Ivan Mackerle - Ivan Mackerle

Ivan Mackerle
Ivan Macherle.jpg
narozený
Ivan Mackerle

Březen 1942
Plzeň, Protektorát Čechy a Morava
Zemřel3. ledna 2013 (ve věku 70)
Praha
Aktivní roky40
Manžel (y)Ivona Paličková
DětiDanny Mackerle
Rodiče)Otče, Julius Mackerle

Ivan Mackerle (Březen 1942 - 3. ledna 2013) byl Čech kryptozoolog, autor, konstruktér a průzkumník.[1] Organizoval expedice za účelem hledání Lochnesská příšera z Skotsko, Tasmánský tygr v Austrálie a sloní pták v Madagaskar.[2] Nejvýznamnější byl jeho průzkum Mongolský červ smrti V letech 1990, 1992 a 2004 podnikl tři cesty do Mongolska.[2][3] Byl autorem mnoha knih a publikací a od roku 1998 do roku 2002 byl šéfredaktorem českého paranormálního časopisu Fantastická fakta (Fantastická fakta).

Časný život

Mackerle se narodil v Plzeň, v Československo, syn automobilového konstruktéra.[1][4] Když mu byly tři roky, rodina se přestěhovala do Kopřivnice v Morava. Dětství prožil v Plzeň na západě Čechy.[2] Už od mladého věku si získal fascinaci legendárními tvory, zvláště pak Mongolský červ smrti (Allghoi khorkhoi) a rozsáhle četl dobrodružné knihy od Jaroslav Foglar a dětské časopisy Vpred a Junak, nelegální čtecí materiál za komunistického Československa v té době.[4] Dalšími autory, kteří ho ovlivnili, byli Rusové paleontolog a autor sci-fi Ivan Jefremov, a také Charles Fort, americký vyšetřovatel „nevysvětlených“, který byl přezdíván „patron klik“.[2]

Mackerle se přestěhoval do Prahy ve věku 16 let, kde navštěvoval České vysoké učení technické v Praze, studoval strojírenství a už se naučil hodně o zoologii a elektronice.[4] Po absolutoriu pracoval Mackerle jako designér a předtím, než se rozhodl začít pracovat, byl ředitelem automobilové firmy kryptozoologie vážněji.[4]

Kariéra

S bývalým kolegou Michalem Brumlikem začal vyšetřovat údajně strašidelné hrady po celém Československu.[4] Pro své expedice koupil německý obojživelný džíp ( Volkswagen 166 Schwimmwagen ) pocházející z druhá světová válka a upravil jej tak, aby vyhovoval jeho práci. Použil toto vozidlo pro své průzkumy v Sedmihradsko, při hledání Hrabě Dracula hrad. V 27 letech vyvinul zvláštní úsilí, aby získal povolení od československé vlády, v té době za Železná opona, jít Skotsko vyšetřovat lochnesská příšera. Při své krátké návštěvě potkal dalšího lochnesského vyšetřovatele, Robert H. Rines, a byl ohromen jeho použitím podvodní fotografie a ultrazvuku.[2] V 80. letech si získal v Československu reputaci přednášek a audiovizuálních vystoupení; zvláštní poznámka byla jeho Krásná tajemství naší planety.[4] Prodej jeho populární knihy Cesty za příšerami a dobrodružstvím („Quest for Monsters and Adventure“), kromě přednášek a sloupků v novinách a časopisech, mu pomohl sehnat finanční prostředky.[2]

Výklad Mongolský červ smrti

V roce 1989 stál Mackerle Václavské náměstí se svým přítelem Jiřím Skupienem, který se zúčastnil velké demonstrace během Sametová revoluce, a hovořili o své touze jít do Mongolska; následující rok v roce 1990 podnikl první cestu do Mongolska.[3] Jeho tým zahájil osmitýdenní pátrání po velkém smrtelném tmavočerveném tvorovi podobném červu, o kterém se věřilo, že v něm žije Poušť Gobi mongolský červ smrti. Mackerle věřil, že to připomíná amphisbaenian z Jižní Amerika. Popsal zvíře ze zpráv z druhé ruky jako a

„Klobásový červ přes půl metru (20 palců) dlouhý a silný jako mužská paže, připomínající střevo dobytka. Ocas je krátký, jako by byl uříznut, ale ne zúžen. řekni jeho hlavu od ocasu, protože nemá žádné viditelné oči, nosní dírky ani ústa. Jeho barva je tmavě červená, jako krev nebo salám ... “[5]

Předpokládal, že červ vytáhl svůj jed z goyo a byla schopna způsobit smrtící elektrický šok svým obětem.[6] V roce 1992 podnikl Mackerle druhou osmitýdenní cestu do Mongolska,[6] během kterého byl v buddhistickém klášteře varován, že červ je tvorem „nadpřirozeného zla“ a že při hledání tohoto tvora ohrožuje svůj život. Mackerle si vzpomíná, že měl o červovi živý sen, a uvádí, že se probudil s nevysvětlitelnými krvavými vředy na zádech.[3] Shromáždil dostatek fotografií, záběrů a dat, aby vytvořil dokumentární film o svých cestách do Mongolska, vysílaný v České televizi v roce 1993 jako Záhada písečné příšery.[6]

