gralewského v tomto incidentu, s návrhy historiků Dariusz Baliszewski a Tadeusz Kisielewski [pl ] že mohl být zastřelen vrahem a zemřel na pevnině, ne při srážce s letadlem, a že vrah vstoupil do letadla jako jeho dvojník. Jeho manželka, která se po válce stala sociologkou ve Spojených státech, napsala ve své knize z roku 1987 o svém přesvědčení, že byl zavražděn jako součást atentátu. Niezdemobilizowani. V pozdních 2000s a brzy 2010s polský Ústav národní paměti zvažoval exhumaci Gralewského těla, aby se touto otázkou zabýval, ale nakonec se rozhodl proti.[7][9][10][11][12][13][14]

Válečný deník Gralewského a jeho manželky byl vydán v roce 1982 v Polsku jako Wojenne odcinki. Warszawa 1940–1943.[15]

Reference

  1. ^ Przeglad Filozoficzny. 1939. str. 347.
  2. ^ Andrzej Trzebiński (2001). Pamiętnik. Iskry. p. 266. ISBN  978-83-207-1679-5.
  3. ^ A b C d Heller, Michał (1997). „wiadectwo Pokolenia Wojny [Recenzja] Próg Istnienia, (Red. :) J. Jadacki, B. Markiewicz, Zdziesitkowane Pokolenie, 1995, Dzie lo Niedokoczone“. Zagadnienia Filozoficzne W Nauce. 21.
  4. ^ Dialog a univerzalismus. Varšavská univerzita, Centrum univerzalismu. 2004. s. 42.
  5. ^ Władysław Konopczyński (1960). Polski słownik biograficzny. Nakł. Polskiej Akademii Umiejętności. p. 840.
  6. ^ A b C Wojciech Wasiutyński (1996). Prawą stroną labiryntu: fragmenty wspomnień. Vnějšek p. 116. ISBN  978-83-86029-35-8.
  7. ^ A b Kaczorowska, Katarzyna (30. 9. 2016). „Alicja Iwańska i Jan Gralewski. Wojenna miłość, którą przerwała katastrofa“. Polska Times (v polštině). Citováno 2019-06-24.
  8. ^ Čtvrtletní ekonomický přehled Polska. Ekonomická zpravodajská jednotka. 1984. str. 17. Zda Sikorského smrt byla či nebyla nehoda, zůstává předmětem velké polemiky.
  9. ^ Węgłowski, Adam (13. 06. 2012). „Ostatnia misja kuriera“. Soustředit se (v polštině). Citováno 2019-06-24.
  10. ^ „Śledztwo ws. Śmierci gen. Sikorskiego: prokuratorzy IPN umorzyli sprawę, ale przeoczyli dowody? Jaką rolę w postępowaniu odegrał Maciej Lasek?“. wpolityce.pl. Citováno 2019-06-24.
  11. ^ „Tajemnica katastrofy w Gibraltarze“. PolskieRadio.pl. Citováno 2019-06-24.
  12. ^ Baliszewski, Dariusz (04.07.2008). "" Polski zdrajca zabił gen. Władysława Sikorskiego! "". Polska Times (v polštině). Citováno 2019-06-24.
  13. ^ „Kurier z Polski“. www.newsweek.pl (v polštině). Citováno 2019-06-24.
  14. ^ Baliszewski, Dariusz (28. 12. 2008). „Ludzie z cienia“. WPROST.pl (v polštině). Citováno 2019-06-24.
  15. ^ „Iwańska Alicja - Encyklopedia PWN - źródło wiarygodnej i rzetelnej wiedzy“. encyklopedie.pwn.pl (v polštině). Citováno 2019-06-27.