J.J. Beijnes - J.J. Beijnes

Johannes Jacobus Beijnes 1814-1888

Johannes Jacobusnebo J.J. Beijnes (Haarlem,1814 – Haarlem, 1888) byl nizozemský podnikatel a podnikatel, který byl spolu se svým bratrem Antoniem Johannesem (A.J.) Beijnesem připočítán k pěstování továrny v Haarlemu Beijnes do mezinárodního výrobce vlaků a tramvají.

Životopis

Omnibus postavený pro amsterdamský Omnibus Maatschappij v roce 1883

Byl synem J.J. Beijnes starší, který měl za kočárem obchod St. Bavochurch na Riviervischmarkt v Haarlemu. On i jeho bratr šli pracovat pro svého otce, ačkoli mladý A.J. se stal nezávislým Kovář v Grote Houtstraat na čísle 179.[1] V roce 1853 byly obě společnosti sloučeny a v roce 1858 byl název společnosti změněn na Fabriek van Rijtuigen en Spoorwagens J.J. Beijnes když přestěhovali prostory do dnešní Stationsplein v Haarlemu, aby mohli sloužit svému největšímu zákazníkovi, Hollandsche IJzeren Spoorweg-Maatschappij (HIJSM).[1] Opravovat vlaky na kolejích mezi Haarlem a Amsterdam, HIJSM převzal služby Fabriek van Rijtuigen en Spoorwagens J.J. Beijnes v Haarlemu jako jediný dodavatel. The lokomotiva motory byly dovezeny, ale všechny vozy byly postaveny Beijnesem. Společnost rostla tak rychle, že v roce 1891 pomohl HIJSM za pomoci sociálního aktivisty Daniel de Clercq, zahájila společnost Haarlem De Ambachtsschool sjednotit různé snahy města o zahájení a odborná škola v Haarlemu, aby uspokojili svou potřebu pracovníků v rozvíjejícím se podnikání s vlakovými vozy.[2]

The J.J. Továrna na přepravu Beijnes byla v provozu 125 let od roku 1838 do roku 1963 a vyráběla a obsluhovala koňské povozy (omnibusy), tramvaje a vlaky se sídlem v Stationsplein v Haarlemu v Nizozemsku. Dnes je tato země využívána jako autobusové nádraží naproti Haarlem nádraží, a zbývá jen sportovní hala a parkovací garáž s názvem Beijnes.

Reference

  1. ^ A b „Beijnes: een eeuw van arbeid: 1838 - 1. listopadu - 1938“; Henri Asselberghs s barevnými deskami od Hermana Heijenbroeka a kresby od Hermana Moerkerka; Impressum Haarlem: Spaarnestad, 1938
  2. ^ Deugd boven geweld, Een geschiedenis van Haarlem, 1245-1995, editoval Gineke van der Ree-Scholtens, 1995, ISBN  90-6550-504-0, str. 555