Mackerleovy expedice zahrnovaly také marné hledání rozkvětů smrti, které se živí člověkem Madagaskar a průzkum potápění mimo mikronéský ostrov při hledání mauzolea platinových rakví.[2] V letech 1998 až 2002 byl šéfredaktorem českého časopisu Fantastická fakta (Fantastická fakta), psaní o podivných jevech a paranormálních jevech.[4] Byl také konzultantem pro produkci televizních seriálů s názvem Záhady a mystéria (Záhady a záhady), v letech 1998 až 2000.[7]

Na začátku roku 2000 trpěl srdečními problémy, ale do roku 2004 se zotavil a koncem léta téhož roku zahájil svoji třetí expedici do Mongolska.[3] Prohledal poušť ultralehkým pilotem Jiřím Zítkou, videokamerou připevněnou k letadlu, ale bezvýsledně.[3] Došel k závěru, že tvor byl pravděpodobně mýtický, výplod představivosti nebo „psychologický problém“, jak se vyjádřil, způsobený extrémním horkem pouště.[3]

Osobní život

Je autorem několika knih a dlouhodobě přispíval do mnoha časopisů včetně časopisu Fortean Times.[4] Ve volném čase se také zajímal o historická vojenská vozidla.[4]

Ve 20 letech se oženil s Ivonou Paličkovou a měli spolu syna Dannyho.[4] Dan se také připojil ke svému otci na mnoha expedicích v obojživelném Schwimmwagenu.[2]

Smrt

Mackerle zemřel dne 3. ledna 2013, po dlouhé nemoci. Přežili ho jeho manželka Ivona a syn Dan.

Bibliografie

Filmy

Mackerle režíroval následující filmy pro televizi:[8]

  • Ivan Mackerle (1992). Záhada písečného netvora [Záhada pískového monstra] (v češtině). Československo.
  • Ivan Mackerle (2000). Tajemná Austrálie [Tajemná Austrálie] (v češtině). Československo.
  • Ivan Mackerle (2002). Ztracené město v Pacifiku [Ztracené město v Pacifiku] (v češtině). Československo.
  • Ivan Mackerle (2006). Plavba do Údolí smrti [Plavba do údolí smrti] (v češtině). Československo.
  • Ivan Mackerle (2007). Tajemná světla z Kumaonu [Tajemná světla Kumaona] (v češtině). Československo.
  • Ivan Mackerle (2007). Skrytá tvář Srí Lanky [Skrytá tvář Srí Lanky] (v češtině). Československo.
  • Ivan Mackerle (2009). Mato Grosso - brána do neznáma [Mato Grosso - brána do neznáma] (v češtině). Československo.
  • Ivan Mackerle. Mongolské záhady [Mongolské tajemství] (v češtině). Československo.

Články

Knihy

  • — (1992). Tajemství pražského Golema [Tajemství pražského Golema] (v češtině). Magnetický lis. ISBN  9788085434163.
  • — (2001). Mongolské záhady [Mongolské tajemství] (v češtině) (1. vyd.). Praha: Ivo Železný. ISBN  9788024021676.
  • — (2005). Cesty za příšerami a dobrodružstvím [Úkoly pro příšery a dobrodružství] (v češtině). Motto. ISBN  9788072462865.
  • — (2011). Návrat nejistý - Po zastavení největších záhad [Nejistý návrat - Po stopách velkých tajemství] (v češtině). ISBN  978-80-7388-480-2.

Reference

  1. ^ A b Shuker, Karl P. N. (1. listopadu 2003). The Beasts, Hide from Man: Seeking the World's Last Undiscovered Animals. Cosimo, Inc. str. 25–45. ISBN  978-1-61640-621-9.
  2. ^ A b C d E F G h Voosen, Paul (16. května 2007). „Ivan Mackerle: Here Be Monsters“. The Prague Post. Archivovány od originál 11. dubna 2012. Citováno 13. května 2013.
  3. ^ A b C d E F Beckwith, Sam. „Rozhovor: Ivan Mackerle“. Pražská televize. Archivovány od originál dne 25. dubna 2013. Citováno 5. května 2013.
  4. ^ A b C d E F G h i j „Ivan Mackerle“. Mackerle.cz. Citováno 5. května 2013.
  5. ^ „Mongolský červ smrti“. Věda o ctnosti. Citováno 5. května 2013.
  6. ^ A b C Newton, Michael (10. září 2009). Skrytá zvířata: Polní průvodce Batsquatch, Chupacabra a další nepolapitelná stvoření. ABC-CLIO. str. 172. ISBN  978-0-313-35906-4. Citováno 5. května 2013.
  7. ^ „Ivan Mackerle: Smrt lovce červů umírá“. Cryptozoo-novinky, Cryptomundo.com. 4. ledna 2013. Citováno 5. května 2013.
  8. ^ Martin Mihula. „Ivan Mackerle“. Česko-slovenská filmová databáze. Mediální skupina POMO. Citováno 14. května 2013.

Další čtení

externí odkazy