Invariantní faktorizace LPDO - Invariant factorization of LPDOs

The faktorizace lineárního parciálního diferenciálního operátoru (LPDO) je důležitou otázkou v teorii integrability, kvůli transformacím Laplace-Darboux,[1] které umožňují konstrukci integrovatelných LPDE. Laplace vyřešil problém faktorizace pro a bivariační hyperbolický operátor druhého řádu (vidět Hyperbolická parciální diferenciální rovnice ), konstrukce dvou Laplaceových invarianty. Každý Laplaceův invariant je explicitní polynomiální podmínka faktorizace; koeficienty tohoto polynomu jsou explicitní funkce koeficientů počátečního LPDO. Polynomiální podmínky faktorizace se nazývají invarianty protože mají stejnou formu pro ekvivalentní (tj. samoadjungované) operátory.

Beals-Kartashova-faktorizace (nazývaný také BK-faktorizace) je konstruktivní postup pro faktorizaci bivariační operátor libovolného pořadí a libovolné formy. Odpovídajícím způsobem mají faktorizační podmínky v tomto případě také polynomiální formu, jsou invarianty a se shodují s Laplaceovými invarianty pro dvojrozměrné hyperbolické operátory druhého řádu. Postup faktorizace je čistě algebraický, počet možných faktorizací závisí na počtu jednoduchých kořenů Charakteristický polynom (také nazývaný symbol) počátečních LPDO a redukovaných LPDO objevujících se v každém faktorizačním kroku. Níže je popsán faktorizační postup pro dvojrozměrný operátor libovolné formy řádu 2 a 3. Explicitní faktorizační vzorce pro operátora řádu najdete v[2] Obecné invarianty jsou definovány v[3] a invariantní formulace Beals-Kartashovovy faktorizace je uvedena v[4]

Beals-Kartashova faktorizace

Provozovatel objednávky 2

Zvažte operátora

s hladkými koeficienty a hledejte faktorizaci

Zapíšeme rovnice výslovně, mít na paměti pravidlo vlevo, odjet složení, tj. to

Pak ve všech případech

kde notace se používá.

Bez ztráty obecnosti, tj. a lze to brát jako 1, Nyní řešení systému 6 rovnic na proměnných

najdete v tři kroky.

V prvním kroku, kořeny a kvadratický polynom musí být nalezeny.

Ve druhém kroku, lineární systém dvě algebraické rovnice musí být vyřešen.

Ve třetím kroku, jedna algebraická podmínka musí být zkontrolováno.

Krok 1.Proměnné

lze najít z prvních tří rovnic,

(Možná) řešení jsou pak funkcemi kořenů kvadratického polynomu:

Nechat být kořenem polynomu pak

Krok 2.Nahrazení výsledků získaných v prvním kroku do dalších dvou rovnic

získá lineární systém dvou algebraických rovnic:

Zvláště, pokud kořen je jednoduchý, tj.

pak tyto

rovnice mají jedinečné řešení:

V tomto kroku pro každý kořen polynomu odpovídající sada koeficientů je vypočítán.

Krok 3.Zkontrolujte podmínku faktorizace (což je poslední z původních 6 rovnic)

zapsané ve známých proměnných a ):

Li

operátor je faktorizovatelná a explicitní forma faktorizačních koeficientů je uveden výše.

Provozovatel objednávky 3

Zvažte operátora

s hladkými koeficienty a hledejte faktorizaci

Podobně jako v případě operátora podmínky faktorizace popisuje následující systém:

s a znovu tj. a výtěžek ve třech krocích:

V prvním kroku, kořeny a kubický polynom

musí být nalezeny. Znovu označuje kořen a první čtyři koeficienty jsou

Ve druhém kroku, lineární systém tři algebraické rovnice je třeba vyřešit:

Ve třetím kroku, dvě algebraické podmínky musí být zkontrolováno.

Provozovatel objednávky

Invariantní formulace

Definice Provozovatelé , se nazývají rovnocenné, pokud existuje transformace měřidla, která přivede jednu k druhé:

BK-faktorizace je pak čistě algebraický postup, který umožňuje výslovně sestrojit faktorizaci libovolného řádu LPDO ve formě

s operátorem prvního řádu kde je libovolný jednoduchý kořen charakteristického polynomu

Faktorizace je možná pro každý jednoduchý kořen iff

pro

pro

pro

a tak dále. Všechny funkce jsou známé funkce, například

a tak dále.

Teorém Všechny funkce

jsou invarianty pod transformacemi měřidla.

Definice Invarianty jsou nazývány generalizované invarianty bivariačního operátora libovolného pořadí.

V konkrétním případě bivariačního hyperbolického operátoru jsou jeho zobecněné invaranty se shodují s Laplaceovými invarianty (vidět Laplaceův invariant ).

Důsledek Pokud operátor je faktorizovatelný, pak jsou také faktorizovatelné aloperátory rovnocenné.

Ekvivalentní operátory lze snadno vypočítat:

a tak dále. Některé příklady jsou uvedeny níže:

Přemístit

Faktorizace operátoru je prvním krokem na cestě řešení odpovídající rovnice. Ale pro řešení potřebujeme že jo faktory a konstrukty BK-faktorizace vlevo, odjet faktory, které lze snadno sestavit. Na druhé straně je existence určitého pravého faktoru LPDO ekvivalentní existenci odpovídajícího levého faktoru přemístit tohoto operátora.

DefiniceProvedení operátoraje definován jakoa totožnostto naznačuje

Nyní jsou koeficienty

se standardní konvencí pro binomické koeficienty v několika proměnných (viz Binomický koeficient ), např. ve dvou proměnných

Zejména pro provozovatele koeficienty jsou

Například operátor

je faktorizovatelný jako

a jeho transpozice je faktorizovatelný pak jako

Viz také

Poznámky

  1. ^ Weiss (1986)
  2. ^ R. Beals, E. Kartashova. Konstruktivní factoring lineárních parciálních diferenciálních operátorů ve dvou proměnných. Teor. Matematika. Phys. 145(2), str. 1510-1523 (2005)
  3. ^ E. Kartashova. Hierarchie zobecněných invariantů pro lineární parciální diferenciální operátory. Teor. Matematika. Phys. 147(3), str. 839-846 (2006)
  4. ^ E. Kartashova, O. Rudenko. Invariantní forma BK-faktorizace a její aplikace. Proc. GIFT-2006, str. 225-241, ed.: J. Calmet, R. W. Tucker, Karlsruhe University Press (2006); arXiv

Reference

  • J. Weiss. Bäcklundova transformace a vlastnost Painlevé. [1] J. Math. Phys. 27, 1293-1305 (1986).
  • R. Beals, E. Kartashova. Konstruktivní factoring lineárních parciálních diferenciálních operátorů ve dvou proměnných. Teor. Matematika. Phys. 145(2), str. 1510-1523 (2005)
  • E. Kartashova. Hierarchie zobecněných invariantů pro lineární parciální diferenciální operátory. Teor. Matematika. Phys. 147(3), str. 839-846 (2006)
  • E. Kartashova, O. Rudenko. Invariantní forma BK-faktorizace a její aplikace. Proc. GIFT-2006, str. 225-241, ed.: J. Calmet, R. W. Tucker, Karlsruhe University Press (2006); arXiv