Issachar Ber Ryback - Issachar Ber Ryback - Wikipedia

Stránka Titel navržená společností Ryback pro knihu pro děti Ve Vald podle Leib Kwitko (Berlín, 1922)
Ilustrace od Rybacka pro knihu Me shlis oys derfar Leib Kwitko (SSSR, 1922)
Pogrom

Issachar Ber Ryback, taky Riback (Іссахар-Бер Рибак; narozen 2. února 1897 v Yelisavetgrad, dnes Kirowohrad, Ukrajina; zemřel 22. prosince 1935 v Paříž ) byl ukrajinsko-francouzský malíř.[1]

Život

Ryback navštěvoval uměleckou školu v Kyjev do roku 1916. Připojil se k progresivní skupině malířů a byl ovlivněn obhájci moderní židovské literatury, jako např David Bergelson a David Hofstein. Malíři Alexander Bogomazov a Alexandra Exter byli v té době v Kyjevě a učili ho v roce 1913. V roce 1916 El Lissitzky a Ryback dostali za úkol vyrobit památníky židovského umění Schtetls z Ukrajina a Bělorusko Když se zúčastnil výstavy židovských obrazů a soch v Praze Moskva na jaře 1917 byla jeho díla zvláště doporučena.

Během Říjnová revoluce v roce 1917 se podílel na několika aktivitách k předefinování avantgardní jidišské kultury, a proto Moskva. Poté, co byl jeho otec zabit Petljura vojáci v Pogromy na Ukrajině uprchl v dubnu 1921 do Kaunas a v říjnu 1921 získal vízum pro Německo. Byl v Berlín až do roku 1924.

Byl členem Listopadová skupina a vystavil své Kubistický obrázky na obou Berlinerova secese a Juryfreien Kunstausstellung.

Ilustroval také tři malé jidišské pohádkové knihy Miriam Margolin. Jeho Shtetl. Mayn Chorever Heym, Gedekniss (Shtetl, Můj zničený domov. Památník) vydal v roce 1923 Schwellen-Verlag. Je to sbírka litografií jeho rodného města, které bylo zničeno pogromy. V té době židovská vzdělávací organizace Svět ORT sídlil v Berlíně a vytvořil design jeho loga.

V roce 1924 se pokusil pracovat v Sovětském svazu zdobením scén v jidišských divadlech.

V roce 1926 emigroval do Paříž a nevrátil se do Ruska.

V roce 1928 měl samostatnou výstavu v „Galerie aux Quatre Chemins“ a v roce 1929 v „Galerie L’Art Contemporain“. Jeho styl malby se obrátil k Expresionistický zbarvení School of Paris v meziválečné období. Následovaly další výstavy v galeriích v Haag, Rotterdam, Brusel a Antverpy. V roce 1935 odcestoval na vernisáž své výstavy v Cambridge. Nedožil se retrospektivní výstava v Paříži pořádaná Georges Wildenstein.

Rybak byl současníkem židovsko-ruských umělců Natan Issajewitsch Altman, Boris Aronson a Marc Chagall, který přenesl židovskou tradici v moderním umění.

Většina děl, které po sobě zanechal, je v Muzeu Ryback v Bat Yam v Izrael, součást komplexu MoBY-Museums of Bat Yam.[2]

Publikace (výběr)

  • Ausstellung. J. Ryback. Buch u. Kunstdruckerei Lutze und Vogt, Berlín 1923.
  • L'ombre du passe. Les Editions Graphiques, Paříž 1932.
  • Leib Kwitko: Ve Vald („Im Wald“), Zeichnungen von Issachar Ryback, Schwellen Verlag, Berlín 1922. V Jiddisch und in deutscher Übersetzung enthalten in: David Bergelson, Lejb Kwitko, Peretz Markisch, Ber Smoliar: Der Galaganer Hahn: jiddische Kinderbücher aus Berlin; jiddisch und deutsch, Aus d. Jidd. übertr. und hrsg. von Andrej Jendrusch, Berlín: Ed. DODO, 2003 ISBN  3-934351-06-9
  • Leib Kwitko: Voigelen („Vögel“), Zeichnungen von Issachar Ryback, Schwellen Verlag, Berlín 1922. V Jiddisch und in deutscher Übersetzung enthalten in: David Bergelson, Lejb Kwitko, Peretz Markisch, Ber Smoliar: Der Galaganer Hahn: jiddische Kinderbücher aus Berlin; jiddisch und deutsch, Aus d. Jidd. übertr. und hrsg. von Andrej Jendrusch, Berlín: Ed. DODO, 2003 ISBN  3-934351-06-9
Synagoga v Dubrouna (1917)

Literatura

  • Salomon Wininger: Große jüdische National-Biographie. Kraus Reprint, Nendeln 1979, ISBN  3-262-01204-1 (Nachdr. D. Ausg. Czernowitz 1925). Pásmo 5, S. 189
  • Vydavatel Ber Ribak: zayn lebn un shafn. Funm Komitet tsu fareybikn dem ondek fun Issesokher Ber Ribak, Paříž 1937
  • Zalmen Reyzen: Ryback Issakhar Ber. V: Lexikon fun der yiddisher literatur, presse un filologie. Kapela 4, zábava Farlag B. Kletskin, Wilna 1929, S. 316–320
  • Raymond Cogniat: I. Ryback. Ėditions L’Amitié Française, Paříž 1934.
  • Karl Schwarz: Židovští umělci 19. a 20. století. New York 1949, S. 203–207
  • Mané-Katz - Issachar Ryback: Připojení. Muzeum Mané-Katz, jaro 1993. Haifa, 1993.[3]
  • KULTUR-LIGE Umělecká avantgarda 10. a 20. let 20. století. 20. prosince 2007 - 20. ledna 2008, Nationales Kunstmuseum der Ukraine

externí odkazy

Média související s Issachar Ber Ryback na Wikimedia Commons

Reference

  1. ^ Vita nach den Angaben bei Výbor a nadace Issachar Ber Ryback
  2. ^ "MoBY: Muzea umění - návštěva". moby.org.il. Citováno 2017-10-17.
  3. ^ Emmanuel Mané-Katz siehe englischsprachige Wikipedia cs: Mane-Katz