Průmyslová unie kovů - Industrial Union of Metal
The Průmyslová unie kovů (Němec: Industriegewerkschaft Metall, IG Metall) byl a obchodní unie zastupující pracovníky v hutním a elektronickém průmyslu.
Unie byla založena dne 13. Června 1946 v Zóna sovětské okupace Německa. Ke konci měsíce měla 421 558 členů, což z ní činilo největší složku nového Svobodná německá odborová federace (FDGB). V roce 1951 byli hutní pracovníci přesunuti do nové průmyslové hutnické unie, ale v roce 1958 se vrátili. Jako uznání toho byla unie přejmenována na Průmyslová unie kovů a hutnictvíNásledující rok se však vrátil ke svému dřívějšímu, kratšímu názvu.[1]
Mezinárodně byla unie přidruženou společností Odborový svaz pracovníků v kovodělném průmyslu. Unie byla také zapojena do sportovní asociace, původně nazvaný SV Mechanik, a později SV Motor, jak je vidět na SV Motor Altenburg.[1]
Unie nadále rostla a do ledna 1989 měla 1 819 356 členů, 18,9% všech členů FDGB. V prosinci 1989 podepsala dohodu o spolupráci se západoněmeckou vládou IG Metall V dubnu 1990 se stala nezávislou unií. V květnu se však postoj západoněmecké unie změnil a místo toho se rozhodl zřídit vlastní pobočky ve východním Německu. Výsledkem je, že na konci roku se východoněmecký svaz rozpustil a požádal své členy, aby se připojili k západoněmeckému odboru jako jednotlivci, což činilo přibližně 900 000 členů.[1]
Prezidenti
- 1946: Paul Peschke
- 1949: Fritz Philipp
- 1950: Emil Otto
- 1952: Hans Schmidt
- 1953: Rolf Berger
- 1957: Herbert Dönitz
- 1960: Rolf Berger
- 1961: Reinhard Sommer
- 1988: Gerhard Nennstiel
- 1989: Hartwig Bugiel
Reference
- ^ A b C „IG Metall - IG Metall / Metallurgie (1946-90)“. FDGB-Lexikon. Friedrich Ebert Stiftung. Citováno 7. července 2020.