Mainstreaming mládeže - Youth mainstreaming
Mainstreaming mládeže je veřejná politika pojem. The Společenství národů popisuje to v této souvislosti:[1]
Národní rozvoj mládeže je často výlučnou odpovědností ministerstva vlády nebo ministerstva, kde leží portfolio mládeže, zatímco otázky mládeže by měly být začleněny do různých odvětví a ministerstev, jako je zdravotnictví, finance, ekonomický rozvoj, bydlení, spravedlnost, zahraniční věci, vzdělávání, a zemědělství.
Je po vzoru gender mainstreaming, který Spojené národy definována v 90. letech jako:[2]
proces posuzování dopadů jakékoli plánované akce, včetně právních předpisů, politik nebo programů, na ženy a muže, ve všech oblastech a na všech úrovních. Jde o strategii, díky níž se obavy a zkušenosti žen i mužů stávají nedílnou dimenzí navrhování, provádění, sledování a hodnocení politik a programů ve všech politických, ekonomických a společenských oblastech, aby ženy a muži měli stejný prospěch a nerovnost nebyla udržována. .
Strategie
Mainstreaming mládeže je dvojí strategie pro rozvoj mládeže. Inspirován zkušenostmi z gender mainstreaming, zahrnuje zajištění toho, aby se mládež promítla do fází politiky a projektu v různých odvětvích a zajistila, aby existovaly konkrétní projekty zaměřené na mládež. Společně tyto dohromady tvoří a citlivý na mládež přístup.
Reflektováním, řešením, citlivostí a citlivostí na otázky mládeže je mainstreaming zamýšlen jak k pohledu na dopad politiky / projektu na mladé ženy a muže, tak k zapojení mladých mužů a žen s cílem zajistit účast mládeže při rozhodování o těchto politikách a / nebo projektech, které se jich dotýkají.
Zastánci mainstreamingu mládeže poukazují na to, že mladí lidé představují znevýhodněnou a marginalizovanou sociální skupinu, která je nadměrně zastoupena mezi globálními chudými a nezaměstnanými. Tvrdí se, že strategie „pro chudé“ musí být „pro mládež“ a že jakákoli rozvojová intervence usilující o udržitelný dopad musí být zaměřena na kohortu mládeže.
Účely
Mezi účely mainstreamingu mládeže patří:
- Vyvarovat se udržování a / nebo posilování marginalizace mladých lidí
- Konfrontace stigmatizace mladých lidí ve společnosti jako deviantní, kriminální, neschopní atd.
- Maximalizace pozitivního dopadu politik a / nebo projektů na mladé lidi
- Propagace mezigenerační přenos znalostí a pozitivních kulturních hodnot
- Investice do mladých lidí: uvědomte si výhody jejich zapojení jako lidského zdroje
- Respektování právo mladých lidí podílet se na rozhodování (do 18 let je to zakotveno v Článek 12 OSN Úmluva o právech dítěte ).
- Těžit ze znalostí, dovedností, nápadů a praktických příspěvků mladých lidí
- Posílení postavení mladých lidí, což je Společenstvi cíle v rámci „Akčního plánu pro posílení postavení mládeže“.[3]
Proces
Základní kroky v mainstreamingu mládeže mají zohlednit dopady mládeže a účast mládeže na všech fázích projektu, bez ohledu na velikost a odvětví:
- Situační analýza: Je třeba prozkoumat stav a postavení mladých žen a mužů. Mladí lidé mohou v tomto procesu vystupovat jako kolegové výzkumní pracovníci, informátoři.
- Plánování: Mladí lidé by měli být cílovou populací a měly by být brány v úvahu názory a aspirace mladých lidí.
- Provádění činností: Mladí lidé by měli být maximálně zapojeni v souladu s jejich informovaným souhlasem a jejich vzděláním, živobytím a potřebami pro volný čas.
- Sledování a vyhodnocování: Měly by existovat specifické ukazatele pro mládež, včetně těch, které souvisejí s kvantitou a kvalitou účasti mládeže na projektu. M&E by měla zahrnovat také dotazování se mladých lidí na pohled na to, jakého pokroku bylo dosaženo a jaké jsou výzvy.
- Rozpočtování: Specifické řádkové položky by měly zahrnovat aktivity specifické pro mládež a mechanismy, které je třeba zavést k zajištění jejich účasti ve všech fázích projektu.
Kroky, které mohou instituce učinit směrem k mainstreamingu mládeže, jsou:
- Budování kapacit v oblasti mainstreamingu mládeže
- Určení kontaktních míst pro mainstreaming mládeže v každém oddělení
- Integrace mainstreamingu mládeže do postupů plánování, sestavování rozpočtu a monitorování a hodnocení.
Základní otázky
- Jsou mladé ženy a muži součástí cílové populace?
- Rozdělí analýza situace údaje podle věkových skupin, pohlaví, sociálně-ekonomických, etnických skupin atd.?
- Byly v rámci základního výzkumu konzultovány stávající struktury mládeže (např. Národní rady mládeže, mládežnické nevládní organizace a kluby mládeže, střední školy, vysoké školy)?
- Dostanou mladí lidé roli při provádění situační analýzy?
- Budou názory mladých lidí získány a zohledněny při stanovování cílů a záměrů?
- Spadají mladí lidé pod obecné cíle a záměry?
- Existují cíle a cíle specifické pro mládež?
- Co jsou v rozpočtu řádkové položky specifické pro mládež? Bude kontrola nad některým z rozpočtu sdílena s mladými lidmi nebo na ně bude delegována?
- Jaké aktivity specifické pro mládež pravděpodobně budou?
- Jak je do návrhu projektu zabudována flexibilita, aby bylo vyjádřeno rozhodování mladých lidí?
- Jaké jsou ukazatele výkonu specifické pro mládež?
- Jak budou mladí lidé zapojeni do monitorování a hodnocení?
Viz také
externí odkazy
- „Mainstreaming mládeže“, UNESCO.
Reference
- ^ „Strategický plán 2006–2008“ (PDF). Program pro mládež společenství. Citováno 2008-07-09.
- ^ „Dohodnuté závěry 1997/2“. Hospodářská a sociální rada OSN (ECOSOC). Citováno 2008-07-09.
- ^ „Akční plán společenství pro posílení postavení mládeže 2007–2015“ (PDF). Program pro mládež společenství. Citováno 2008-07-09.
4. Implementační strategie pro začleňování mládeže do procesů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (ECLAC).