Issyk nápis - Issyk inscription

Issyk nápis

Issyk jídlo s nápisem.

Kresba nápisu Issyk.

The Issyk nápis je dosud nerozluštěný text, nalezený v roce 1969 na stříbrné misce v Issyk kurgan v Kazachstánu, datováno přibližně ve 4. století před naším letopočtem. Kontext pohřebních darů naznačuje, že může patřit Saka kmeny.

Popis

Issykův nápis ještě není jistě dešifrován a je pravděpodobně v a Scythian dialekt, který tvoří jeden z mála autochtonní epigrafické stopy tohoto jazyka. Harmatta (1999), s použitím Kharoṣṭhī skript, identifikuje jazyk jako Khotanese Saka dialekt, kterým mluví Kušané, předběžně překládat:^[1]

za (ṃ) -ri ko-la (ṃ) mi (ṃ) -vaṃ vaṃ-va pa-zaṃ pa-na de-ka mi (ṃ) -ri-to // ña-ka mi pa-zaṃ vaṃ-va va-za (ṃ) -na vaṃ.

Na lodi by mělo být uloženo víno z hroznů, tolik přidáno vařené jídlo pro smrtelníka a poté by mělo být přidáno vařené čerstvé máslo.

(Srovnej Nestorův pohár a Duenos nápis pro další starověké nápisy na plavidlech, které se týkají samotné lodi).

Fotografie nápisu

Nápis zblízka, pravá strana

Nápis zblízka, levá strana

Reference

^
Ahmet Kanlidere, in: M. Ocak, H. C. Güzel, C. Oğuz, O. Karatay: Turci: rané věky. Yeni Türkiye 2002, s. 417:
- "Harmatta [Harmatta 1999, s. 411–412] se jeví jako úspěšný při řešení záhady tohoto „neznámého jazyka a abecedy“, která pokrývá široké spektrum, od Alma-Aty po Merva, Dest-i Navura a Ay Hanuma. Podle Harmatty a Fussmana lze abecedu vysledovat až k Karoshtiho abecedě; a jazyk psaný touto abecedou mohl být sakský dialekt, kterým mluvili Kušané. Harmatta, který poznamenává podobnost dopisů s těmi v Orkhon-Yenisey, uvádí, že kvůli některým dopisům [...]. [...]. Fussman uvádí, že tento Nápis je založen na slabikách, a všímá si jeho podobnosti s kharosthiskou abecedou, ale nedokázal ji přečíst. Livsits se ptá, zda tato abeceda, kterou nazývá jako „třetí oficiální abeceda státu Kushan“, je sakská abeceda, či nikoli. [...]. Livsits na druhé straně říká, že kromě abecedy Issyk-kol tato abeceda nesouvisí s abecedou Kharosthi, ale spíše s aramejskou abecedou [...]."

[Kanlidere-1] Ahmet Kanlidere, in: M. Ocak, H. C. Güzel, C. Oğuz, O. Karatay: Turci: rané věky. Yeni Türkiye 2002, s. 417:
"Harmatta [Harmatta 1999, s. 411–412] se jeví jako úspěšný při řešení záhady tohoto „neznámého jazyka a abecedy“, která pokrývá široké spektrum, od Alma-Aty po Merva, Dest-i Navura a Ay Hanuma. Podle Harmatty a Fussmana lze abecedu vysledovat až k Karoshtiho abecedě; a jazyk psaný touto abecedou mohl být sakský dialekt, kterým mluvili Kušané. Harmatta, který poznamenává podobnost dopisů s těmi v Orkhon-Yenisey, uvádí, že kvůli některým dopisům [...]. [...]. Fussman uvádí, že tento Nápis je založen na slabikách, a všímá si jeho podobnosti s kharosthiskou abecedou, ale nedokázal ji přečíst. Livsits se ptá, zda tato abeceda, kterou nazývá jako „třetí oficiální abeceda státu Kushan“, je sakská abeceda, či nikoli. [...]. Livsits na druhé straně říká, že kromě abecedy Issyk-kol tato abeceda nesouvisí s abecedou Kharosthi, ale spíše s aramejskou abecedou [...]."

[2] "Harmatta [Harmatta 1999, s. 411–412] se jeví jako úspěšný při řešení záhady tohoto „neznámého jazyka a abecedy“, která pokrývá široké spektrum, od Alma-Aty po Merva, Dest-i Navura a Ay Hanuma. Podle Harmatty a Fussmana lze abecedu vysledovat až k Karoshtiho abecedě; a jazyk psaný touto abecedou mohl být sakský dialekt, kterým mluvili Kušané. Harmatta, který poznamenává podobnost dopisů s těmi v Orkhon-Yenisey, uvádí, že kvůli některým dopisům [...]. [...]. Fussman uvádí, že tento Nápis je založen na slabikách, a všímá si jeho podobnosti s kharosthiskou abecedou, ale nedokázal ji přečíst. Livsits se ptá, zda tato abeceda, kterou nazývá jako „třetí oficiální abeceda státu Kushan“, je sakská abeceda, či nikoli. [...]. Livsits na druhé straně říká, že kromě abecedy Issyk-kol tato abeceda nesouvisí s abecedou Kharosthi, ale spíše s aramejskou abecedou [...]."

[1]