Ja, må han (hon) leva - Ja, må han (hon) leva

Příklad A: „Ja, må han (hon) leva“, jak je vytištěno v zpěvníku „Gula visboken“, 1953.[1]O tomto zvukuPoslouchat! (Pomoc ·informace )
Příklad B: „Ja, må han (hon) leva“, jak se zpívá v poslední době. O tomto zvukuPoslouchat! (Pomoc ·informace )
Příklad C: „Venus Minerva“, Fredmanova píseň č. 12 s textem Carl Michael Bellman.[2][3] O tomto zvukuPoslouchat! (Pomoc ·informace )
Příklad D: „Portugalsko, Spanjen“, Fredmanova píseň č. 11 s textem Carla Michaela Bellmana.[4][5] O tomto zvukuPoslouchat! (Pomoc ·informace )

Ja, må han (hon) leva (Ano, může žít) je švédská narozeninová píseň. Pochází z 18. století, ale jeho použití, texty i melodie se v průběhu let měnily. Je to píseň, kterou zná „každý Švéd“, a proto je zřídka vytištěna v zpěvnících. Texty i melodie jsou neznámého původu.[6]Má podobnou melodii jako holandská narozeninová píseň „Lang zal hij leven“[7] a pravděpodobně holandsky přeložená indonéská narozeninová píseň „Panjang Umurnya“ [8]

Hudba

James Massengale uvádí, že melodie je běžné formy 18. století, kterou používají oba Mozart a Haydn, a proto byl dobře známý v Rakousko na konci 18. století.[9]

Carl Michael Bellman používá melodii v různých tvarech pro tři různé písně. Fredmanova píseň Ne. 11 („Portugalsko, Spanjen“) má podobu světla 3/8 Contra tanec zatímco ne. 12 („Venus Minerva“) je ustálený pochod ve 4/4. Tato melodie se používá také v písni „Högtid beredes och Ganymedes“.[9][10]

V Německu byla melodie publikována v roce 1877 v zpěvníku pro střední školy se slovy „Hoch soll er leben“.[11] V Nizozemsku se k narozeninám používá píseň „Lang zal hij leven“. Tři první pruhy těchto písní se rovná „Ja må han leva“.[12]

Text

Tři písně Bellmana obsahují všechna slova týkající se pití a hodování. Svatební píseň „Brudgum och bruden vilka i skruden“ zveřejněná v a velký list papíru kolem roku 1800 se uvádí, že je zpívána na melodii „Venus Minerva“.[9]

Švédská armáda spásy publikoval v Stridsropet (The War Cry ) v roce 1884 hymnus „Jesus allena mitt hjärta skall äga“ („Ježíš sám bude vlastnit mé srdce“) na melodii „Venus Minerva“.[13]

Poprvé se píseň s textem „Ja må han leva“ objeví ve studentském zpěvníku v roce 1914,[14] poté použit jako píseň na pití a první potvrzení použití písně jako narozeninové písně je až kolem roku 1940.[15] V důsledku toho byla píseň používána hlavně jako píseň na pití v průběhu 19. století, ale od roku 1940 hlavně jako narozeninová píseň.[16]

Reference

Poznámky
  1. ^ Ralf, s. 206
  2. ^ Bellman 1, s. 38
  3. ^ Bellman 2, s. 21
  4. ^ Bellman 1, s. 36
  5. ^ Bellman 2, s. 20
  6. ^ Danielson, s. 7, 16
  7. ^ „Lang zal hij leven“ (v holandštině). www.kinderliedjes.overtuin.net/. Archivovány od originál dne 11. března 2012. Citováno 11. dubna 2013.
  8. ^ „Panjang Umurnya“. www.mamalisa.com. Citováno 9. března 2017.
  9. ^ A b C Danielson, s. 8
  10. ^ Bellman, Carl Michael; Völschow Carl Matthias von (1814). CM. Bellmans Skaldestycken, efter C.M. Völschows rukopis första gången utgifna. Tvenne Delar. Stockholm. Hos Strinnholm och Häggström. = 1-2. 1814. = (ve švédštině). Stockholm.
  11. ^ Danielson, s. 11
  12. ^ „Lang zal hij leven“ (v holandštině). www.kinderliedjes.overtuin.net/. Archivovány od originál dne 11. března 2012. Citováno 11. dubna 2013.
  13. ^ Danielson, s. 9
  14. ^ Knut Sigurd Stenbäck; Ragnar Hollmérus; Fritiof Freudenthal, eds. (1914). Nylänningarnas sångbok. Nyländska afdelningen.
  15. ^ Danielson, s. 15
  16. ^ Danielson, str. 15-16
Tištěné zdroje
  • Bellman, Carl Michael (1992). Fredmans sånger: text- och melodihistorisk utgåva med musiken i reproduktion efter originaltrycket. 1, text (ve švédštině). Hillbom Gunnar, Massengale James Rhea. Stockholm: Norstedt i samarbete med Bellmanssällskapet. ISBN  91-1-919452-8.
  • Bellman, Carl Michael (1992). Fredmans sånger: text- och melodihistorisk utgåva med musiken i reproduktion efter originaltrycket. 2, Musik och kommentarer (ve švédštině). Hillbom Gunnar, Massengale James Rhea. Stockholm: Norstedt i samarbete med Bellmanssällskapet. ISBN  91-1-919462-5.
  • Eva Danielson (1995). Eva Danielson (ed.). „Ja må han leva“. Noterat (ve švédštině). Stockholm: Svenskt visarkiv (7).
  • Ralf Klas; Nilsson Tage, vyd. (1953). Gula visboken. När-Var-Hur-serien, 99-0106773-1 (ve švédštině). Stockholm: Fórum.

Viz také