Infantilizace - Infantilization

Infantilizace je prodloužená léčba toho, kdo má mentální kapacitu větší než a dítě jako by byly dítě.[1] Když se tento výraz používá ve vztahu k teenagerům nebo dospívajícím, obvykle naznačuje, že teenageři a jejich potenciál jsou v moderní společnosti podceňováni a / nebo že dospívající jsou často považováni za mladší než jejich skutečný věk.[2]

Lidé, kteří jsou předmětem infantilizace ostatními, jsou údajně „infantilizováni“. Studie ukázaly, že když je jedinec infantilizován, je u něj naprostá pravděpodobnost, že se bude cítit neúcta. Tito jedinci mohou hlásit pocit přestupek podobný odlidštění.[3]

Mezi pojmy „infantilizace“ a „patronizace“ může docházet k překrývání, ačkoli infantilizace je konkrétněji odvozena od pocitu věkové skupiny nebo hierarchické seniority na straně osob odpovědných za infantilizaci.[Citace je zapotřebí ] Akt infantilizace ostatních byl spojován s narcisté.[4]

Infantilizace může také označovat proces, kdy je s dítětem zacházeno způsobem vhodným pouze pro mladší děti.[5]

Viz také

Reference

  1. ^ Maude, Ulrika (2011). Beckett a fenomenologie. p. 111. „někoho infantilizovat“, například tím, že bude s dospělou osobou zacházet jako s dítětem
  2. ^ Couture, Pamela (2007). Dětská chudoba: láska, spravedlnost a sociální odpovědnost. p. 199.
  3. ^ Ware, Mark (2013). Příručka demonstrací a činností ve výuce psychologie svazek 2. p. 281.
  4. ^ https://www.psychologytoday.com/us/blog/fulfillment-any-age/201810/how-narcissistic-parents-infantilize-kids
  5. ^ Gresham, Mary (1976). „Infantilizace starších osob: rozvíjející se koncept“. Ošetřovatelské fórum. 15 (2): 195–210. doi:10.1111 / j.1744-6198.1976.tb00616.x. PMID  1049435. V knize Mateřská nadprotekce Levy (1957) definuje infantilizaci jako proces probíhající v dětství, kdy určité činnosti v péči o dítě pokračují i ​​po fázi vývoje, kdy k nim obvykle dochází.